Česká národní banka

Banky i pojišťovny jsou podle zátěžových testů připravené odolávat zhoršeným ekonomickým podmínkám

Nejnovější zátěžové testy českých bank a pojišťoven ukázaly, že oba sektory jsou i nadále odolné a připravené odolávat zhoršeným ekonomickým podmínkám. V tiskové zprávě o tom v úterý informovala Česká národní banka. Pro testy bylo vybráno 15 tuzemských bank, které reprezentují zhruba 90 procent aktiv celého sektoru, a 20 pojišťoven, jejichž tržní podíl podle hrubého předepsaného pojistného v roce 2020 činil 99,6 procent trhu.

Zdroj: ČTK

ČNB už nebude dál plošně omezovat výplatu dividend bank

Česká národní banky již nebude výši dividend bank plošně omezovat, doporučuje však zvažovat další výplatu až po oznámení hospodářských výsledků za rok 2021. Banky tak již nebudou omezeny výplatou dividend ze zisku za letošní rok. ČNB to v pátek oznámila v tiskové zprávě.

ČNB omezovala výplatu dividend ze zisků let 2019 a 2020 jako součást protikrizových opatření. Ta měla zmírnit negativní dopad rozsáhlých uzávěr ekonomiky během pandemie do hospodaření bank a udržet jejich kapitálové vybavení pro zachování stability bankovního sektoru.

Zdroj: ČTK

Senát schválil posílení pravomocí České národní banky při řešení krizí

Česká národní banka (ČNB) získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Počítá s tím vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou schválil Senát. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK

Zahraniční dluh ČR stoupl ke konci března o 6,7 miliardy korun

Zahraniční dluh České republiky se v prvním čtvrtletí zvýšil o 6,7 miliardy korun a ke konci března činil 4,308 bilionu Kč. To představovalo 76 procent hrubého domácího produktu (HDP). Meziročně byl dluh nižší o 167,7 miliardy Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pondělí zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Ve struktuře zahraničního dluhu v prvním čtvrtletí byl podle ní určující růst zadluženosti vládního a podnikového sektoru.

Zdroj: ČTK

Bankovní sektor je podle zátěžový testů ČNB i po pandemii odolný

Bankovní sektor je podle zátěžových testů ČNB i po pandemii koronaviru vysoce odolný, a to i díky silné kapitálové vybavenosti. S pandemií se vypořádal velice dobře a svoji odolnost vůči potenciálním nepříznivým šokům posílil. Na tiskové konferenci ke zprávě o finanční stabilitě to dnes uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Celkový kapitálový poměr bankovního sektoru byl na konci loňského roku 24,3 procenta, což je podle Rusnoka nejvyšší úroveň. "Banky by mohly teoreticky poskytnout dodatečný objem úvěrů přes 3,5 bilionu korun, tedy zdvojnásobit současné úvěrové portfolio," uvedl Rusnok.

Zdroj: ČTK
Pokračovat