reklama
 
 

Registr dlužníků: Zaplatíte za výpis, který je k ničemu

20. 7. 2010
Služba CERD dokáže zmást i průměrného vysokoškoláka. Přesto funguje dál
Doporučujeme

Praha - Plánujete si vzít půjčku a chcete kvůli tomu výpis z registru dlužníků? Můžete přijít o pár stovek a získané "potvrzení o bezdlužnosti" vám bude úplně k ničemu.

Služba s názvem Centrální registr dlužníků České republiky dokáže zmást i běžného vysokoškoláka. Přesto nemá nic společného se "skutečnými" registry BRKI, NRKI a Solus, které využívají a uznávají tuzemské banky nebo splátkové či leasingové společnosti.

Významné finanční společnosti varovaly před Centrálním registrem dlužníků (CERD) už vloni na podzim. V nejbližších dnech chystají další prohlášení, ale do skutečného souboje se zatím zřejmě nikomu nechce. Částečně i proto, že za matoucí situaci na trhu můžou i samotní provozovatelé "pravého" registru. A zákazníci? Většinou jsou to dlužníci, kteří na sebe nechtějí upozorňovat.

Zatím nerušená činnost Centrálního registru dlužníků je tak inspirací pro další podobné služby. Jednou z nich je i Justiční pohledávkový registr.

Zaplaťte tři stovky. Nebo rovnou dva tisíce

Zjednodušeně řečeno: Aby člověk dostal další půjčku, nesmí mít záznam v "registru dlužníků". Nebo musí získat "potvrzení o bezdlužnosti". Takto jim to alespoň říkají někteří zprostředkovatelé úvěrů či jejich zaměstnanci.

Zájemce si pak na internetu najde "registr dlužníků" - díky dobře vybranému názvu služby a vhodné doméně hned narazí právě na Centrální registr dlužníků. Web působí seriozně a člověk, který není odborníkem přes finance, si zřejmě bez pochybností objedná jeho služby.

Online výpis o bezdlužnosti přijde na 200 korun. Lepší volbou je prý výpis zaslaný poštou do vlastních rukou za 300 korun.

"Výpis o bezdlužnosti je doklad o momentálním stavu závazků, jež jsou zapsané v Centrálním registru dlužníků ČR. Závazek může být ovšem vložen věřitelem i zpětně za minulá období a z tohoto důvodu doporučujeme službu Moje závazky, která mimo jiné umožní generovat výpisy o bezdlužnosti zcela zdarma po dobu pěti let," nabádá firma na webu.

Za předplatné této bezplatné služby zaplatí zájemce 2000 korun. Pak se může na své zápisy v CERD podívat až několikrát ročně. I v tomto případě jsou však potvrzení o bezdlužnosti prakticky bezcenná.

Bezcenný, ale chráněn řádkovým kódem

Klient je nicméně zatím spokojen. Zaplatil stovky korun za výpis a získal potvrzení, že v registru dlužníků nemá žádné záznamy.

"Potvrzení o bezdlužnosti je písemný doklad prokazující vaši platební bezúhonnost v národních i nadnárodních databázích dlužníků. Pomocí výpisu zjistíte, zda-li je evidován váš dluh vůči bankám, obchodním společnostem, úvěrovým a leasingovým společnostem nebo státní instituci," slibuje provozovatel Centrálního registru dlužníků.

Výpis je podle něj navíc "chráněn řádkovým kódem a tak je nemožné jej zfalšovat". Kdekoliv se jím žadatel prokáže, je tímto potvrzením zaručena správnost údajů bez možnosti zkreslení, slibuje Centrální registr dlužníků.

Jenže v praxi je tento výpis pro klienta bezcenný. Banky a větší splátkové či leasingové společnosti jej totiž neuznávají.

Téměř prázdná databáze

Finanční společnosti se už setkaly s mnoha klienty, kteří z CERD přinesli "výpis o bezdlužnosti", přestože ve skutečnosti záznam v (opravdovém) registru mají. Jak je to možné?

S provozovatelem Centrálního registru dlužníků totiž nespolupracuje ani jeden z téměř padesáti větších poskytovatelů úvěrů včetně bank. Databáze CERD tedy vůbec neobsahuje data o dlužnících těchto firem.

Jaké údaje tedy v databázi CERD vlastně jsou? To je podle provozovatelů obchodním tajemstvím. Na přímý dotaz online deníku Aktuálně.cz nikdo z firmy neodpověděl.

Úplně prázdná však databáze CERD není. Jednak obsahuje data z veřejně dostupných zdrojů jako například obchodní nebo insolvenční rejstřík. A jednak do ní může prakticky každý vkládat informace o údajných dluzích, které vůči němu kdokoliv má. Paradoxně tak může dojít ke stavu, kdy váš skutečný závazek vůči bance se ve výpisu neobjeví, zato v něm bude smyšlený dluh vůči některému z řadových uživatelů systému.

Podvod, nebo využití nepřehledné situace?

Také informace o tom, že CERD je součástí "globálního informačního systému", je podle odborníků nepravdivá. CERD na svém webu www.cerd.com sice nabízí efektní grafiku a mapku světa s údajnými národními pobočkami například i v zemích jako Irák nebo Somálsko, k podrobnostem se ale zájemce nedostane.

"Naši partneři ze světa neznají žádnou jinou část údajné světové sítě CERD," potvrzuje Zuzana Pečená, ředitelka Bankovního registru klientských informací - toho, který banky v Česku opravdu využívají.

A právě komplikovaný název Bankovního registru klientských informací - a sesterského Nebankovního registru klientských informací - je jednou z příčin, proč se "falešnému" Centrálnímu registru dlužníků tolik daří.

Proč si provozovatel "pravých" registrů včas nezaregistroval vhodnější název a doménu? "My totiž nejsme registrem dlužníků. Shromažďujeme data o všech závazcích vůči našim členům, tedy nejen o vzniklých prodleních se splátkami," vysvětluje Pečená.

Nicméně ani jednoduché domény jako BRKI.cz a NRKI.cz si provozovatelé těchto registrů včas nekoupili. Toho opět využil právě Centrální registr dlužníků (CERD) - takže přes obě domény se zájemce dostane opět na web "falešného" registru. Mimochodem provozovatel CERD si včas zaregistroval také řadu domén institucí, například ministerstvofinanci.cz.

Provozovatel CERD si dokonce úspěšně zaregistroval i ochranné známky BRKI a NRKI, a to přesto, že oba "skutečné" registry v té době už v Česku mnoho let působily. Jejich zástupci ale nestihli včas podat námitku u Úřadu pro průmyslové vlastnictví. Výmazu ochranných známek dosáhli až letos, zároveň podali žádost o jejich zaregistrování pro sebe.

I tak ale CERD dál používá nejen domény, ale také zkratky BRKI a NRKI. A na svém webu dokonce slibuje, že jeho databáze umožňuje vyhledávat nesplacené závazky i prostřednictvím databázového systému BRKI a NRKI. Inu - "databázový systém" není to samé co skutečný klientský registr.

Co dělat, když chcete pořádné potvrzení

O výpis ze skutečného Bankovního nebo Nebankovního registru klientských informací mohou zájemci žádat třemi způsoby. Buď osobně v jejich pražském sídle, zaplatíte 200 korun (na počkání) nebo 100 korun (výpis do 30 dnů). Totéž může učinit i osoba s plnou mocí. Třetí možností je požádat o výpis poštou, a to zasláním žádosti s notářsky či úředně ověřeným podpisem. K ceně se připočte poštovné.

"Výpis zatím nelze získat přes internet, důvodem je ochrana osobních údajů," vysvětluje Pečená. Podrobnosti jsou na webu provozovatele.

BRKI, NRKI, CBCB, LLCB, Solus....

Aby těch názvů nebylo málo, tak provozovatelem skutečného BRKI je společnost CBCB - Czech Banking Credit Bureau, zatímco sesterský NRKI provozuje společnost LLCB.

Pro laika zcela nepřehlednou situaci ještě dokresluje fungování dalšího "opravdového" registru jménem Solus. Ten na rozdíl od BRKI a NRKI eviduje - zjednodušeně řečeno - až skutečně nesplácené závazky, tedy nikoliv už jejich samotnou existenci. Registr Solus má v oboru dobrou pověst, spolupracují s ním významné společnosti a ani "konkurenti" z BRKI a NRKI si na něj nestěžují.

Zatímco dříve používala řada splátkových společností jen registr Solus (aby zjistila, zda zájemce o půjčku nemá dluhy jinde), nyní se postupně stávají i členy NRKI (aby zjistily, zda zájemce nemá už příliš půjček jinde, byť zatím řádně splácených).

Čeká se na první žalobu

Zda je činnost "falešného" Centrálního registru dlužníků trestným činem podvodu, nebo se mu jen blíží, se zřejmě jen tak nedozvíme. A to přesto, že na přinejmenším první pohled o klamání spotřebitele jde.

"Stačit by mohl fakt, že u průměrného spotřebitele vyvolává CERD možnost záměny se skutečnými registry," říká právník Martin Dvořák, spolupracující s několika spotřebitelskými poradnami. Samotné používání pojmů jako "registr dlužníků" ale protiprávní není.

Provozovatelé skutečných registrů BRKI nebo NRKI zatím žalobu - alespoň podle oficiálních informací - nechystají. Koneckonců poškozenými jsou lidé, kteří zaplatili za bezcenný výpis. A ti zase většinou nechtějí podávat žalobu, protože už tak mají dost problémů s vlastními dluhy.

Za projektem CERD stojí podle dostupných informací Jiří Jehlička, který ji ovládá přes firmu registrovanou v zahraničí. Podrobnější informace o vlastnické struktuře nabízí tento web. Ani v tomto případě provozovatel CERD na otázky Aktuálně.cz neodpověděl.

Podnikání Centrálního registru dlužníků mezitím inspirovalo ke vzniku přinejmenším jednoho klonu - Justičního pohledávkového registru ČR. Také jeho výpisy o bezdlužnosti jsou fakticky bezcenné, banky s ním nespolupracují. Provozovatel - ostravská společnost Justitia Veritas - na otázky Aktuálně.cz nereagoval.

autor: Petr Kučera

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama