premiér

Prezident Peru přijal demisi premiéra, změny ve vládě nečekaně ohlásil v televizi

Po dvou měsících ve funkci podal premiér Peru Guido Bellido demisi, prezident Pedro Castillo ji přijal. Změny ve vládě ohlásil ve středu nečekaně v televizi. Do čela vlády jen o několik hodin později prezident jmenoval bývalou předsedkyni kongresu Mirthu Vásquezovou, napsal list El Comercio.

Bývalá kongresmanka složila přísahu do rukou prezidenta ve 20 hodin místního času (3:00 SELČ). Mirtha Vásquezová je známou tváří v departementu Cajamarca, odkud pochází i prezident Castillo. Je právničkou, která se zaměřila na obranu lidských práv a pomoc lidem zasaženým těžební činností.

Dnes již bývalého premiéra Guida Bellidu v srpnu začala vyšetřovat prokuratura kvůli podezření z praní špinavých peněz. Kromě toho je Bellido už delší dobu vyšetřován kvůli podezření z podpory terorismu kvůli výrokům stran maoistické povstalecké organizace Světlá stezka. Ta v 80. a 90. letech vedla v Peru ozbrojený boj proti vládě s cílem vytvořit komunistický stát; konflikt si vyžádal na 70 000 obětí.

Zdroj: ČTK

Starostové z českého a polského pohraničí vyzvali k obnovení jednání o Turówu

K návratu k jednacímu stolu vyzvali v úterý ministry a premiéry Česka a Polska liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) a starostové obcí z obou stran česko-polské hranice v souvislosti s ukončením jednání o smlouvě, která má řešit fungování polského dolu Turów a jeho dopady na české obce. Jednání v noci na pátek 1. října přerušil podle českých představitelů odlišný názor obou stran na dobu trvání dohody. Informoval o tom mluvčí krajského úřadu Filip Trdla.

"Je to pro nás, kteří žijeme na společné hranici, veliké zklamání. Naše země spolu sousedí a musí být schopny se spolu domluvit," řekl Půta ve vystoupení zveřejněném na twitteru. K jeho výzvě se připojili nejen starostové na české straně hranice, ale i jejich partneři v Polsku. "Je snadné budovat zdi, rozhodně náročnější je budovat most a mostem je společná dohoda," doplnil přednosta okresu Zhořelec Artur Bielinski a stejně jako liberecký hejtman vyzval k obnovení jednání.

Podle Půty jednání ztroskotala na jednom sporném bodě - na délce trvání bilaterální smlouvy, po kterou ji nebude možné ani jednou stranou vypovědět. "Logický požadavek Česka je, aby smlouva po celou dobu těžby zajistila dodržení všech technických podmínek, které jsou v ní obsaženy," řekl liberecký hejtman.

Věří, že jednání expertních skupin, ministrů životního prostředí a obou premiérů bude obnoveno v co nejkratší době. "Pouze oboustranně naplňovaná dohoda, která bude přijatelná pro Česko i Polsko, dokáže situaci dlouhodobě vyřešit," dodal.

Zdroj: ČTK

V primárkách japonské vládní strany uspěl Kišida, stane se nejspíš premiérem

V druhém kole primárek japonské vládní Liberálnědemokratické strany (LDP) uspěl bývalý ministr zahraničí Fumio Kišida. V hlasování o příštím předsedovi strany porazil ministra zodpovědného za kampaň očkování proti nemoci covid-19 Tara Kóna. Podle zahraničních agentur má nyní Kišida velkou šanci, že se stane příštím japonským premiérem. Stávajícího šéfa vlády Jošihideho Sugu by mohl nahradit v čele kabinetu již příští týden.

Zdroj: ČTK

Zemřel bývalý ukrajinský premiér a vyjednávač se separatisty Marčuk

Bývalý ukrajinský premiér Jevhen Marčuk ve čtvrtek zemřel. Bylo mu 80 let, uvedla agentura Unian s odvoláním na politikovu manželku. "Černý den, zemřel Jevhen Marčuk. Srdce se zastavilo," napsala na sociálních sítích.

