Probíhající válka dopadá i na ruskou společnost. Tou neprostupuje víra ve vítězství, ale hluboká úzkost, alespoň to tvrdí Andres Vosman, bývalý šéf analýz estonské zahraniční rozvědky (EFIS). Kreml v čele s Vladimirem Putinem se podle něj děsí návratů radikalizovaných vojáků z fronty, zároveň varoval, že Rusko technologicky upadá a stává se pouhým „přívěskem“ čínské ekonomiky.
Válka si kromě životů vybírá i finanční daň. Ukrajinský dluh raketově roste, na konci loňského roku překročil hranici 213 miliard dolarů. To je skoro 100 procent HDP země. I přesto, že dluh dosahuje kritické hranice, analytici upozorňují, že realita je méně hrozivá, než se na první pohled zdá.
Za několik málo dní to budou čtyři roky od počátku ruské invaze na Ukrajinu. A právě nyní se v Evropě rozhořela debata o tom, zda a kdy začít znovu komunikovat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Situaci okomentoval i generální tajemník NATO Mark Rutte. První schůzky s ruskou stranou potvrdil například francouzský prezident Emmanuel Macron, jiní lídři jsou zdrženliví.
Pozornost světa se upírá na ukrajinská bojiště, Rusko mezitím ale vede sofistikovanou „stínovou válku“ v Arktidě. Nová zjištění totiž odhalují, že Moskva využívá nejsevernější frontu k sabotážím kritické infrastruktury a kybernetickým útokům, aby destabilizovala Evropu. Arktické nerostné bohatství a strategické námořní trasy jsou navíc klíčové pro financování ruské válečné ekonomiky.
Scéna jak z akčního filmu se odehrála na jedné z italských dálnic v pondělí 9. února, konkrétně u obce Tuturano, na komunikaci spojující Lecce a Brindisi. Ozbrojený gang zde za bílého dne přepadl pancéřovou dodávku, která údajně převážela cennosti. Podle zahraničních médií se poškozená firma zaměřuje na luxusní hodinky nebo i peníze.
Ukrajinu čeká v letošním roce zásadní obrat v obranné politice země. Kyjev totiž plánuje otevřít desítku center pro export zbraní po celé Evropě. Nejvíc se zaměří zejména na pobaltské a skandinávské státy.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Nobelovy ceny za mír rozpoutala další diplomatický spor. Nyní konkrétně mezi polským premiérem Donaldem Tuskem a americkým velvyslancem v Polsku Tomem Rosem. Polský zákonodárce totiž odmítl podpořit Trumpovu nominaci, což Washington označil za urážku. Varšava ale trvá na tom, že partnerství neznamená slepou poslušnost.
Indie, největší odběratel ruské ropy přepravované po moři, zastaví dovoz ruské suroviny, oznámil to americký prezident Trump. Reakce Kremlu na sebe ale nenechala dlouho čekat a Vladimir Putin okamžitě zahájil rozhovory s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, aby potvrdil „strategické“ spojenectví – Čína totiž už nyní absorbuje rekordní objemy ropy, které Dillí pod tlakem Washingtonu začíná odmítat.
Ukrajinu trápí v posledních týdnech tvrdé mrazy a výpadky dodávek tepla kvůli ruským náletům na energetickou síť. Jedné z nejtěžších zkoušek za dobu své existence čelí i kyjevská zoologická zahrada, která bojuje o životy tisíců zvířat pomocí generátorů a kamen na dřevo. Potýká se i s nedostatkem personálu, který bojuje na frontě.
Polsko už není jen chudým „tankovým bojištěm“ mezi Východem a Západem, ale spíše „jižní Skandinávií“. Ve svém projevu na Oslo Security Conference to prohlásil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Představil i podle něj jedinou cestu, jak zastavit Vladimira Putina. Promluvil také o vztahu k Donaldu Trumpovi a o Nobelově ceně míru.
Ukrajinští piloti dronů, kteří dříve s téměř naprostou převahou decimovali ruské jednotky, se nyní sami stali lovnou zvěří. Ruská armáda nasadila obávanou speciální jednotku Rubikon, která využívá sofistikované technologie a vlastní flotilu „lovců“ k vyhledávání a zabíjení operátorů až deset kilometrů za frontovou linií.
Čínská armáda a její rozsáhlá taktická cvičení poukazují na budoucnost moderního válčení. Hlavní roli v něm totiž nehrají jen vojáci, ale především tzv. autonomní systémy – od pozemních robotických psů vyzbrojených puškami až po sebevražedné drony.
Ruský Dálný východ se v posledních týdnech potýká se sněhovou kalamitou, která paralyzovala život desetitisíců lidí. V oblasti Kamčatky totiž napadlo tolik sněhu, že i obyvatelé některých čtvrtí tamní metropole Petropavlovsk-Kamčatskij jsou zcela odříznuti od světa. Problémy mají i záchranáři. Vzhledem k vážnosti situace musí armáda na místo poslat největší nákladní letadlo s těžkou technikou.
Jeden z amerických diplomatů, který má na starosti vyjednávání o míru mezi Moskvou a Kyjevem, prokázal v uzavřeném rozhovoru s novináři značné mezery v základních faktech a znalostech. Spletl si totiž ústavní funkce na Ukrajině nebo délku světových válek, což u veřejnosti vyvolává pochybnost o jeho schopnostech vyjednávat.
Počet obětí ruské invaze na Ukrajině se blíží „magické“ hranici, kterou Evropa nepamatuje od konce druhé světové války. Nová studie uvádí, že celkový počet zabitých, raněných a pohřešovaných vojáků na obou stranách dosáhne do letošního jara dvou milionů. Moskva například nasazuje tisíce rekrutů i vězňů navzdory minimálním územním ziskům.
Rusko a prokremelská propaganda se snaží svět stále přesvědčovat o svém silném postupu v bojích na Ukrajině, na to ale nyní tvrdě zareagoval finský prezident Alexander Stubb. V rozhovoru pro GZERO Media prohlásil, že Vladimir Putin podle něj selhal ve všech svých strategických cílech.
Rusové nepolevují ve svých útocích směřovaných na civilní ukrajinskou infrastrukturu. Tentokrát mimo jiné zaútočili pomocí roje dronů s náložemi na jedoucí osobní vlak. Útok si vyžádal životy nejméně pěti cestujících.
Severoatlantická aliance se připravuje na obranu svého východního křídla, s čímž přichází i revoluční změny, které se dotknou jejích hranic od Finska po Rumunsko. Projekt s názvem Eastern Flank Deterrence Lince (EFDL) počítá s vytvořením automatizované zóny plné robotických systémů. V rozhovoru pro welt.de to popsal brigádní generál Bundeswehru Thomas Lowin působící v pozemním velitelství NATO.
Šéf kanceláře prezidenta Kyrylo Budanov otevřeně vystoupil na Ekonomickém fóru v Davosu. Ukrajina se podle něj nachází v procesu vyjednávání s americkou administrativou a s opatrným optimismem sleduje další vývoj. Promluvil také o Číně, Rusko se kvůli své izolaci totiž více propadá do naprosté závislosti na zemi, která na válce profituje, aniž by poslala jedinou zbraň, prohlásil.
Ukrajina má nového ministra obrany Mychajla Fedorova. Ten nyní promluvil na setkání s médii, země si podle něj nyní klade vysoké cíle – zabít v probíhající válce desítky tisíc Rusů měsíčně.
