Praha - Na vysoké poplatky většiny tuzemských bank se zaměří nová komise, která vznikla v rámci Podnikatelské rady při ministerstvu průmyslu a obchodu. V radě jsou zástupci podnikatelských svazů i státní správy.
"Hlavním cílem je zpracování analýzy, ukazující podíl poplatků na celkovém zisku bank působících na českém trhu," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro oblast podnikání Bedřich Danda.
Získané údaje pak chce komise porovnat se zeměmi, kde sídlí mateřské společnosti těchto bank, případně s dalšími významnými bankami v eurozóně.
"Chceme iniciovat snížení poplatků tak, aby jejich výše v Česku nebyla nad průměrem Evropské unie," dodává Danda.
Česko, poplatkový ráj
Na vysoké poplatky si vedle běžných občanů stěžují i zástupci podnikatelů, působících v expertní skupině pro snižování administrativní zátěže při ministerstvu průmyslu a obchodu.
Právě do kompetence tohoto ministerstva patří jak ochrana spotřebitele, tak i podpora podnikatelů.
Čtěte také
- Poštovní spořitelna zdraží platby na pobočkách i karty
- Komerční banka mění účty, vrátí část poplatků
- Další banka sníží poplatky, když k ní pošlete 15 tisíc
- Raiffeisenbank mění ceny, chudší klienti si připlatí
- Čtvrtá největší banka zdražuje, ale má i účet zdarma
- Zaplaťte, že se stanete naším klientem, chtějí banky
- Nejvstřícnější bankou zůstává nováček bez poplatků
Podle předloňské studie Evropské komise má Česko sedmé nejvyšší bankovní poplatky v Evropské unii. Také data společnosti Scott & Rose tehdy ukázala, že čeští klienti platí nejvíce ve střední Evropě.
Čistý příjem tuzemských bank z poplatků a provizí vloni stoupl na 38,3 miliardy korun, meziročně o téměř dvě miliardy," spočítal s odkazem na data České národní banky web BankovniPoplatky.com. Jde zhruba o čtvrtinu celkových výnosů bank.
Přikázat to nemůžeme
Proti jakékoliv státní regulaci jsou však ministerstvo financí i Česká národní banka. Zdůrazňují, že omezení svobodné tvorby cen by představovalo velmi významný zásah do základů tržního hospodářství.
"Ministerstvo financí nepovažuje za nutné ani účelné iniciovat jakoukoliv regulaci bankovních poplatků," vyplývá ze stanoviska, které má online deník Aktuálně.cz k dispozici.
Podle České národní banky se budou finanční ústavy chovat tak, jak jim dovolí trh - tedy klienti.
S tím souhlasí také Patrik Nacher, známý bojovník proti absurdním poplatkům. "Regulovat samotné poplatky v zásadě nejde. Ale lze zvýšit tlak na banky, na jejich samoregulaci, na sjednocení terminologie, na zvýšení mobility klientů, jejich lepší informovanost a vzdělanost," říká.
Vzdělaný klient je totiž náročnější a důslednější, což povede k tlaku na lepší služby, nižší ceny a přehlednější sazebníky. "I v zahraničí si banky účtují poplatky. Ale nikoliv za základní služby, spíše za produkty s přidanou hodnotou," zdůrazňuje Nacher.
Také Danda připouští, že zákonná regulace není reálná - u bank a klientů jde o vztah dvou soukromých subjektů. Chystaná analýza a činnost komise má ale vést přinejmenším k tomu, že se o problému začne ještě více mluvit - nově i na platformě státní správy.
"Banky by měly hlavně obchodovat s penězi, půjčovat je, i když opatrně. Ne hlavně sedět a pohodlně žít z poplatků," domnívá se Danda, před loňským nástupem na ministerstvo působící jako šéf Sdružení podnikatelů a živnostníků.
Cena za stabilitu?
S plánem na regulaci bankovních poplatků vystoupila před loňskými volbami také Česká strana sociálně demokratická. Plánovala dokonce zřídit Regulační a cenový úřad, který by vedle bankovnictví dohlížel i na ceny v energetice a telekomunikacích.
Jak ale tehdy upozornil například analytik Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance, zákonné stropy na poplatky by vedly jen k tomu, že banky zvýší jiné typy příjmů.
Podobně se řada bank zachovala na podzim 2009 - kvůli novému zákonu o platebním styku musely zrušit některé poplatky, ale zvýšily jiné nebo je začaly nově účtovat.
Poplatky může podle Pikory snížit jedině vyšší konkurence, nikoliv státem určené stropy. Dodává nicméně, že konkurence mezi bankami je v Česku sice relativně malá, ale to je důsledkem už nyní přísné regulace, která vede ke zdravému bankovnímu sektoru.
"Výše poplatků je tak cenou za stabilitu bank," dodává Pikora. Pokud by se regulace uvolnila, zaplatili bychom jednou všichni za sanaci bankovního systému podobně jako v Německu, Británii nebo USA.
Také současný guvernér ČNB Miroslav Singer se vloni bank zastal a připomněl, že Česko je jednou ze tří zemí Evropské unie, kde stát nemusel během finanční krize tento sektor zachraňovat.
Proti je pochopitelně i Česká bankovní asociace. V reakci na výtky sociálních demokratů o kartelovém jednání bank odkázala na studii Evropské komise, která zařadila Českou republiku do skupiny zemí s nejvíce konkurenčním prostředím.
Změna je snadná, ale...
Hlavně drobní klienti z řad nepodnikatelů mají podle nezávislého experta Patrika Nachera už několik možností, jak za účet v bance neplatit vůbec nebo alespoň výrazně méně než dosud.
S výjimkou mBank přistoupily banky ke Kodexu mobility klientů, který umožňuje snadný a rychlý přechod ke konkurenci. Díky existenci internetových kalkulaček si zájemci mohou spočítat případnou úsporu, není tedy nutné složitě procházet sazebníky.
"Podmínky pro změnu banky jsou pro běžné občany stále lepší. Výmluva na složitost změny či nedostatek informací už neplatí," říká Nacher. Přístup mnoha klientů, kteří si místo přechodu k levnější konkurenci stále jen stěžují na výši poplatků, pak už nenazývá konzervativním, ale pohodlným.
| Čtěte také: Zaplaťte, že se stanete naším klientem, chtějí banky Poštovní spořitelna zdraží platby na pobočkách i karty Komerční banka mění účty, vrátí část poplatků |
Potřebnou konkurenci na trh přinesl na podzim roku 2007 vstup mBank, která nabídla využívání běžného účtu prakticky zdarma. Dosud získala přes 350 tisíc klientů.
Zcela zdarma pak základní služby nabízí i Fio banka - jen za letošní první čtvrtletí nabrala 16 tisíc nových klientů, celkově jich má přes 90 tisíc. Oproti konkurenci navíc nabízí účet zdarma i pro podnikatele.
Bezplatné vedení účtu nabízejí i některé další banky, obvykle je však potřeba dosáhnout určitého měsíčního příjmu. I v takovém případě pak ale banka odpustí jen měsíční paušál, nikoliv poplatky za jednotlivé transakce (například odchozí platby).
Pro drobné podnikatele je ale změna složitější. Jednak se nevztahuje na Kodex mobility, takže návštěvou bank a souvisejícím papírováním ztratí více času. Změnu účtu pak také obvykle musí zanést do řady dokumentů, typicky na faktury a některé smlouvy.
