Praha - Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví (OSPPP), který vyhlásil v úterý stávkovou pohotovost zaměstnanců bank, pojišťoven a zdravotních pojišťoven, doporučuje základním organizacím jednat o růstu mezd v příštím roce v průměru o 15 procent.
Novinářům to dnes řekl předseda svazu František Hupka. Růst by se měl týkat podle něj hlavně zaměstnanců s nejnižšími příjmy. Nejnižší mzda v sektoru by měla být 15 000 korun, dodal.
"Stávková pohotovost potrvá, dokud poslední základní organizace neřekne, že je s vyjednáváním spokojena," uvedl Hupka. Nebudou to ale podle něj akce, které by se dotkly klientů bank či ohrozily chod poboček. "Pošleme dopisy zaměstnancům, vedení firem, Svazu bank a pojišťoven (SBP), budeme se snažit s nimi setkat," popsal Hupka konkrétní projevy stávkové pohotovosti.
"Jsme stále připraveni hledat kompromisy a vítáme, že odboráři chtějí zasednout k jednacímu stolu, odkud sami odešli," reagoval předseda SBP Zdeněk Šimek. Jednání je ale podle něj třeba držet v reálné rovině, je třeba respektovat vývoj v ekonomice i v ostatních odvětvích. Je těžko společensky obhajitelné, aby v sektoru, kde je nejvyšší běžná střední hrubá mzda, najednou mzdy začaly raketově růst ve dvouciferném tempu, dodal.
OSPPP má asi 8000 členů v sektoru. V bankovnictví pracuje podle údajů České národní banky téměř 42 000 zaměstnanců. Počet zaměstnanců pojišťoven přesahoval koncem loňského roku 13 000, vyplývá z dat České asociace pojišťoven.
Kolektivní smlouva vyššího stupně v peněžnictví je s malými obměnami prodlužována více než dvacet let. Vzhledem k dynamice rozvoje nových technologií a k situaci na trhu práce odbory navrhují změny, které by pomohly personálně stabilizovat sektor. Poslední dva roky provází finanční sektor podle OSPPP vysoká fluktuace zaměstnanců odchodem zkušených zaměstnanců mimo sektor. Hlavním důvodem je neúměrně vysoký tlak na výkon, stále se zvyšující množství a tempo práce.
Zaměstnanci podle Hupky kritizují firemní kulturu a hromadně odcházejí, což se projevuje na kvalitě obsluhy klientů, především na pobočkách. Každý den subjekty v sektoru poptávají více než 700 zaměstnanců. I přes tuto skutečnost společnosti vykazují zvyšující se zisky, a to právě na úkor přetěžovaných zaměstnanců, upozornil.
Společnosti ze sektoru bank a pojišťoven dlouhodobě patří mezi nejatraktivnější zaměstnavatele, připomněl Šimek. Podle statistik společnosti Profesia.cz byla průměrná fluktuace zaměstnanců v Česku v roce 2016 necelých 15 procent. V sektoru bank a pojišťoven je dokonce o něco méně, lehce přes 14 procent, doplnil Šimek.
Z dat ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že nejvyšší platy v soukromé sféře měli v prvním čtvrtletí lidé pracující právě v peněžnictví a pojišťovnictví. Takzvaný medián, tedy střední hrubá mzda, která dělí platy na dvě stejné poloviny a podle analytiků mnohem více než průměrná mzda odpovídá reálným příjmům obyvatel, u nich dosahoval 35 319 korun. To výrazně převyšuje celostátní mzdy, neboť medián v podnikatelské sféře činil 19 303 korun.
Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním pololetí klesl souhrnný čistý zisk meziročně o 1,17 miliardy na 43,6 miliardy korun, vyplývá z dat České národní banky. Pokles zisku podle expertů souvisí s loňským prodejem podílu ve společnosti Visa.
Bilanční suma sektoru ke konci června činila 7,038 bilionu korun, což je proti konci loňského roku růst o 1,08 bilionu korun. Na českém finančním trhu působilo na konci pololetí 48 bank, poboček zahraničních bank a stavebních spořitelen.
Průměrná hrubá mzda včetně odměn podle portálu Platy.cz činila letos u klientského pracovníka 23 513 korun, osobního bankéře 27 309 Kč, privátního bankéře 41 199 Kč, finančního analytika 38 810 Kč, hypotečního specialisty 31 318 Kč a ředitele pobočky 50 536 korun.
