Ztráta práce
Okolo pěti procent lidí, kteří byli před pandemií pracovně aktivní, v posledních týdnech března ztratili práci. V menší míře se může jednat o ztrátu zaměstnání, včetně těch, které se teprve projeví v evidenci. Zdroje příjmů však ve větší míře ztratily OSVČ, tedy osoby samostatně výdělečně činné - živnostníci a lidé pracující ve službách, často i personál restaurací, který nemá klasický zaměstnanecký poměr.
Živnostníci budou moci od státu dostat jednorázový příspěvek 25 000 korun jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem. Podle sociologa Daniela Prokopa si ale do budoucna lze také představit systém se zpětným vyhodnocením nárokovosti. Tak aby pomoc z veřejných zdrojů nedostávali ti, kteří ji nepotřebují.
"Například že se samostatně výdělečně činným, kterým jen krátkodobě poklesl příjem a nakonec dosáhnou za rok 2020 vysokých zisků, přičte pomoc příští rok k odvodům. Což je řešení, které by kombinovalo rychlost se zacílením," říká pro Aktuálně.cz sociolog Prokop.
O práci častěji přišli lidé z domácností, které byly už před epidemií pod hranicí příjmové chudoby. Ohrožené jsou také samoživitelky, které se nejčastěji (46 procent) potýkají s výrazně nižší pracovní dobou, mnohdy na méně než 50 procent původního rozsahu. Zčásti je to kvůli přechodu na ošetřovné.
Na následujících kartách najdete další výsledky původního sociologického průzkumu Život během pandemie, na kterém společnost PAQ Research spolupracovala s think-tankem IDEA. V rámci projektu se výzkumníci každé dva týdny ptají vzorku 2639 stejných lidí, jak se mění jejich zaměstnání či příjem domácnosti, ve které žijí.