Vídeň - Rakousko jako první postavilo plot mezi dvěma členy schengenského prostoru. Jako první začalo migranty od svých hranic vracet zpět, i když pouze ty, kteří přiznali, že chtějí jít dále do Skandinávie.
A nyní, jako první země EU, chce Rakousko zavést strop pro počet přijatých uprchlíků. Pro letošní rok to má být 37 500, což je podobné číslo jako počet lidí, kteří přišli do Evropy jen za prvních 21 dní tohoto roku.
"Rakousko, Německo a Švédsko zkrátka nedokáže přijmout všechny uprchlíky," řekl rakouský kancléř Werner Faymann.
Hrozí dominový efekt?
Jak by mělo Rakousko postupovat poté, co se počet udělených azylů vyčerpá, ale nedokázal říct. Tento problém teď podle něj "řeší experti".
Peter Spiegel z britského deníku Financial Times se tak ptá: "Je Rakousko první kostkou domina?"
O stropu pro počet přijatých uprchlíků mluví už delší dobu také Německo, i když se zatím německá kancléřka Angela Merkelová stanovení konkrétního čísla brání. Bavorský premiér Horst Seehofer ale už dal najevo, že o něj bude usilovat i právní cestou.
"Pokud všechno půjde jako dosud, budeme mít letos ještě víc uprchlíků než loni," obává se až tří milionů dalších migrantů. A není sám.
Příští dva měsíce rozhodnou
O tom, že společný evropský postup zatím vůbec nefunguje, nejspíš nikdo nepochybuje. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu uvedl, že ho "osobně velmi bolí", když vidí, že opatření, o kterých EU stále dokola mluví, nejsou vůbec převáděna do praxe.
Nejedno obočí překvapených posluchačů panelu Světového ekonomického fóra v Davosu vylétlo vzhůru, když pak německý vicekancléř Sigmar Gabriel uvedl, že si nemyslí, že Evropa společné řešení dokáže vůbec najít.
Dosud přitom všichni politici varovali, že pokud chce Evropa uprchlickou krizi zvládnout, musí ji zvládnout společně. "Nevidím ochotu většiny zemí. Nemyslím si, že se podaří přesvědčit Poláky a Francouze," prohlásil Gabriel.
Pesimismus zaznívá i z Bruselu
Velký pesimismus zaznívá i z Bruselu. Předseda Evropské rady Donald Tusk a nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země Unii v tuto chvíli předsedá, trvají na tom, že má osmadvacítka maximálně dva měsíce na to, aby zachránila Schengen.
"Od začátku roku přišlo do Evropy už 35 tisíc lidí. Až přijde jaro, tak se jejich počty zčtyřnásobí," varoval Rutte.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére už ve čtvrtek oznámil, že Německo prodlouží kontroly svých hranic kvůli uprchlické krizi na neurčito a jeho vládní kolega - ministr dopravy Alexander Dobrindt - požaduje, aby se Němci připravili na to, že země hranice uzavře úplně. Berlín musí podle něj jednat, když celoevropské řešení nefunguje.
"Masivně zpřísnit" kontrolu hranic chce i Rakousko.
Unie by měla mít "náhradní řešení", tvrdí Sobotka
Český premiér Bohuslav Sobotka ani ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) se ale neobávají, že by se to Česka nějak zásadně dotklo. "My jsme zareagovali už před několika měsíci tím, že intenzivně situaci na jižních hranicích s Rakouskem a Německem kontrolujeme," nechal se slyšet premiér.
"Pokud by nějaká migrační vlna přišla, což nepředpokládám, tak jsme připraveni. Ve lhůtě do pěti hodin posílíme a vystužíme česko-rakouskou hranici policisty a vojáky tak, jak jsme to nacvičovali," doplnil ho Chovanec s tím, že si ale nemyslí, že by se proud migrantů otočil do Česka.
Sobotka ve čtvrtek také zopakoval, že Unie by měla mít "náhradní řešení", a pokud se i nadále nebude dařit zastavit proud migrantů mezi Tureckem a Řeckem, bude potřeba posílit hraniční linii na úrovni Bulharska a Makedonie.
Přestože členské státy EU už intenzivně jednají o společné Evropské pohraniční a pobřežní stráži, nebude schválena dříve než v létě a funkční ještě později.