Marčuk kromě toho, že byl čtvrtým předsedou vlády nezávislé Ukrajiny, se svého času stal prvním šéfem její tajné služby SBU. Ještě jako studenta jej do svých řad podle dostupných informací zverbovala sovětská tajná policie KGB, v jejíchž řadách prošel celou škálou důstojnických hodností. Za prvního ukrajinského prezidenta Leonida Kravčuka na počátku 90. let minulého století byl také povýšen na armádního generála.

Za následujícího prezidenta Leonida Kučmy se stal vicepremiérem, vládu vedl v letech 1995 a 1996. Neúspěšně kandidoval na prezidenta. Později býval tajemníkem rady národní bezpečnosti a ministrem obrany. Dvakrát byl také zvolen poslancem.

V letech 2018 až 2019 byl hlavním ukrajinským vyjednávačem domlouvajícím příměří a výměny zajatců s proruskými separatisty, kteří od jara 2014 vedou ozbrojený boj proti ukrajinské armádě v Donbasu na východě země.

Zdroj: ČTK

Arménský premiér rezignoval, aby umožnil předčasné parlamentní volby

Arménský premiér Nikol Pašinjan v neděli oznámil svou rezignaci, aby umožnil předčasné parlamentní volby v zemi. Vládu chce vést až do června, kdy by Arméni měli rozhodnout o novém složení parlamentu, informují tiskové agentury. Zakavkazská země se ocitla v politické krizi po loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, ve které Arméni utrpěli porážku. Pašinjan od té doby čelí demonstracím a opozice požaduje jeho demisi.

"Na základě dohody s prezidentem a politickými silami dnes odstupuji, aby se 20. června mohly konat předčasné parlamentní volby," oznámil na facebooku Pašinjan, jenž o svém záměru rezignovat informoval už v březnu. "Parlament nového premiéra dvakrát nevybere, následně bude rozpuštěn zákonodárný sbor a budou vypsány předčasné volby," dodal šéf vlády s tím, že až do hlasování "bude plnit povinnosti premiéra". Podle arménského práva se předčasné volby mohou konat pouze tehdy, pokud premiér rezignuje a parlamentu se nadvakrát nepodaří zvolit nového šéfa vlády, napsala už dříve agentura AP.

Pašinjan doplnil, že v nadcházejících volbách se hodlá znovu ucházet o premiérský úřad. "Pokud lidé rozhodnou, že bych měl jako premiér rezignovat, splním jejich vůli. A pokud budou chtít, abych pokračoval v práci premiéra, rovněž jejich vůli vyplním," dodal podle agentury TASS.

Ministerský předseda se ocitl pod silným tlakem, aby rezignoval po loňském neúspěšném vojenském konfliktu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. V arménských rukou sice zůstala většina Náhorního Karabachu, ovládnutého tamními arménskými separatisty na přelomu 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky.

Zdroj: ČTK

Premiér Pobřeží slonoviny zemřel na infarkt, bylo mu 61 let

Premiér Pobřeží slonoviny Amadou Gon Coulibaly, který byl v nadcházejících říjnových prezidentských volbách považován za jednoho z favoritů, ve středu zemřel. Podle agentury DPA to oznámila vláda.

Místní televize RTI uvedla, že jednašedesátiletý Coulibaly během zasedání kabinetu utrpěl infarkt. Bylo to první jednání kabinetu, kterého se zúčastnil po návratu z několikatýdenního léčení ve Francii. Zde již v roce 2012 podstoupil operaci srdce.

Zdroj: ČTK

V Izraeli po roce skončil politický pat, v křesle premiéra se Netanjahu a Ganc vystřídají

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho centristický rival Benny Ganc dnes podepsali dohodu o vytvoření krizové koaliční vlády, která ukončí rok trvající politický pat. S odvoláním na oficiální prohlášení o tom informovala agentura Reuters.

Netanjahuův pravicový Likud a Gancova strana Modrá a bílá vydaly společné prohlášení, v němž informují o podepsání koaliční dohody poté, co volby loni v dubnu a v září a letos v březnu ani jedné ze stran nezajistily parlamentní většinu potřebnou k vytvoření jednobarevné vlády.

Podle izraelského zpravodajského webu The Times of Israel se Netanjahu a Ganc domluvili, že se v premiérském křesle vystřídají. Prvním předsedou nové vlády bude podle izraelských médií Netanjahu.

Zdroj: ČTK
Pokračovat