Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan kritizoval zrušení čtvrtečního vystoupení tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga v Německu. Rozhodnutí německých řadů plánované setkání zrušit z obav o bezpečnost přirovnal k nacistickým praktikám. Prohlášení vyvolalo v Německu okamžitou kritiku. Generální tajemník Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer požaduje rovněž od Erdogana omluvu.
Nizozemský krajně pravicový politik Geert Wilders se roky skrývá před radikálními islamisty. Sám přitom zastává radikální názory. Chce zakázat islámské mešity i korán a přistěhovalce označuje jako "marockou lůzu". Podle průzkumů přitom právě s těmito hesly vyhraje parlamentní volby, které se v Nizozemsku konají 15. března. I přesto, že muslimové tvoří jen pět procent obyvatel země. "Připomíná to pohled nacistů na Židy v Německu ve třicátých letech minulého století," řekl Aktuálně.cz Jan Jaap de Ruiter z univerzity v nizozemském Tilburgu.
Nizozemské parlamentní volby se blíží a podle průzkumů by je měl vyhrát Geert Wilders, lídr populistické Strany pro svobodu (PVV). Ten v sobotu oficiálně zahájil svou předvolební kampaň. A hned vzbudil pozdvižení, když marocké imigranty označil za "lůzu". Jeho partaj dlouhodobě v průzkumech veřejného mínění vede, nicméně za poslední dva měsíce část svých voličů ztratila.
V sedmnáctimilionovém Nizozemsku zejí věznice prázdnotou. Úřady se proto rozhodly některé z nich zavřít, jiné nechaly přebudovat. Zbavily je vysokých zdí a ostnatých drátů a přeměnily je v azylová centra pro uprchlíky nebo v byty pro rodiny. Za vylidněné věznice může pokles kriminální činnosti, který za poslední dvě desetiletí země zaznamenala. Ne všichni ale nizozemskou vládu za její kroky v potírání kriminality chválí. Podle některých kritiků je za tím spíše snaha ušetřit a řada trestných činů zůstává neevidovaných.
Nizozemce čekají v polovině března parlamentní volby. Podle průzkumů už několik měsíců vede protiislámská, krajně pravicová Strana pro svobodu, v jejímž čele stojí populista Geert Wilders. I kdyby ve volbách zvítězil, má jen malou šanci, že se stane premiérem. Koalici s ním totiž mnoho stran odmítá. Jeho vítězství ve volbách by nicméně mohlo povzbudit populistické strany v dalších zemích, shodují se čeští europoslanci.
Nizozemský předseda vlády Mark Rutte napsal otevřený dopis občanům své země, ve kterém apeluje na přistěhovalce, aby respektovali zvyky Nizozemska. Lidé, kteří to nedokážou, by měli podle Rutteho ze země raději odejít. Dopis nepřímo útočí na Rutteho hlavního rivala Geerta Wilderse, předsedu populistické krajně pravicové Strany pro svobodu, která imigrační politiku vlády dlouhodobě kritizuje jako příliš tolerantní a vstřícnou. Wildersovu stranu přitom favorizují nejnovější průzkumy před březnovými parlamentními volbami v Nizozemsku.
Země Evropské unie daly Nizozemsku požadované záruky ohledně asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Bez nich ji Nizozemci odmítali schválit. Státy EU tak vydaly prohlášení, že dohoda není krokem k ukrajinskému členství v unii. Ukrajina taky nemá nárok na evropskou vojenskou nebo finanční pomoc. Asociační dohoda přitom nic z toho neobsahuje. Tato témata ale i tak ovládla kampaň před referendem, ve kterém ji Nizozemci letos v dubnu odmítli.
Nizozemští poslanci schválili zákaz zahalování tváří na veřejných místech. Zákon, který musí ještě schválit Senát, zakazuje úplné či částečné zahalování tváře ve školách, v nemocnicích, v budovách státní správy i ve veřejné dopravě. Pokuta může dosáhnout až 410 eur.
Představitelého populistických stran v Evropě obdivují Donalda Trumpa. Šanci svézt se na jejich vlně jim dávají blížící se volby. Mezi základní body Trumpovy předvolební kampaně patřily zkrocení imigrace, boj proti stávajícímu systému a "navrátit Americe její velikost". K jeho nečekanému vítězství mu záhy gratulovali i představitelé evropských stran, které s ním podobný pohled sdílejí. Pouze navlečený na jejich vlastní zemi. Představitelé populistického trendu, jako jsou Marine Le Penová, Geert Wilders nebo Beppe Grillo, se budou chtít svézt na Trumpově vlně. Šanci jim dávají blížící se volby.
Nizozemský premiér Mark Rutte dnes varoval, že jeho vláda bude nejspíš v pondělí muset předložit parlamentu veto asociační dohody mezi EU s Ukrajinou. Rutte dnes podle nizozemských médií případný krach smlouvy označil za velkou chybu, která by poškodila evropskou jednotu. Pokud však přes víkend nezíská zatím chybějící podporu, bude jeho vláda muset takový krok udělat. Nizozemsko je jediný stát EU, který dosud dohodu bloku o užších politických, bezpečnostních a obchodních vazbách s Kyjevem neratifikoval. Asociační dohodu s Ukrajinou, která nyní platí v prozatímním režimu, odmítli Nizozemci v dubnu v právně nezávazném referendu a Rutteho vláda tehdy dala najevo, že výsledek zohlední.
Nizozemci 6. dubna odmítli v referendu Asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou. Premiér Mark Rutte oznámil, že se bude výsledkem řídit, přestože není závazné. Nizozemští politici tak reagují podobně jako ti britští na referendum o Brexitu.
Den po oznámení výsledku referenda o setrvání Británie v Evropské unii příští čtvrtek se v Bruselu sejdou předsedové tří hlavních unijních institucí, aby se poradili o dalším postupu. Uvedl to mluvčí Evropské komise. Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země předsedá Evropské radě, v pátek Brity znovu vyzval, aby v evropském bloku zůstali.
Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je kvůli výsledku nizozemského referenda o asociační dohodě s Ukrajinou důvěryhodnost Evropské unie (EU) v sázce. Napsal to na svém twitteru. Iniciátoři referenda už od začátku dávali jasně najevo, že jde o referendum o EU, nikoli pouze o Ukrajině. Odmítnutí dohody tak vyslalo jasný signál. Referendum sice není závazné, premiér Mark Rutte však již předeslal, že vláda svůj názor na dohodu přehodnotí. Totéž jí radí i Miloš Zeman, který skrze svého mluvčího vzkázal, že by se výsledek hlasování měl respektovat, ač není pro vládu závazný.
Nizozemské referendum o schválení asociačních dohod Ukrajiny s EU bylo podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka útokem na jednotu Evropy. Zdůraznil, že bylo výlučně konzultativní a nepředstavuje na cestě Ukrajiny do Evropské unie žádnou překážku. Země se bude i nadále snažit dosáhnout dohod o přidružení a volném obchodu s EU.
Nizozemci ve středu v referendu odmítli přidružení Ukrajiny k Evropské unii. To sice neznamená automaticky krach dohody, ale naznačuje, že země není v EU příliš vítaná. Což je dobrá zpráva pro ruského prezidenta Vladimira Putina. "Víme, kdo bude otevírat šampaňské, když zvítězí ne,“ řekl ještě před hlasováním šéf vládní Strany práce Diederik Samsom. "Výsledky nizozemského referenda o přidružení Ukrajiny k EU jsou ukazatelem vztahu Evropanů k ukrajinskému politickému systému," komentoval výsledky ruský premiér Dmitrij Medveděv.
Z Bruselu zaznívají pesimistická slova. Předseda Evropské rady Donald Tusk a nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země Unii v tuto chvíli předsedá, trvají na tom, že má osmadvacítka maximálně dva měsíce na to, aby zachránila Schengen. Rakousko chce zavést strop pro počet přijatých uprchlíků, pro letošní rok to má být 37 500. O stropu pro počet přijatých uprchlíků mluví už delší dobu také Německo. Kancléřka Angela Merkelová se ale brání stanovení konkrétního čísla. Země zároveň prodlouží kontroly svých hranic.
Čtyři základní oblasti priorit si pro své nynější půlroční předsednictví v Evropské unii určilo Nizozemsko. Pomyslné žezlo země převzala na počátku roku od Lucemburska. Vláda premiéra Franka Rutteho se chce soustředit například na problematiku migrace a bezpečnosti, ale také zdůrazňuje rozumné hospodaření a snahu udržet silnou eurozónu.
Návrh na zřízení mezinárodního vyšetřovacího tribunálu OSN předložila Malajsie. Moskva chce při hlasování v Radě bezpečnosti použít veto.
Vedle předsedy TOP 09 jsou na seznamu i Štefan Füle, Jaromír Štětina a Marek Ženíšek. Ministerstvo zahraničí jména potvrdilo. Bude chtít po Rusku vysvětlení.
Páteční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
