Spí na utajených adresách, přistěhovalce označuje za lůzu. Proč už brzy vyhraje volby v Nizozemsku?

Martin Novák Martin Novák
3. 3. 2017 7:40
Nizozemský krajně pravicový politik Geert Wilders se roky skrývá před radikálními islamisty. Sám přitom zastává radikální názory. Chce zakázat islámské mešity i korán a přistěhovalce označuje jako "marockou lůzu". Podle průzkumů přitom právě s těmito hesly vyhraje parlamentní volby, které se v Nizozemsku konají 15. března. I přesto, že muslimové tvoří jen pět procent obyvatel země. "Připomíná to pohled nacistů na Židy v Německu ve třicátých letech minulého století," řekl Aktuálně.cz Jan Jaap de Ruiter z univerzity v nizozemském Tilburgu.
Kvůli špíně z Maroka jsou ulice nebezpečné, řekl nizozemský populista Geert Wilders | Video: Reuters

Rotterdam - Žije a spí na utajených adresách, neustále s ozbrojenými bodyguardy.

Když vystupuje veřejně, má posílenou ochranku. Málokdy ale dává dopředu vědět, že někam dorazí. A to i když míří do Budapešti navštívit příbuzné své maďarské manželky.

Čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Víc než třináct let. Geert Wilders. Nizozemský bijec muslimů, který chce v zemi zakázat mešity a Korán.

Jeho Strana pro svobodu vede dva týdny před parlamentními volbami v průzkumech veřejného mínění v Nizozemsku. Třetina stranického programu je věnována tématu islámu a muslimů.

Osudový zvrat 

Wildersův život se změnil 2. listopadu 2004, kdy radikální islamista marockého původu zavraždil nožem na ulici v Amsterodamu Theo van Gogha. Filmového režiséra a umělce, který ve svém filmu promítal verše z koránu na ženská těla.

Politik dostal ochranku a začal se skrývat, zároveň s tím začala růst jeho podpora. A radikálnost.

Islám původně označoval "jen" za totalitní ideologii a vymezoval se proti vstupu Turecka do Evropské unie.

Dnes přirovnává korán k Hitlerově Mein Kampfu, přistěhovalce nazývá "marockou lůzou" a v rámci boje, který vyhlásil takzvané politické korektnosti a elitám, žádá vystoupení Nizozemska z EU.

Muslimové přitom tvoří jen pět procent nizozemské populace, většina z nich je marockého nebo tureckého původu. Starostou největšího nizozemského města je muslim Abdel Aboutaleb za levicovou Stranu práce.

Necítíme se tu doma

Ministerstvo sociálních věcí tento týden představilo studii, podle které si 40 procent Nizozemců pocházejících z Maroka nebo Turecka myslí, že nejsou v zemi přijímáni jako skuteční Nizozemci.

"To, co se teď děje v Nizozemsku, mi připomíná, co psal filozof Zygmunt Bauman. Citoval rabína Joachima Prinze z Berlína roku 1935. Ten řekl, že nacisté chtějí vykreslit Židy jako lidi, které není možné mít za sousedy. Když vás někdo nechce za sousedy, jste izolovaní. A když jste izolovaní, ztrácíte ochranu," řekl Aktuálně.cz nizozemský arabista Jan Jaap de Ruiter, který působí na univerzitě v Tilburgu.

"Hodně Evropanů nemá rádo muslimy. Jsou tolerováni, jako byli kdysi Židé, ale nejsou považováni za sousedy. Současní populisté tento trend zesilují, když pořád dokola poukazují na nebezpečí islámu i na to, že každý muslim je potenciálně nebezpečný," dodal de Ruiter. 

Zneužití strachu

Proti Geertu Wildersovi se nedávno překvapivě postavil i jeho bratr Paul Wilders.

"Politické zneužívání sociálního neklidu je nebezpečné. Lidé, kteří na trhu nabízejí to nejlákavější ovoce, ve skutečnosti prodávají nejzkaženější pomeranče," uvedl politikův bratr pro televizi RTL Nieuws.

"Populisté jsou pořád silnější a silnější, po vítězství Donalda Trumpa v USA ještě daleko víc. Budoucnosti se trochu bojím, ale pořád jsou v zemi politické síly a názory, které se proti tomuto trendu staví. Nemyslím si proto, že nás čeká něco temného, jako například opakování druhé světové války," dodává arabista de Ruiter.

Přestože Wildersova krajně pravicová strana pravděpodobně v parlamentních volbách v půlce března vyhraje, nesestaví vládní koalici. Tu nejspíš vytvoří čtyři nebo pět stran pod vedením současného premiéra Marka Rutteho. Jeho Lidová strana pro svobodu a demokracii je v průzkumech druhá za Wildersovou formací.

Zákaz burkin nic nevyřeší, maximálně to vyžene muslimky z pláží do soukromých bazénů, říká islamolog Bronislav Ostřanský. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 2 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy