Plaťte dál. Banky chtějí poplatek v Německu nezákonný

27. 9. 2011 5:30

Spotřebitelé v Česku se nejdříve musí obrátit na zdejší soud

Praha - Banky působící v České republice zatím nebudou rušit poplatek za vedení úvěrového účtu, který nejvyšší německý civilní soud prohlásil za protizákonný, a tudíž neplatný. O zlomovém verdiktu informoval online deník Aktuálně.cz v pátek.

"Zatím máme informace jen z médií, ze kterých mimo jiné není zřejmé, z jakých předpokladů německý soud vycházel. Tedy je předčasné činit jakékoliv závěry," říká za Českou národní banku, vykonávající dohled nad bankovním trhem, Tomáš Zimmermann z odboru komunikace.

Také tuzemské banky zatím o německém rozsudku z počátku června neví nic bližšího, případně jej nepovažují za důležitý pro Českou republiku.

Paušální poplatek v řádu desítek korun za "správu úvěru", který každý měsíc požadují po lidech nad rámec samotné splátky úvěru a úroků, považuje většina českých bank za oprávněný. Druhá největší, ČSOB, jej dokonce od listopadu ještě zvýší.

Zatím jen pro Německo, ale...

Rozhodnutí německého soudu se skutečně přímo týká pouze bank působících v Německu a bylo vydáno především na základě německého občanského zákoníku, respektive základních principů tamní právní úpravy.

Obdobná pravidla, vycházející z unijní směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, nicméně platí také v České republice a jsou součástí tuzemského občanského zákoníku.

Drobní klienti bank působících v České republice si však budou muset počkat na případný spor v tuzemsku. Teprve pokud by zdejší soud rozhodl stejně, musely by banky tyto poplatky nejen zrušit, ale zřejmě je také - alespoň částečně - vrátit.

Spor ohledně stejného poplatku zatím české soudy neřešily. I kdyby se pak případ dostal až k Nejvyššímu soudu, není jisté, zda by rozhodl stejně jako ten německý.

Soud by především posuzoval, zda tato podmínka ve smlouvě o úvěru (nebo všeobecných obchodních podmínkách, na něž banka odkazuje), je či není "nepřiměřená".

Za nepřiměřenou je podmínka považována, jestliže spotřebitel neměl v praxi možnost ji změnit (což je právě případ všeobecných obchodních podmínek či "individuálních" smluv podle stejné šablony) a přitom "způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele".

Směrnice i český občanský zákoník (§ 56) dále zmiňují několik typických příkladů, kdy jsou podmínky považovány za nepřiměřené. Situaci odpovídající poplatkům za vedení úvěru ale přímo neuvádějí. Na druhou stranu jde pouze o výčet příkladů, nikoliv kompletní seznam všech možných protizákonných jednání.

Klient nepotřebuje speciální účet

Rozsudek německého nejvyššího soudu, který dal za pravdu žalobě spotřebitelského sdružení, je veřejně přístupný na internetu.

Mimo jiné z něj vyplývá, že vedení speciálního "úvěrového účtu" je výhradně v zájmu banky, která jej používá pro technicko-organizační záležitosti související se zaúčtováním jednotlivých splátek.

Na rozdíl od banky přitom klient (dlužník) takový speciální účet nepotřebuje a tato služba mu ani nic nepřináší, proto by za ni podle soudu neměl platit zvláštní poplatek.

Případné náklady související se správou úvěru by měla banka započítat do samotné výše splátek, tedy do úrokové sazby.

Naopak oprávněný je podle soudu případný poplatek za roční potvrzení o zaplacených splátkách, pokud jej klient vyžaduje, typicky pro uplatnění daňových úlev u finančního úřadu.

Většinou 50 až 150 korun měsíčně

Také banky v České republice požadují od běžných spotřebitelů za "vedení úvěrového účtu" či "správu úvěru" obvykle 50 až 100 korun v případě spotřebitelských úvěrů a 150 korun v případě hypoték, které jsou speciálním druhem úvěru.

Na absurditu těchto poplatků přitom několikrát upozornil i online deník Aktuálně.cz (naposledy zde). Jejich výše vynikne zvláště ve srovnání s běžným účtem.

Za běžný účet platí lidé bance většinou desítky korun měsíčně - tato cena však zahrnuje nejen vedení účtu či přístup do internetového bankovnictví, ale také příchozí a odchozí platby, výběry z bankomatů, paušál za platební kartu či jiné základní služby.

Naopak poplatek za "vedení úvěrového účtu" takovou protislužbu klientům nenabízí, i když je zejména u hypoték často vyšší než u běžného účtu.

Autor fotografie: Ondřej Besperát

Čtěte také

Jen chceme zaplatit náklady...

"Ke spravování úvěru je nutný samostatný účet, na kterém jsou zaznamenávány veškeré platby (splátky) a úroky. V žádném případě není možné slučovat běžný účet a úvěrový účet," říká Klára Pačesová z tiskového oddělení České spořitelny.

"Naší politikou je, že klienti platí pouze za produkty a služby, které opravdu využívají," tvrdí zástupkyně České spořitelny.

"Tak jako má běžný účet své náklady na správu, má je i účet úvěrový. Navíc ne každý klient s běžným účtem má sjednaný úvěr," upřesňuje Pačesová.

Podobně argumentuje také Komerční banka. "Bylo by nespravedlivé přenášet náklady na ty majitele běžných účtů, kteří úvěrový produkt nevyužívají. Proto jsou ceny za vedení běžného účtu a vedení úvěrového účtu stanoveny zvlášť," říká její mluvčí Monika Klucová.

"Úvěrové obchody spravujeme odděleně od běžných účtů, a to jak kvůli zcela jiné povaze obchodu, tak kvůli transparentnosti pro klienta. Také systémy a procesy, které se využívají v úvěrových obchodech, jsou odlišné," upřesňuje Klucová.

Nicméně že to jde i jinak, potvrzuje sama Komerční banka. Nabízí totiž dvě varianty spotřebitelských úvěrů. U jedné požaduje paušální poplatek 80 korun měsíčně, zatímco u druhé jsou náklady banky zahrnuty přímo v úrokové sazbě.

K tomu, aby mohla zájemcům půjčit peníze, považuje speciální účet za nutný také ČSOB. Poplatek za jeho vedení u spotřebitelských úvěrů dokonce od listopadu zdraží z 50 na 59 korun měsíčně.

"Na tomto úvěrovém účtu se účtují všechny související transakce - čerpání, splácení, účtování splátek úroků a jistiny a podobně. Není možné, aby tyto transakce byly účtovány na běžném účtu klienta, ten slouží k jiným účelům," říká mluvčí ČSOB Pavla Hávová.

Sesterská Poštovní spořitelna přitom za spotřebitelský úvěr žádný paušál neúčtuje. "Tuto jednoduchost považujeme za jednu z klíčových věcí, které klient ocení. Platí jen měsíční splátku," připomíná její mluvčí Denisa Salátková.

Podobně jako u ostatních základních služeb neúčtuje žádný poplatek za vedení úvěru ani mBank.

Zatím nic nerušíme

Tuzemské banky zatím nebudou na rozhodnutí německého soudu reagovat, některé ještě ani nemají podrobnější informace.

"Jako banka podnikající na území ČR nevidíme v tuto chvíli důvod reagovat na rozhodnutí německého soudu, které navíc detailně neznáme," říká mluvčí GE Money Bank Pavel Zúbek.

Ten připomíná, že vedení speciálního účtu včetně poplatku jsou součástí smluvního ujednání mezi bankou a klientem.

Na německé rozhodnutí nebude přímo reagovat ani tuzemská UniCredit Bank. Její mluvčí Tomáš Pavlík zdůrazňuje, že podle stávající české i unijní legislativy musí banky započítávat poplatky za vedení úvěru do ukazatele RPSN (roční procentní sazba nákladů), s nímž povinně seznamují klienta.

"Poplatek není něčím navíc nad úrokovou sazbu, ale něčím, co umožňuje stanovit cenu spravedlivě a transparentně. Různě velké spotřebitelské úvěry mají stejně vysoké náklady na správu, a proto stejně vysoký poplatek. Pokud by byly poplatky sníženy na nulu, vedlo by to k odpovídajícímu zvýšení úrokové sazby a diskriminaci klientů s vyššími úvěry," upozorňuje Pavlík.

Na povinnost započítat všechny související poplatky do RPSN odkazuje také mluvčí ČSOB Pavla Hávová. "Český zákon o spotřebitelském úvěru, účinný od letošního ledna a vycházející z evropské směrnice, však poplatky ani výši úrokové sazby nijak nereguluje," připomíná.

"Náklady spojené s vedením úvěru můžeme účtovat buď jako samostatný poplatek, nebo je zahrnout do navýšené úrokové sazby. Pokud je klient s poplatkem předem seznámen, považujeme oba tyto postupy za rovnocenné. Pro spotřebitele by tato regulace z dlouhodobého hlediska nepředstavovala žádnou výhodu," dodává mluvčí ČSOB s tím, že banka považuje svou poplatkovou politiku za průhlednou a přiměřenou.