Ukrajinské síly provedly historicky nejvzdálenější útok pomocí vlastní střely Flamingo. Zasáhly votkinský strojírenský závod hluboko v ruském vnitrozemí, zhruba 1700 kilometrů od hranic. Jde o jediné místo, kde Rusko vyrábí strategické rakety Jars nebo Iskander. Podle analytika Antona Geraščenka útok ochromí výrobu těchto klíčových zbraní na několik měsíců.
Od počátku totální ruské invaze na Ukrajinu uběhly už čtyři roky a Rusko získalo jen minimální územní zisky – a to za cenu obrovských ztrát. Analýza ukazuje, že země přišla už o statisíce vojáků. Vladimir Putin přesto i nadále věří, že Ukrajinu vyčerpá, ale podle odborníků své soupeře stále podceňuje a posílá tak Rusy na smrt v čím dál větších počtech.
Moskva přichází s novým obviněním Západu – tentokrát tvrdí, že Velká Británie a Francie chtějí Ukrajině tajně předat jaderné zbraně. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) však takové informace vyvrací, Kreml se podle nich jen snaží ospravedlnit vleklou válku, odvést pozornost od vlastních neúspěchů a připravit ruskou veřejnost na další vlnu (nepopulární) mobilizace.
Mexiko se potýká s brutální vlnou násilí, kterou vyvolala smrt drogového bosse Nemesia Oseguery, známého spíše jako „El Mencho“. Nejhledanějšího zločince stála život láska – policistům se ho podařilo dopadnout díky sledování jeho milenky. Nyní země sčítá desítky mrtvých a čelí chaosu v ulicích.
Americké a britské tajné služby věděly o ruské invazi měsíce dopředu. Měly k dispozici detailní plány i zachycenou komunikaci, přesto jim svět nechtěl věřit. Deník The Guardian přináší svědectví o tom, jak se rodila největší zpravodajská operace moderní doby a proč ukrajinský prezident Zelenskyj varování až do poslední chvíle odmítal jako pouhé strašení.
Ukrajinská armáda čelí krizi, kterou nezpůsobily jen ruské rakety. Vnitřní systém rozkládá „sovětština“ – kultura lží a strachu, za niž se platí životy. Naději na obrat přináší nasazení moderních amerických stíhaček F-16 s elitními západními piloty. Ti v kokpitech nahrazují chybějící zkušenosti a střeží nebe nad Kyjevem podobně jako kdysi legendární Létající tygři bránili Čínu před Japonci.
Navzdory sankcím do Ruska stále proudí klíčové suroviny z Evropy. Investigace serveru The Kyiv Independent odhalila síť firem, které Moskvě dodávají glycerin na výrobu výbušnin i aditiva pro vojenskou techniku. Stopy vedou k ruské rozvědce GRU i k tajné službě FSB. Evropské úřady přitom tyto obchody často přehlížejí kvůli mezerám v pravidlech, která vývoz glycerinu zatím neomezují.
Probíhající válka dopadá i na ruskou společnost. Tou neprostupuje víra ve vítězství, ale hluboká úzkost, alespoň to tvrdí Andres Vosman, bývalý šéf analýz estonské zahraniční rozvědky (EFIS). Kreml v čele s Vladimirem Putinem se podle něj děsí návratů radikalizovaných vojáků z fronty, zároveň varoval, že Rusko technologicky upadá a stává se pouhým „přívěskem“ čínské ekonomiky.
Válka si kromě životů vybírá i finanční daň. Ukrajinský dluh raketově roste, na konci loňského roku překročil hranici 213 miliard dolarů. To je skoro 100 procent HDP země. I přesto, že dluh dosahuje kritické hranice, analytici upozorňují, že realita je méně hrozivá, než se na první pohled zdá.
Za několik málo dní to budou čtyři roky od počátku ruské invaze na Ukrajinu. A právě nyní se v Evropě rozhořela debata o tom, zda a kdy začít znovu komunikovat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Situaci okomentoval i generální tajemník NATO Mark Rutte. První schůzky s ruskou stranou potvrdil například francouzský prezident Emmanuel Macron, jiní lídři jsou zdrženliví.
Pozornost světa se upírá na ukrajinská bojiště, Rusko mezitím ale vede sofistikovanou „stínovou válku“ v Arktidě. Nová zjištění totiž odhalují, že Moskva využívá nejsevernější frontu k sabotážím kritické infrastruktury a kybernetickým útokům, aby destabilizovala Evropu. Arktické nerostné bohatství a strategické námořní trasy jsou navíc klíčové pro financování ruské válečné ekonomiky.
Scéna jak z akčního filmu se odehrála na jedné z italských dálnic v pondělí 9. února, konkrétně u obce Tuturano, na komunikaci spojující Lecce a Brindisi. Ozbrojený gang zde za bílého dne přepadl pancéřovou dodávku, která údajně převážela cennosti. Podle zahraničních médií se poškozená firma zaměřuje na luxusní hodinky nebo i peníze.
Ukrajinu čeká v letošním roce zásadní obrat v obranné politice země. Kyjev totiž plánuje otevřít desítku center pro export zbraní po celé Evropě. Nejvíc se zaměří zejména na pobaltské a skandinávské státy.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Nobelovy ceny za mír rozpoutala další diplomatický spor. Nyní konkrétně mezi polským premiérem Donaldem Tuskem a americkým velvyslancem v Polsku Tomem Rosem. Polský zákonodárce totiž odmítl podpořit Trumpovu nominaci, což Washington označil za urážku. Varšava ale trvá na tom, že partnerství neznamená slepou poslušnost.
Indie, největší odběratel ruské ropy přepravované po moři, zastaví dovoz ruské suroviny, oznámil to americký prezident Trump. Reakce Kremlu na sebe ale nenechala dlouho čekat a Vladimir Putin okamžitě zahájil rozhovory s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, aby potvrdil „strategické“ spojenectví – Čína totiž už nyní absorbuje rekordní objemy ropy, které Dillí pod tlakem Washingtonu začíná odmítat.
Ukrajinu trápí v posledních týdnech tvrdé mrazy a výpadky dodávek tepla kvůli ruským náletům na energetickou síť. Jedné z nejtěžších zkoušek za dobu své existence čelí i kyjevská zoologická zahrada, která bojuje o životy tisíců zvířat pomocí generátorů a kamen na dřevo. Potýká se i s nedostatkem personálu, který bojuje na frontě.
Polsko už není jen chudým „tankovým bojištěm“ mezi Východem a Západem, ale spíše „jižní Skandinávií“. Ve svém projevu na Oslo Security Conference to prohlásil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Představil i podle něj jedinou cestu, jak zastavit Vladimira Putina. Promluvil také o vztahu k Donaldu Trumpovi a o Nobelově ceně míru.
Ukrajinští piloti dronů, kteří dříve s téměř naprostou převahou decimovali ruské jednotky, se nyní sami stali lovnou zvěří. Ruská armáda nasadila obávanou speciální jednotku Rubikon, která využívá sofistikované technologie a vlastní flotilu „lovců“ k vyhledávání a zabíjení operátorů až deset kilometrů za frontovou linií.
Čínská armáda a její rozsáhlá taktická cvičení poukazují na budoucnost moderního válčení. Hlavní roli v něm totiž nehrají jen vojáci, ale především tzv. autonomní systémy – od pozemních robotických psů vyzbrojených puškami až po sebevražedné drony.
Ruský Dálný východ se v posledních týdnech potýká se sněhovou kalamitou, která paralyzovala život desetitisíců lidí. V oblasti Kamčatky totiž napadlo tolik sněhu, že i obyvatelé některých čtvrtí tamní metropole Petropavlovsk-Kamčatskij jsou zcela odříznuti od světa. Problémy mají i záchranáři. Vzhledem k vážnosti situace musí armáda na místo poslat největší nákladní letadlo s těžkou technikou.
