Praha - Ministerstvo financí stáhlo návrh, podle něhož se lhůta pro dodatečné vyměření daně měla od roku 2011 prodloužit z dosavadních tří na pět let. Reagovalo tak na připomínky od zástupců podnikatelů i odborů.
S prodloužením lhůty počítá programové prohlášení vlády. Zjednodušeně řečeno má poskytnout finančním úřadům více času na vyměření nebo doměření daně, pokud odhalí pokus o daňový únik.
Svazu průmyslu a dopravy mimo jiné varoval, že novinka by nemusela projít u Ústavního soudu. A podle Českomoravské konfederace odborových svazů by změna mohla vést až k šikaně drobných poplatníků, tedy zejména zaměstnanců.
Vyřešíme to později
Kritikům se mimo jiné nelíbilo, že návrh na prodloužení lhůty je součástí "technické" novely daňového řádu, která má jen napravit jeho legislativní nedostatky. Delší lhůta by se přitom promítla i do jiných předpisů, například o archivaci dokladů podle zákona o účetnictví, což ale návrh neřešil.
Ministerstvo nakonec uznalo, že jde o zásadní a koncepční změnu s dopady na jiné zákony. "Budeme ji proto řešit až v další etapě daňové reformy, a to v souvislosti se zavedením takzvaného jednotného inkasního místa, kdy má dojít k synchronizaci obdobných lhůt týkajících se odvodů na sociální a zdravotní pojištění," vysvětluje ministerstvo v materiálu, který poslalo do vlády.
Pozor na Ústavní soud
Podle Svazu průmyslu a dopravy může prodloužení lhůty narazit u Ústavního soudu. Ten předloni rozhodl, že finanční úřady si dosavadní zákon vykládaly špatně, když místo tříleté lhůty uplatňovaly fakticky čtyřletou.
Ústavnímu soudu se tehdy nelíbilo, že čtyřletá lhůta prodlužuje nejistotu daňových poplatníků a otevírá cestu k dlouhotrvající nečinnosti finančních úřadů. Existenci případných dluhů vůči státu by měly úřady oznamovat občanům či firmám bez zbytečného odkladu, zdůraznil Ústavní soud.
Právníci Svazu průmyslu a dopravy očekávají, že pokud byla pro Ústavní soud nepřijatelná čtyřletá lhůta, tím spíše by odmítl - v případě stížnosti - i pětiletou.
Více papírování pro firmy
Ministerstvo financí argumentuje, že Česká republika by se prodloužením lhůty měla dostat do obdobného režimu, jaký je obvyklý i v okolních státech.
Podle Hospodářské komory však už nyní existuje možnost prodloužit tříletou lhůtu celkem až na deset let. Stačí například, když finanční úřad do tří let zahájí daňovou kontrolu, a tříletá lhůta začne běžet znovu. Prodloužit lze dokonce i desetiletý limit, a to v případě spáchání trestného činu v oblasti daní (pravomocného rozhodnutí soudu).
Podnikatelům se nelíbí ani fakt, že by kvůli prodloužení lhůtě museli déle archivovat příslušné doklady. Vadí jim také, že návrh neobsahuje analýzu finančních dopadů na podnikatelské prostředí (RIA), přestože by podle programového prohlášení vlády měla být povinná.
"Na jedné straně má dojít ke zjednodušení daňového systému, a tedy ke zjednodušení práce úřadů i firem, a na druhé straně chce stát prodlužovat tuto lhůtu. To nemá jiné opodstatnění, než že stát nedokáže v dosavadní zákonné lhůtě svá práva i povinnosti uplatnit," přidává další připomínku Mezinárodní obchodní komora.
Podnikatelským svazům navíc v návrhu chybělo jasné určení, že změna nebude zpětně účinná, tedy zda by se vztahovala jen na nově vzniklé daňové povinnosti.
Nešikanujte drobné poplatníky
Podle Českomoravské konfederace odborových svazů by prodloužení lhůty umožnilo "šikanu drobných poplatníků". Například v případě, že by zaměstnanec teprve po čtyřech letech dostal od finančního úřadu výzvu k doplnění nebo upřesnění dokladů o studiu dítěte, na něhož uplatnil daňovou slevu.
Odboráři proto navrhují prodloužení lhůty jen u daně z přidané hodnoty, kde dochází k rozsáhlým daňovým podvodům.
| Čtěte také: Nová povinnost pro firmy: měsíční hlášení o daních Plaťte daně dřív, než je spočítáte. Ta absurdita skončí Placení DPH u faktur se změní, ručit má i odběratel |
