Spí na utajených adresách, přistěhovalce označuje za lůzu. Proč už brzy vyhraje volby v Nizozemsku?

Martin Novák Martin Novák
3. 3. 2017 7:40
Nizozemský krajně pravicový politik Geert Wilders se roky skrývá před radikálními islamisty. Sám přitom zastává radikální názory. Chce zakázat islámské mešity i korán a přistěhovalce označuje jako "marockou lůzu". Podle průzkumů přitom právě s těmito hesly vyhraje parlamentní volby, které se v Nizozemsku konají 15. března. I přesto, že muslimové tvoří jen pět procent obyvatel země. "Připomíná to pohled nacistů na Židy v Německu ve třicátých letech minulého století," řekl Aktuálně.cz Jan Jaap de Ruiter z univerzity v nizozemském Tilburgu.
Kvůli špíně z Maroka jsou ulice nebezpečné, řekl nizozemský populista Geert Wilders | Video: Reuters

Rotterdam - Žije a spí na utajených adresách, neustále s ozbrojenými bodyguardy.

Když vystupuje veřejně, má posílenou ochranku. Málokdy ale dává dopředu vědět, že někam dorazí. A to i když míří do Budapešti navštívit příbuzné své maďarské manželky.

Čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Víc než třináct let. Geert Wilders. Nizozemský bijec muslimů, který chce v zemi zakázat mešity a Korán.

Jeho Strana pro svobodu vede dva týdny před parlamentními volbami v průzkumech veřejného mínění v Nizozemsku. Třetina stranického programu je věnována tématu islámu a muslimů.

Osudový zvrat 

Wildersův život se změnil 2. listopadu 2004, kdy radikální islamista marockého původu zavraždil nožem na ulici v Amsterodamu Theo van Gogha. Filmového režiséra a umělce, který ve svém filmu promítal verše z koránu na ženská těla.

Politik dostal ochranku a začal se skrývat, zároveň s tím začala růst jeho podpora. A radikálnost.

Islám původně označoval "jen" za totalitní ideologii a vymezoval se proti vstupu Turecka do Evropské unie.

Dnes přirovnává korán k Hitlerově Mein Kampfu, přistěhovalce nazývá "marockou lůzou" a v rámci boje, který vyhlásil takzvané politické korektnosti a elitám, žádá vystoupení Nizozemska z EU.

Muslimové přitom tvoří jen pět procent nizozemské populace, většina z nich je marockého nebo tureckého původu. Starostou největšího nizozemského města je muslim Abdel Aboutaleb za levicovou Stranu práce.

Necítíme se tu doma

Ministerstvo sociálních věcí tento týden představilo studii, podle které si 40 procent Nizozemců pocházejících z Maroka nebo Turecka myslí, že nejsou v zemi přijímáni jako skuteční Nizozemci.

"To, co se teď děje v Nizozemsku, mi připomíná, co psal filozof Zygmunt Bauman. Citoval rabína Joachima Prinze z Berlína roku 1935. Ten řekl, že nacisté chtějí vykreslit Židy jako lidi, které není možné mít za sousedy. Když vás někdo nechce za sousedy, jste izolovaní. A když jste izolovaní, ztrácíte ochranu," řekl Aktuálně.cz nizozemský arabista Jan Jaap de Ruiter, který působí na univerzitě v Tilburgu.

"Hodně Evropanů nemá rádo muslimy. Jsou tolerováni, jako byli kdysi Židé, ale nejsou považováni za sousedy. Současní populisté tento trend zesilují, když pořád dokola poukazují na nebezpečí islámu i na to, že každý muslim je potenciálně nebezpečný," dodal de Ruiter. 

Zneužití strachu

Proti Geertu Wildersovi se nedávno překvapivě postavil i jeho bratr Paul Wilders.

"Politické zneužívání sociálního neklidu je nebezpečné. Lidé, kteří na trhu nabízejí to nejlákavější ovoce, ve skutečnosti prodávají nejzkaženější pomeranče," uvedl politikův bratr pro televizi RTL Nieuws.

"Populisté jsou pořád silnější a silnější, po vítězství Donalda Trumpa v USA ještě daleko víc. Budoucnosti se trochu bojím, ale pořád jsou v zemi politické síly a názory, které se proti tomuto trendu staví. Nemyslím si proto, že nás čeká něco temného, jako například opakování druhé světové války," dodává arabista de Ruiter.

Přestože Wildersova krajně pravicová strana pravděpodobně v parlamentních volbách v půlce března vyhraje, nesestaví vládní koalici. Tu nejspíš vytvoří čtyři nebo pět stran pod vedením současného premiéra Marka Rutteho. Jeho Lidová strana pro svobodu a demokracii je v průzkumech druhá za Wildersovou formací.

Zákaz burkin nic nevyřeší, maximálně to vyžene muslimky z pláží do soukromých bazénů, říká islamolog Bronislav Ostřanský. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 40 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy