reklama
 
 

Věznice v Nizozemsku zejí prázdnotou. V některých se zabydlují uprchlíci, v jiných zločinci z Norska

12. 2. 2017 7:15
V sedmnáctimilionovém Nizozemsku zejí věznice prázdnotou. Úřady se proto rozhodly některé z nich zavřít, jiné nechaly přebudovat. Zbavily je vysokých zdí a ostnatých drátů a přeměnily je v azylová centra pro uprchlíky nebo v byty pro rodiny. Za vylidněné věznice může pokles kriminální činnosti, který za poslední dvě desetiletí země zaznamenala. Ne všichni ale nizozemskou vládu za její kroky v potírání kriminality chválí. Podle některých kritiků je za tím spíše snaha ušetřit a řada trestných činů zůstává neevidovaných.

Haarlem Nizozemsko kvůli nedostatku trestanců zavírá některé věznice nebo jejich prostory využívá k jiným účelům.

Podle nizozemského ministra vnitra Stefa Bloka je prázdná až třetina vězení v zemi.

Tento fakt koresponduje s tvrzením tamních kriminologů, kteří hovoří o velkém úbytku trestných činů za poslední dvě desetiletí. Jen za posledních devět let klesl podle statistických úřadů počet trestných činů o celou čtvrtinu.

Vláda proto v uplynulých třech letech zavřela celkem 19 z 60 věznic. A další pravděpodobně přibudou. Do roku 2021 by na základě těchto údajů mohlo vymizet na 3000 cel.

Menší míru kriminality má na svědomí také změna právního systému, která upřednostňuje co nejrychlejší zařazení trestance zpět do normálního života.

"V Nizozemsku je hluboce zakořeněný pragmatismus, když přijde řeč na regulaci práva a pořádku," vysvětluje pro list The New York Times profesor kriminologie z Erasmovy univerzity v Rotterdamu René van Swaaningen.

Ten zmiňuje také poměrně liberální postoj země k lehkým drogám a prostituci. "Vězni jsou drahá záležitost. Na rozdíl od USA, kde se řeší zejména morální důvody pro uvěznění, Nizozemsko se více zaměřuje na to, co funguje, co je efektivní," dodává van Swaaningen.

Nový domov pro uprchlíky

Nedostatek vězňů otevřel Nizozemsku prostor pro kreativitu. Některé věznice se přeměnily v azylová centra pro běžence či na domovy pro bývalé trestance z uprchlických táborů. Jiné cely slouží jako byty pro nizozemské rodiny.

Například ve městě Haarlem dříve fungovalo vězení De Koepel, dnes jsou tu místo lidí s pouty k vidění uprchlíci, jak hrají kopanou nebo cvičí v tělocvičně. Nechybí tu ani kuchyň nebo rozlehlá zahrada.

V někdejší věznici ve městě Hoogeveen na severovýchodě země dokonce úřady nařídily odstranit vysoké zdi, které zvenčí lemovaly budovu, i ostnaté dráty. Dveře vyměnily za takové, které si běženci mohou sami otevírat z obou stran. To všechno proto, aby se tu migranti cítili co nejvíce jako doma.

Jinde v Evropě mezitím praskají věznice ve švech. S přeplněnými celami bojuje podle údajů Rady Evropy z roku 2014 hlavně Belgie, Albánie, Francie, Řecko, Maďarsko, Makedonie a Španělsko. Stejný problém mají jinde ve světě i Spojené státy, Venezuela nebo Haiti.

Nizozemsko se proto rozhodlo Evropě trochu ulevit. Země si "půjčuje" trestance od svého belgického souseda nebo z Norska. Výhodné je to pro obě strany.

Před dvěma lety například Norsko souhlasilo, že bude Nizozemsku ročně platit asi 25 milionů eur za tříletý pronájem věznice Norgerhaven – přísně střežené zařízení, které platí za jedno z nejlepších věznic v této zemi. Severní stát sem poslal 242 kriminálníků.

Přebytek vězeňských dozorců

Ne všichni se ale ze zdánlivě pozitivní situace v Nizozemsku radují. Zejména vězeňští dozorci žijí ve strachu o svoji budoucnost. Až 2600 z nich by mohlo v následujících čtyřech letech přijít o své zaměstnání v případě, že by došlo k uzavření dalších budov.

"Už od začátku jsme se obávali, aby příliš lidí nepřišlo o práci. Přebytek prázdných vězeňských cel je dobrá i špatná zpráva zároveň," nastiňuje svůj pohled na situaci mluvčí ministerstva bezpečnosti a spravedlnosti Jaap Oosterveer. Právě toto ministerstvo dohlíží na tamní vězeňský systém.

Po vysoké vlně kriminality, která zachvátila zemi v 90. letech, nyní putuje do vězení přibližně každý 61 ze 100 000 obyvatel tohoto evropského severozápadně položeného státu. Tempo je prakticky totožné se skandinávskými zeměmi. Vyplývá to z dat britského Institutu kriminální policie.

S potíráním trestné činnosti to ale podle některých kritiků ve skutečnosti není tak růžové, jak by se mohlo zdát. Současná nizozemská vláda premiéra Marka Rutteho, který se v březnu bude snažit obhájit svou funkci v parlamentních volbách, čelí negativním reakcím, že velké množství trestů úřady pouze neevidují, a zločinci tak zůstávají bez povšimnutí. 

O tom hovoří i zpráva, kterou vypracovala tamní policie a veřejní žalobci. V lednu ji zveřejnil holandský deník Trouw. Podle zprávy je na vině zejména nedostatek policistů a malý počet lidí, kteří trestné činy nahlásí. Zpráva mluví až o 3,5 milionu zločinů ročně, které se neodhalí.

"Uzavření věznic teď znamená jedině to, že je za několik let zase budete muset otevřít," pochybuje o funkčnosti systému například bývalý úředník z Federace nizozemských odborových svazů Frans Carbo. Podle něj bylo hlavním záměrem vlády hlavně ušetřit.

Chceme z vězňů vytvořit samostatné jedince, kteří se můžou přestěhovat vedle vás a nebudou škodit, říká ředitelka ženské věznice Gabriela Slováková. | Video: Daniela Drtinová |  20:35

autor: Adéla Očenášková | 12. 2. 2017 7:15

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama