Nizozemský populista Wilders v průzkumech vede. Může strhnout lavinu v celé Evropě

Hana Vařáková
31. 1. 2017 20:10
Nizozemce čekají v polovině března parlamentní volby. Podle průzkumů už několik měsíců vede protiislámská, krajně pravicová Strana pro svobodu, v jejímž čele stojí populista Geert Wilders. I kdyby ve volbách zvítězil, má jen malou šanci, že se stane premiérem. Koalici s ním totiž mnoho stran odmítá. Jeho vítězství ve volbách by nicméně mohlo povzbudit populistické strany v dalších zemích, shodují se čeští europoslanci.
Vyhraje volby? (Geert Wilders)
Vyhraje volby? (Geert Wilders) | Foto: Reuters

Amsterdam/Štrasburk - Nizozemci půjdou už za několik týdnů k volebním urnám. Jejich země je sice rozlohou téměř poloviční co Česká republika, přesto mohou výsledky hlasování ovlivnit další volby, které letos Evropu čekají. Ať už ty prezidentské ve Francii, anebo parlamentní v Německu.

Vše závisí na úspěchu jednoho jména: Geert Wilders.

Kdyby se parlamentní volby v Nizozemsku konaly teď, zvítězila by jeho protiislámská, krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV). Podle posledního průzkumu, který v neděli zveřejnila nizozemská agentura Peil, by získala 33 křesel ve 150členné dolní komoře.

To jí ale nemusí stačit, protože o koalici s Wildersem není velký zájem.

Šance jeho strany se zmenšily zvlášť poté, co dosavadní premiér Mark Rutte předem vyloučil společnou koalici. Přitom právě jeho Lidové straně pro svobodu a demokracii poslední průzkum předpověděl druhé místo a zisk 24 mandátů.

Důležité dvě třetiny

Nizozemci půjdou k urnám už brzy - 15. března. Předvolební průzkumy několika agentur v zemi ukazují, že podpora Wildersovy strany je posledních pár měsíců stabilní. Přesto není jasné, jak volby dopadnou.

"Zásadní roli bude hrát, jak se zachovají dvě třetiny voličů, které se zatím nerozhodly, pro koho hlasovat," uvedl pro Aktuálně.cz český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD).

Jedním z důvodů je podle něj stále větší roztříštěnost politické scény. Voliči tak nevědí, jestli volit levici, pravici, nebo radikální populistické strany.

Wilders může strhnout lavinu

I kdyby Wilders nakonec koalici nesestavil a "jen" by vyhrál volby, mohlo by to mít velké následky. Především pokud dáme nizozemské volby do souvislosti s letošním hlasováním v dalších evropských zemích.

"Případné vítězství Geerta Wilderse, i kdyby měl zůstat v opozici, bych považovala za velmi alarmující posilování extrémních názorových proudů v Evropě," říká další česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

To se ukáže už na přelomu dubna a května, kdy budou Francouzi vybírat nového prezidenta. Hlavou státu se může stát šéfka radikální Národní fronty Marine Le Penová.

A koncem září bude ve volbách do německého Bundestagu obhajovat své předchozí vítězství koalice CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Taky tady posilují extremisté, a to z Alternativy pro Německo.

"Bohužel se ukazuje, že v dnešní době věcná diskuse a fakta hrají v politice menší roli než emoce a strach, se kterými tyto politické subjekty účinně pracují," míní europoslanec Poche.

"Nizozemsko bylo vždy liberálním hlasem v Evropě," upozorňuje Charanzová s tím, že Holanďané patřili i mezi zakládající členy Evropské unie. "Otočení kormidla by posílilo protekcionistické, extrémní a nacionalistické nálady v Evropské unii a to nevěstí nic dobrého," dodává.

Před přímým ohrožením jednotné EU varuje i europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Podle něj by s vítězstvím Wilderse "došlo k posílení těch, kteří chtějí Evropskou unii zlikvidovat".

Pozor na sklon k populismu

O nizozemských volbách se nyní diskutuje i na půdě Evropského parlamentu. Ze Štrasburku zaznívají obavy o další směřování nizozemského premiéra Marka Rutteho. Ten se podle některých přesouvá z pravého středu politického spektra právě k populismu.

Rutte se v rámci předvolebního boje nedávno pokusil "přetáhnout" část voličů od Wilderse. Zveřejnil otevřený dopis, ve kterém vyzval přistěhovalce, aby respektovali nizozemské zvyky. Ti, kteří to nedokážou, by podle něj měli ze země odejít.

"Domnívám se, že premiér svobodné demokratické země by neměl sbírat laciné body šířením xenofobie, populismu a zneužíváním obav obyvatel," říká k dopisu český europoslanec Poche.

Podobně vidí Rutteho i nizozemský politolog Cas Mudde, který se věnuje populismu a extremismu na americké Univerzitě v Georgii. "Za poslední rok v souvislosti s uprchlickou krizí zaujal Rutte striktnější postoj. Předpokládá v něm, i když to nikdy neřekl takto doslova, že existují skuteční Nizozemci (kteří jsou bílí a nemuslimové) a dočasní či podmínění Nizozemci (ti jsou jiné barvy pleti a muslimové)," uvedl pro britský server The Guardian.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy