Praha, Ústí nad Labem - Pokud nedostaneme přidáno, začneme stávkovat, varují řidiči linkových autobusů v regionech. Přestat jezdit by mohli třeba i během Vánoc. "Nevylučujeme vůbec nic," zdůrazňuje předseda Odborového svazu dopravy (OSD) Luboš Pomajbík, který v pondělí ohlásil stávkovou pohotovost.
Řidičům vadí, že dostávají méně peněz než pomocníci na stavbě či brigádníci v supermarketu. Jejich protest je v Česku netradiční tím, že se tentokrát neobracejí proti zaměstnavatelům. Za nízký výdělek podle řidičů mohou krajští politici, kteří řídí veřejné zakázky na hromadnou dopravu.
"Dnes není nepřítelem náš zaměstnavatel, ale ti, kteří o tom rozhodují na krajských úřadech. Na vině jsou především veřejní zadavatelé - kraje a města," stojí v takzvané Jablonecké výzvě, kterou řidiči zveřejnili před měsícem. Politici podle nich při soutěžích tlačí na to, aby služba byla co nejlevnější - což se odráží právě v nízkých mzdách řidičů.
"Vzhledem k tomu, že všichni účastníci soutěží mají v podstatě stejnou režii, tedy náklady na pohonné hmoty, náhradní díly či autobusy, je jejich jedinou možností ušetřit náklady na výplaty a benefity zaměstnanců. Na nás se nejsnadněji škrtá," uvádí zaměstnanec společnosti BusLine Jiří Kuchynka, který předsedá základní odborové organizaci OSD v Jablonci nad Nisou. Vadí mu, že minimální odměna řidičů většinou není v zadáních zakázek vůbec zmíněna.
Kraj: Nižší cenu nabízeli sami dopravci
Jako negativní příklad uvádějí odboráři Ústecký kraj. Ten začal jako první se zakázkami na veřejnou dopravu, v jejichž rámci získali autobusoví dopravci včetně BusLine smlouvu na deset let.
"Mzdy v dopravě jsou tak vysoké, kolik je finančních prostředků ve veřejném sektoru. Pokud je tedy tlak na nízkou cenu, je to zároveň i tlak na nízké mzdy," říká mluvčí BusLine Nikola Bradíková. Kuchynka vzpomíná, že když si řidiči snažili vyjednat větší mzdy, odpovědělo jim vedení firmy, že peníze na výplaty nemá kde vzít. Podobná situace prý panuje i v Libereckém kraji.
Ústecký kraj ale kritiku, že nutí firmy jezdit příliš levně, odmítá. "Ve výběrovém řízení na desetileté smlouvy jsme měli ceny přes 30 korun za kilometr. Sami dopravci se rozhodli, že budou jezdit za nižší cenu," uvádí hejtman Oldřich Bubeníček. Například na Děčínsku teď základní cena za kilometr činí 28,63 koruny, ukazuje oficiální smlouva s krajem.
"Kraj na nízké ceny netlačí, problém je v tom, že se firmy snaží získat zakázky za každou cenu," souhlasí krajský radní Jaroslav Komínek. O výši mezd podle něj rozhodují jen firmy. "Řidiči nejsou naši zaměstnanci, my nemáme možnost kontrolovat, jakou mají se zaměstnavatelem smlouvu. Měli by se zeptat firmy BusLine, proč jim nepřidá," dodává.
Mohli se dopravci domluvit?
V Jablonecké výzvě odboráři požadují, aby při zadávání veřejných soutěží bylo jasně stanoveno, že "mzda řidiče je jedna z hlavních a jasných položek". Nejnižší cena by neměla být jediným kritériem při rozhodování krajských politiků. Řidiči chtějí, aby jejich mzda povinně dosahovala alespoň 1,75násobku základní minimální mzdy v Česku.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí lze problém řešit kolektivní smlouvou vyššího stupně - tedy smlouvu mezi OSD a celou skupinou autobusových dopravců. Právě zde by se měli odboráři i zástupci firem dohodnout, že mzda řidiče bude činit nejméně 1,75násobek minimální mzdy v Česku.
Pokud by na této hranici trvali všichni dopravci, musel by kraj některou z těchto nabídek přijmout - jiné řešení by zkrátka neměl. "Jedině takto sjednaný závazek bude právně vynutitelný a lze předpokládat, že sjednané podmínky ohledně mzdy řidičů budou muset být zohledněny i ve veřejných zakázkách," uvedlo ministerstvo práce v oficiální odpovědi Kuchynkovi.
V podstatě totéž říká i člen rady Ústeckého kraje. "Mysleli jsme, že se dopravci domluví spolu a napálí Ústecký kraj s nějakou minimální cenou," diví se Komínek.
"Jak se dopravci mohou dohodnout? Nesmí se při zadávání zakázky ani sejít, pak je to kartelová dohoda, což je trestné," upozorňuje ale Kuchynka. Odborářský šéf Pomajbík navíc dodává, že stoprocentní dohoda by se všem firmám ani nepodařila - kolektivní smlouvu vyššího stupně totiž mohou zavřít jen dopravci, kteří mají více než 20 zaměstnanců.
Autobusáků je málo
Nespokojení řidiči při svých protestech nezapomínají zdůraznit jednu věc. Je jich dlouhodobě čím dál větší nedostatek.
Z údajů o počtech volných míst na úřadech práce vyplývá, že tuzemským dopravcům chybělo ke konci listopadu celkem 5414 řidičů autobusů, tramvají či nákladních automobilů. Pro srovnání, ještě loni v létě to bylo "jen" 2800 lidí. "Celkové číslo je ještě vyšší," varuje Tomáš Bicera, ředitel Institutu silniční dopravy sdružení Česmad Bohemia.
Zvláště kritický je podle něj právě nedostatek autobusáků, kteří mají vyšší průměrný věk než například řidiči kamionů, takže zkušení zaměstnanci častěji odcházejí do důchodu. Když výpadek nepokryjí noví zájemci, nebude mít podle Bicery za pět až deset let autobusy kdo řídit.
Dřina za málo peněz
Sehnat řidiče je v Česku složité hned z několika důvodů. Podle statistik ministerstva práce dosahuje hrubý výdělek řidičů městské hromadné dopravy 26 952 korun, u dálkové dopravy pak 21 879 korun. "V souvislosti s Jabloneckou výzvou jsem měl možnost zjistit, jaké je odměňování ve všech koutech republiky. Kde nejsou platy dotovány bohatým dopravním podnikem, jsou platy plus minus stejné - něco okolo 22 500 hrubého," potvrzuje Kuchynka.
Kromě nízkých mezd se řidiči musí potýkat i s nepřízní počasí, špatným stavem vozovky, zácpami a časovým stresem. Musí také zvládnout psychickou zátěž spojenou s přepravou stovek osob denně nebo spory s cestujícími.
"Prestižní, náročná, riziková a odpovědná profese je dnes ohodnocena mzdou 72 až 85 korun hrubého na hodinu, mnohdy ještě hůře. A řidiči na pracovišti stráví často i více než tři sta hodin měsíčně,“ zdůrazňuje předseda OSD Pomajbík. "Jestli to takto půjde dál, nebude to tady dělat prostě nikdo," varuje Kuchynka.
