Po převratu v roce 1948 se začalo hlasitěji mluvit o nutnosti změnit podobu československé měny. V té době obíhaly na území našeho státu ještě bankovky připravené exilovou vládou ve válečných letech. Na nich zobrazená témata svobodné republiky tak bylo nutné vyměnit za dělníky a rolníky. Poválečným proměnám české měny se věnuje další díl historického seriálu Aktuálně.cz.
- Další díl historického seriálu Aktuálně.cz se věnuje popřevratovým proměnám české měny.
Po druhé světové válce obíhaly na území našeho státu státovky a bankovky připravené exilovou vládou ve válečných letech. O jejich výměně se začalo mluvit hned po roce 1945, silněji pak po roce 1948. Témata svobodné republiky bylo nutné vyměnit za dělníky a rolníky.
Zároveň vláda chtěla z oběhu stáhnout platidla nevhodná z hlediska obsahu, například ta, která na sobě měla podpis Ladislava K. Feierabenda, ministra financí exilové vlády, který byl donucen k emigraci. Netajil se totiž svým protikomunistickým postojem.
Ačkoliv se sešla řada návrhů, do oběhu se nedostaly. V roce 1953 totiž přišla měnová reforma, nejhorší za dob stoleté existence koruny.
- Na následujících stránkách shrneme zásadní okamžiky v historii československé koruny od konce druhé světové války po rok 1953. V dalších dílech miniseriálu pak představíme ostatní období vývoje naší měny.
Článek vznikl ve spolupráci s odborníky České národní banky Jakubem Kunertem a Jaroslavem Moravcem.
Předchozí díly seriálu: