Nizozemci udělali radost Putinovi a Wildersovi, jejich NE dohodě s Ukrajinou platí

Martin Novák ČTK Martin Novák, ČTK
Aktualizováno 7. 4. 2016 11:31
Nizozemci ve středu v referendu odmítli přidružení Ukrajiny k Evropské unii. To sice neznamená automaticky krach dohody, ale naznačuje, že země není v EU příliš vítaná. Což je dobrá zpráva pro ruského prezidenta Vladimira Putina. "Víme, kdo bude otevírat šampaňské, když zvítězí ne,“ řekl ještě před hlasováním šéf vládní Strany práce Diederik Samsom. "Výsledky nizozemského referenda o přidružení Ukrajiny k EU jsou ukazatelem vztahu Evropanů k ukrajinskému politickému systému," komentoval výsledky ruský premiér Dmitrij Medveděv.
Billboard, znázorňující polibek Geerta Wilderse a Vladimira Putina v amsterodamském metru.
Billboard, znázorňující polibek Geerta Wilderse a Vladimira Putina v amsterodamském metru. | Foto: Reuters

Haag - Nizozemci ve středu v referendu odmítli dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii většinou přibližně 61 procent hlasů. Sečteno je 99,8 % hlasů.

První údaje z exit pollů, pořízených těsně po uzavření hlasovacích místností, přitom naznačovaly, že do volebních místností přišlo jen 29 procent lidí a z těch, kteří hlasovali, dohodu odmítlo 61 procent. Nakonec ale účast překročila potřebných třicet procent.

Wildersovo tažení

Nizozemský premiér Mark Rutte už prohlásil, že vláda ratifikaci dohody přehodnotí. "Pokud je referendum platné, nemůžeme dohodu jen tak ratifikovat," vysvětlil v nizozemské televizi.

Odmítnutí dohody sice neznamená automaticky její krach, ale naznačuje, že Ukrajina není v EU příliš vítaná. Což je dobrá zpráva pro ruského prezidenta Vladimira Putina.

"Víme, kdo bude otevírat šampaňské, když zvítězí ne,“ řekl ještě před hlasováním šéf vládní Strany práce Diederik Samsom.

"Výsledky nizozemského referenda o přidružení Ukrajiny k EU jsou ukazatelem vztahu Evropanů k ukrajinskému politickému systému," komentoval výsledky ve čtvrtek dopoledne ruský premiér Dmitrij Medveděv.

Velkou kampaň za odmítnutí asociační dohody vedla zejména euroskeptická Strana pro svobodu známého kritika islámu Geerta Wilderse. Ten vyzýval Nizozemce, ať hlasují proti, protože podpora dohody by posílila Brusel a Evropskou unii.

"Začal konec Evropské unie," komentoval Wilders první výsledky. Mluvčí kampaně Leave EU ve Velké Británii Brian Monteith byl poetičtější: "Nad Evropskou unií zapadá slunce."

Kam dál, Unie?

Výsledek referenda není pro rozhodování nizozemské vlády závazný. "Zákon nám ukládá pouze vzít hlasování v potaz,“ uvedl ministr financí a šéf euroskupiny (ministrů financí eurozóny) Jeroen Dijsselbloem.

Nizozemští komentátoři zdůrazňovali, že hlasování není ani tolik o Ukrajině, jako o názoru obyvatel království na další směřování Evropské unie.

Odmítnutí je zároveň signálem krize v Unii před britským referendem o vystoupení z osmadvacítky, které bude 23. června. Šéf euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage v pondělí přijel do Amsterodamu. "Hlasování proti dohodě bude vzkazem Britům o tom, že nejsme sami, kdo si myslí, že věci jdou v EU špatným směrem," řekl.

Ukrajina jako oběť?

Naopak ukrajinský prezident Petro Porošenko vyslovil obavy, aby se Ukrajina "nestala obětí interní nizozemské debaty o budoucnosti Unie."

Kromě Wilderse byli proti dohodě i opoziční socialisté. Ti argumentovali tím, že Evropská unie se nemá sbližovat se zemí, která se nachází uprostřed občanské války a je nestabilní.

Vládní konzervativní Lidová strana pro svobodu (VVD) premiéra Rutteho byla pro dohodu. Stejně jako levicová Strana práce, která je také součástí koalice.

Už vyjednanou asociační dohodu mezi Kyjevem a EU odmítl v listopadu 2013 podepsat na summitu ve Vilniusu ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Kvůli tomu, že Rusko pohrozilo vážnými ekonomickými sankcemi.

V Kyjevě začaly masové protesty, které vedly ke svržení Janukovyče a následně k ruské anexi Krymu a válce na Donbase. Nyní asociační dohodu už schválilo všech 28 členských zemí EU. V české Poslanecké sněmovně prošla loni 17. září, proti byla KSČM.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Při útoku z Pásma Gazy zahynuli na jihu Izraele dva thajští pracovníci

Vzdušný úder vedený z Pásma Gazy v úterý zabil dva thajské pracovníky v balírenském závodě na jihu Izraele. Informovala o tom izraelská policie. Dalších sedm lidí bylo při odpoledním raketovém útoku zraněno a převezeno do nemocnice, vyplývá z informací izraelské zdravotnické organizace Magen David Adom.

Útok na jih Izraele následoval několik hodin po izraelských náletech, při nichž byla zničena i šestipatrová budova, v níž byly knihovny a studijní centra Islámské univerzity v Gaze. Konflikt mezi Izraelem a Hamásem tak zatím příliš nepolevuje a stagnuje i jednání o příměří.

Palestinci v Izraeli, Jeruzalémě a na okupovaném Západním břehu Jordánu dnes navíc zahájili generální stávku na protest proti Izraeli a současným bojům mezi Izraelem a palestinským Hamásem.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Národní knihovnu v noci napadli hackeři, pro veřejnost je uzavřena

Národní knihovna se stala v noci na úterý terčem kybernetického útoku. Řekla to mluvčí knihovny Irena Maňáková. Po zjištění útoku knihovna odstavila klíčové systémy a odborníci pracují na jejich bezpečném znovuzprovoznění, doplnila. Vedení Národní knihovny kvůli útoku podává trestní oznámení na neznámého pachatele.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

U Tuniska se potopila loď s migranty, utonulo nejméně 57 lidí

U Tuniska se potopila loď s migranty, kteří se pokoušeli dostat z Libye přes Středozemní moře do Evropy. Nejméně 57 lidí se utopilo, dalších 33 se povedlo zachránit, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tuniský Červený půlměsíc. Agentura AFP s odvoláním na tuniské ministerstvo obrany píše o stejném počtu zachráněných a více než 50 pohřešovaných. 

Třicítce lidí se podle mluvčího tuniského ministerstva obrany povedlo zachránit tak, že se drželi ropné plošiny nedaleko tuniského pobřeží. Poté jim pomohli pracovníci z plošiny, přiblížila agentura AP. Po pohřešovaných pátrá tuniské námořnictvo. Flavio di Giacomo z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na twitteru uvedl, že všech 33 přeživších pochází z Bangladéše, národnost dalších lidí neupřesnil. 

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

První krok k vyloučení kolegů Navalného z voleb. Ruští poslanci schválili omezení kandidátů

Ruští poslanci v prvním čtení přijali návrh zákona, který zakazuje nechat se zvolit poslancem členům organizací, prohlášených za extrémistické či teroristické. Předloha si podle agentury AFP bere na mušku hnutí uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného, které se prokuratura snaží zakázat jako extrémistické. Děje se tak čtyři měsíce před zářijovými parlamentními volbami, před kterými se vládnoucí strana Jednotné Rusko potýká s poklesem popularity.

Pro návrh hlasovalo 293 poslanců, 45 bylo proti.

Návrh předložila skupina zákonodárců v čele s předsedou výboru pro bezpečnost a potírání korupce Vasilijem Piskarjovem z Jednotného Ruska, uvedla agentura TASS. Iniciativa předpokládá, že občan, účastnící se činnosti společenského či náboženského sdružení a organizací, které soud prohlásil za extremistické či teroristické, nemá právo být zvolen poslancem Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy