Takovou práci už Češi nechtějí. Projděte si profese, které firmy nejčastěji shánějí

Alice Stejskalová Alice Stejskalová
13. 8. 2017 16:10
Zaměstnavatelé hledají především pomocné dělníky, řidiče, uklízeče, kuchaře či svářeče. Češi už ale ve většině případů došli, nebo za stávajících podmínek pracovat nechtějí.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - Počet volných pracovních míst v Česku vystoupal v červenci na novou rekordní hodnotu - 188 tisíc. Zaměstnavatelé je nabízejí prostřednictvím úřadů práce, protože je to podmínkou pro případné obsazení pozice zahraničním zájemcem. A že Češi už došli nebo za stávající mzdy pracovat nechtějí, potvrzuje i fakt, že struktura nabízených pozic se dlouhodobě nemění.

Zaměstnavatelé měli v červenci největší zájem o dělníky v oblasti stavebnictví, pomocníky ve výrobě, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, uklízeče, montážní dělníky, kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře, svářeče, řezače plamenem a páječe, obsluhu vysokozdvižných vozíků, skladníky nebo nástrojáře.

"Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance," říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Nejvíce nabízená místa na úřadech práce (k 31. červenci):

Volných míst
Dělníci v oblasti výstavby budov 12 900
Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě 10 625
Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel 8 328
Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech 6 759
Montážní dělníci ostatních výrobků 6 233
Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři 5 535
Svářeči, řezači plamenem a páječi 4 646
Montážní dělníci elektrických, energetických a elektronických zařízení 4 430
Obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníci 4 160
Nástrojaři a příbuzní pracovníci 3 998
Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur 3 977
Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb 3 955
Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) 3 930
Pomocní manipulační pracovníci (kromě výroby) 3 525
Prodavači v prodejnách 3 389
Montážní dělníci mechanických zařízení 3 326
Číšníci a servírky 3 057
Švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech 2 563

V červenci byl navíc zájem i o typicky letní pracovní pozice. "Poptávka je po prodavačích rychlého občerstvení a zmrzliny nebo pracovnících do zahradnictví, sportovních a rekreačních středisek. Shánějí se také pracovníci v cestovním ruchu, instruktoři na dětské letní tábory, číšníci, servírky, sběrači ovoce či lektoři cizích jazyků," dodává Beránková.

Nejvíce pracovních příležitostí nabízejí firmy v Praze (v červenci 37 374), ve Středočeském (23 480), v Jihomoravském (15 570), Pardubickém (15 524), Plzeňském (15 024) a Moravskoslezském (13 278) kraji.

V Praze sháněly především pracovníky pro dělnické profese, ve Středočeském kraji pracovníky strojírenských oborů. V Jihomoravském kraji je mezi zaměstnavateli největší poptávka po dělnících ve výrobě a ve stavebnictví. V Pardubickém kraji převládají volná místa v technických činnostech jako jsou montážní dělníci, nástrojaři či svářeči. V Plzeňském kraji patří k nejžádanějším pozicím svářeči, montážní dělníci, obráběči kovů, obsluha CNC strojů či programátoři. A v Moravskoslezském kraji je nejvíce příležitostí pro pomocné pracovníky ve výrobě.

Podle analytiků ČSOB jsou současné nabídky práce obvykle neatraktivní, a tak třetina z nich zůstává už půl roku neobsazená. "Nabízené mzdy jsou velmi často blízko minima. Firmy mnohdy nedokážou pružně reagovat na situaci na trhu práce," říká analytik ČSOB Petr Dufek.

Osmiměsíční studie ekonomů ČSOB ukazuje, že zatímco za první pololetí se nabídka firem rozrostla téměř o 51 tisíc pozic, nabízená mzda stoupla jen o několik málo stokorun. Konkrétně u dvou nejvíce hledaných profesí - pro zjednodušení kvalifikovaných a nekvalifikovaných dělníků - šlo o méně než tříprocentní zvýšení, tedy o 300 až 400 korun měsíčně.

Nejhledanější pracovníci a průměr minimální nabízené mzdy:

Pozice Volných míst Min. mzda
Montážní dělníci výrobků a zařízení 10 463 15 891 Kč
Pomocní pracovníci ve výrobě 9447 14 531 Kč
Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají 8476 23 073 Kč
Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci 7742 18 754 Kč
Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví 6796 12 695 Kč
Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy 5363 14 902 Kč
Řemeslníci, kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 4798 16 259 Kč
Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci 3862 18 499 Kč
Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři 3605 16 810 Kč
Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 3471 13 401 Kč

Zdroj: ČSOB, stav k 18. červenci 2017

Mzdy v Praze jsou obecně nadprůměrně vysoké, avšak v případě dělnických profesí silně zaostávají za ostatními kraji. Analytici z ČSOB to vysvětlují i vyšší koncentrací zahraničních dělníků.

České ekonomice se zatím velmi daří, nedostatek lidí a nízká produktivita práce však představuje pro zpracovatelský průmysl značnou brzdu. "Pomoci by měly investice do robotizace a automatizace vedoucí ke zvýšení produktivity a uvolnění pracovní síly pro sektory a profese, kde je lidská síla obtížně nahraditelná," říká hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Podle ekonoma Patrika Rožumberského z UniCredit Bank by pomohlo i zjednodušení podmínek dovozu a zapojení pracovníků ze zemí EU. V neposlední řadě by se mělo vzchopit i školství. "Předně by měl být kladen větší důraz na podporu technického vzdělávání. To je ovšem během na dlouhou trať," dodává.

Podle hlavní ekonomky Raiffeinsenbank Heleny Horské problém tkví mimo jiné i ve špatné dopravní dostupnosti. Stát by měl například pomoci především v počátcích vstupu do zaměstnání. "Zlepšit dopravní obslužnost ve spolupráci se zaměstnavateli a zlepšit dostupnost péče o děti. Přenastavit sociální dávky tak, aby motivovaly k aktivitě," radí.

Nezaměstnanost v Česku sice klesla na nejnižší úroveň za posledních dvacet let, přesto je na úřadech práce registrováno přes 303 tisíc uchazečů. Mnoho neobsazených volných míst se nachází i v regionech postižených dlouhodobě nadprůměrnou nezaměstnaností. Podle analytika ČSOB Petra Dufka to může mít několik důvodů - rozdílnou požadovanou kvalifikaci oproti kvalifikaci uchazečů, výši nabízených mezd či konflikt souběhu sociálních dávek.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Sedmiletý trest za daňový únik pro bývalého šéfa Čepra Kadlece platí, rozhodl Ústavní soud

Bývalý generální ředitel státního podniku Čepro Tomáš Kadlec neuspěl s ústavní stížností v kauze daňového úniku. Dostal sedmiletý souhrnný trest, který zahrnuje i dřívější odsouzení za porušení povinnosti při správě majetku státního distributora paliv. Ústavní soud rozhodoval nedávno bez veřejného jednání, usnesení zpřístupnil ve své databázi. Zabýval se jen kauzou daňového úniku.

Kadlec označil trestní stíhání za absurdní a neprofesionální. Státní zastupitelství podle něj nepředložilo jediný důkaz, který by prokazoval úmysl zkrátit daň nebo legalizovat výnosy z trestné činnosti, což byla původní verze obžaloby. Ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu.

"Ačkoli stěžovatel používá argumentaci odkazem na svá základní práva, vyjadřuje nesouhlas se závěrem obecných soudů o své vině a výši trestu. Stěžovatelem vznesené argumenty již byly podle Ústavního soudu náležitě posouzeny obecnými soudy," stojí v usnesení.

Podle obžaloby Kadlec nepřiznal a nezdanil zhruba 35 milionů korun, které mu přišly na soukromý švýcarský účet v době, kdy šéfoval státnímu distributoru paliv. Muž vinu popíral. Tvrdil, že peníze byly půjčka na jeho podnikatelský záměr a později je vrátil, takže je nemusel danit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Podmínky ve zpracovatelském průmyslu se dále zlepšovaly, index ale mírně klesl

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v červenci dále zlepšovaly, nicméně index PMI mírně klesl na 62 bodů z červnových 62,7 bodu. I tak jde o druhý nejlepší údaj od začátku sběru dat v červnu 2001. Informovala o tom společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.

"Český zpracovatelský sektor v červenci mírně ztratil na tempu, ale jeho expanze byla přesto robustní. Průzkum naznačil, že růst výstupu možná na konci druhého čtvrtletí dosáhl vrcholu, ale přesto byl - i přes bezprecedentní narušení odběratelsko-dodavatelských řetězců a nedostatky materiálu - značný," uvedla ekonomka IHS Markit Sian Jones.

Narušení odběratelsko-dodavatelských řetězců podle průzkumu v červenci vedlo k růstu cen vstupů na nový rekord. "Výkony dodavatelů se zhoršily do největší míry v historii průzkumu vzhledem k silné globální poptávce po vstupech a výrazným materiálovým nedostatkům. Dodavatelé následně zvýšili své ceny," uvedla společnost IHS Markit. Navíc podle průzkumu velká většina výrobců zpracovatelského zboží během července převedla vyšší cenovou zátěž na zákazníky. Tempo zvýšení cen výstupů tak bylo nejrychlejší od začátku sběru dat v lednu 2003, upozornila IHS Markit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy