Erdogan kritizoval zrušení mítinků s tureckými ministry. Německé úřady přirovnal k nacistům

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 3. 2017 23:45
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan kritizoval zrušení čtvrtečního vystoupení tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga v Německu. Rozhodnutí německých řadů plánované setkání zrušit z obav o bezpečnost přirovnal k nacistickým praktikám. Prohlášení vyvolalo v Německu okamžitou kritiku. Generální tajemník Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer požaduje rovněž od Erdogana omluvu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan | Foto: Reuters

Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přirovnal nedávné zrušení mítinků, na nichž měli v Německu vystoupit turečtí politici, k praktikám nacistů v minulosti.

Krok německých úřadů, které ho zdůvodnily obavami o bezpečnost, Erdogan kritizoval v Istanbulu na shromáždění ženské organizace. Informovala o tom agentura Anadolu.

"Německo, nemáš vůbec žádný vztah k demokracii a mělo bys vědět, že tvé současné kroky se nijak neliší od těch, co se dělaly za nacistické éry," řekl Erdogan, který se tak vyjádřil k incidentu z tohoto týdne.

Turecký prezident reagoval na zrušení čtvrtečního vystoupení tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga v německém městě Gaggenau. Vedení tohoto zhruba třicetitisícového města na jihozápadě Německa rozhodnutí zrušit akci odůvodnilo přílišným zájmem lidí o účast a obavou o jejich bezpečnost. Bozdag to označil za nepřijatelné a zrušil setkání s německým ministrem spravedlnosti Heikem Maasem.

Prohlášení vyvolalo v Německu okamžitou kritiku. "To je neslýchaně nemístná poznámka despoty z Bosporu," řekl generální tajemník Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer listu Passauer Neuen Presse. "Srovnání s nacismem je stejně odporné jako absurdní," dodal.

Požaduje rovněž od Erdogana omluvu a odmítl prosazování vnitřní politiky Turecka na německé půdě, uvedla agentura DPA. Ohradila se i místopředsedkyně sesterské CDU Julia Klöcknerová.

Bozdag měl ve zhruba třicetitisícovém Gaggenau na jihozápadě Německa vystoupit s projevem na podporu kontroverzních ústavních změn v Turecku, o nichž mají Turci hlasovat příští měsíc. Podobný mítink s Turky žijícími v Německou měl na neděli naplánován v Kolíně nad Rýnem turecký ministr hospodářství Nihat Zeybekci. Také tuto akci radnice zrušila. Zeybekci chtěl poté akci uskutečnit ve městě Frechen poblíž Kolína, ale ani tam se mu to nepodařilo.

Podpořit ústavní změny do Německa, kde žije asi 1,5 milionu tureckých občanů, jezdí opakovaně přední turečtí činitelé, což ve spolkové republice budí nevoli mnoha politiků. Řadě z nich připadá paradoxní, aby turečtí ministři využívali svobody slova v Německu k propagaci kontroverzních změn ústavy v době, kdy je stejná svoboda v Turecku mnoha lidem upírána.

K zahraničním cestám tureckých politiků před referendem o ústavě se v neděli vyjádřil i nizozemský krajně pravicový politik Geert Wilders. Předseda Strany pro svobodu (PVV), která vede v průzkumech před březnovými parlamentními volbami, prohlásil, že by návštěvy tureckých politiků v Nizozemsku zakázal.

Wilders, který prosazuje uzavření nizozemských hranic pro muslimy a zrušení mešit v zemi, reagoval na prohlášení nizozemského premiéra Marka Rutteho. Ten na svém twitterovém účtu v pátek napsal, že považuje za nepřijatelné, aby se Nizozemsko stalo místem politické kampaně pro jiné země.

Do Rotterdamu se chystá 11. března přijet na mítink s Turky turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Podle novin De Telegraaf a De Volksrant nizozemská vláda zjišťuje, zda je akce legální, aby jí mohla zabránit.

Wilders v neděli novinářům v Amsterdamu řekl, že Rutteho reakce byla "velmi slabá". "Já bych prohlásil celý turecký kabinet za personu non grata," řekl Wilders, který označil prezidenta Erdogana za "islamofašistu".

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Rubl po volbách v Rusku spadl na nejnižší úroveň za dva týdny

Rubl po víkendových parlamentních volbách v Rusku sestoupil k americkému dolaru nejníže za téměř dva týdny, oslabily také akcie. Ruská vládní strana Jednotné Rusko si ve volbách v dolní komoře parlamentu zřejmě udržela dvoutřetinovou většinu, která je nezbytná pro přijímání ústavních změn.

Mezi povolební rizika pro rubl patří podle makléřské společnosti Alor Broker nárůst protestní nálady mezi lidmi a neuznání volebních výsledků ze strany západních zemí, uvedla dnes agentura Reuters.

Krátce před polednem si dolar vůči rublu připisoval zhruba 0,6 procenta na 73,40 RUB/USD. K poklesu rublu přispěl omezený zájem o riziková aktiva v době, kdy investoři čekají na dvoudenní zasedání americké centrální banky (Fed), které začne v úterý. Negativní vliv měla na ruskou měnu také zpráva o střelbě na Permské státní univerzitě, která si podle předběžných informací vyžádala osm mrtvých.

před 1 hodinou

Počet lidí léčených s Alzheimerovou nemocí se za deset let zdvojnásobil

Počet lidí, kteří se v Česku léčí s Alzheimerovou chorobou, se za posledních deset let více než zdvojnásobil. Loni se podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) léčilo s touto nemocí 68 120 lidí. Odborníci ale upozorňují, že onemocnění zůstává u velké části pacientů neodhaleno a bývá zaměňováno za náladovost, nešikovnost či jiné projevy stáří. Péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou stojí ročně miliardy korun. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemoc postihuje i čtyřicátníky, riziko jejího nástupu lze omezit zdravou stravou, pravidelným pohybem a činnostmi, při kterých se musí přemýšlet. SZÚ to v pondělí uvedl při příležitosti mezinárodního dne této nemoci, který připadá na 21. září.

Zdroj: ČTK
Další zprávy