Počet pracujících cizinců u nás se blíží k 650 tisícům, z toho je zhruba pětina ze třetích zemí, tedy zemí mimo Evropskou unii. Jde především o pracovníky z Ukrajiny, následně z Mongolska, Srbska, Běloruska a Filipín. Letos jich podle očekávání přibyde.
Přes 60 procent průmyslových firem si totiž stěžuje, že jim chybí především kvalifikovaní dělníci. Na jednu volnou pracovní pozici ve výrobě připadá podle personální agentury Hofmann Personal v průměru pouze 0,3 až 0,5 uchazeče. Firmy se proto budou ještě intenzivněji spoléhat na pracovníky právě ze zahraničí.
"Kvalifikovaných dělníků je na trhu dlouhodobě nedostatek a situace se jen tak nezmění. Poptávka po těchto lidech již mnoho let výrazně převyšuje nabídku. V současné době podle našich odhadů chybí ve výrobě a ve stavebnictví až 300 tisíc pracovníků, zejména kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, opraváři nebo pracovníci obsluhy strojů a zařízení. Největší nedostatek těchto pozic vládne v oborech automotive, strojírenství, kovovýroba a slévárenství," vypočítává Gabriela Hrbáčková, ředitelka Hofmann Personal.
"V letošním roce by cizinci měli tvořit až 17 procent všech pracovních sil v Česku. Jedná se o kvalifikované i nekvalifikované pracovníky, kteří jsou nejčastěji zaměstnáni ve výrobním sektoru nebo v podnikových službách," uvádí tisková zpráva personální společnosti Grafton.
Firma doplňuje, že na paritu kupní síly si jsou mnozí cizinci schopni v tuzemsku vydělat až trojnásobek své mzdy v rodné zemi. "Například průměrná mzda na Ukrajině činila v roce 2020 podle dat společnosti Moody's zhruba 9600 korun, což je v porovnání s českou průměrnou mzdou méně než třetina," uvádí Vlastimil Václavík z Graftonu.
Podle této personálky je pryč doba, kdy měli dělníci nízké mzdy, nyní dosáhnou v některých firmách až na 35 tisíc měsíčně.
Vyšší mzda cizinců má upřednostnit Čechy
Platí, že zaměstnanci ze zahraničí musí v některých případech dostat více peněz než čeští kolegové. Vládní nařízení uvádí, že právě těm ze zemí mimo EU zaměstnavatelé musí vyplatit nejméně 1,2násobku minimální mzdy. Ta je letos v Česku stanovena částkou 15 200 Kč za měsíc, 90,50 Kč za hodinu.
Přitom pro cizince ze třetích zemí se tedy jedná v případě klasického 40hodinového týdenního úvazku o částku minimálně 18 240 korun.
"Garantovaná mzda 1,2násobek minimální mzdy se vztahuje na všechny pracovníky ze třetích zemí. Šlo o požadavek odborů a vláda jim vyhověla. Důvodem bylo motivovat firmy, aby dávaly přednost českým zaměstnancům, pokud jsou k dispozici, a také aby ochota cizinců pracovat za méně peněz nezpomalovala růst mezd pro české pracovníky," vysvětluje nařízení Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.
To je vidět i na případu takzvané zaručené mzdy. Ta se určuje právě podle minimální mzdy a zaměstnanci ji dostávají na základě své kvalifikace. Dělí se do osmi skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Zaměstnanci v nejvyšší osmé skupině, kam patří profese jako burzovní makléř, výzkumník či vědecký pracovník, jsou ohodnoceni nejméně 30 400 korunami. Pracovníci ze třetích zemí mají ovšem v osmém stupni brát alespoň 36 480 korun.
V praxi se tedy firmám vyplatí vzít spíše českého kandidáta než cizince, kterému by musely ze zákona dát vyšší mzdu a českému kolegovi tuto výši dorovnat. Další zákon totiž říká, že všichni zaměstnanci musí mít na stejné pozici stejnou mzdu.
Vyšší ohodnocení pro zaměstnance z ciziny přináší třeba i vládní Program klíčový a vědecký personál a Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec. Cizinci, kteří jsou do nich zařazení, musí podle nařízení MPSV dostat dokonce 1,5násobek průměrné hrubé roční mzdy - v současné chvíli se jedná o hrubou mzdu ve výši zhruba 53 417 korun za měsíc pro období od 1. května 2021 až 30. dubna 2022.
Přijedou si vydělat a vrací se do rodné země
Cizince ze třetích zemí na český pracovní trh láká podle zprávy Graftonu také nadprůměrná kvalita života a nižší životní náklady v porovnání s jinými zeměmi. Po zaplacení životních nákladů jim zbývá vyšší částka než například v západní Evropě.
"Velmi záleží na jednotlivých zemích a důvodech, proč je zaměstnanci opouští. Většina cizinců k nám přichází pouze na přechodnou dobu a svoji budoucnost plánují v rodné zemi. Jakmile si vydělají dostatek peněz, vrací se zase zpět," říká Vlastimil Václavík z Graftonu.
I když při zaměstnávání cizinců vzniká společnostem řada dodatečných nákladů - například na ubytování pracovníků, relokaci či dopravu nebo víza -, firmám se jejich nábor vyplácí. Mají totiž jistotu, že díky nim dodrží nasmlouvané zakázky a objemy práce.
"Ve srovnání s českým zaměstnancem může být cizinec i o polovinu dražší, přesto zájem firem o zaměstnávání pracovníků ze zahraničí roste, protože lidí je nedostatek," uzavírá Vlastimil Václavík.
Bez cizinců to zatím nepůjde
Podle Hospodářské komory je potřeba řešit nedostatek zaměstnanců především změnou vzdělávacího systému. Domnívá se, že stát má liknavý přistup k systémovému řešení učňovského, respektive středního odborného vzdělávání v Česku.
"Změny vzdělávacího systému jsou nutností pro udržení konkurenceschopnosti naší země. Efekty takových změn jsou ale patrné spíše až ve středně- a dlouhodobém horizontu. Zaměstnavatelé nicméně musí řešit nedostatek pracovní síly s odpovídající kvalifikací už nyní. Jednou z možností je právě nábor zahraničních pracovníků," uvádí průzkum komory, který zjišťoval i to, jak se firmy staví k zaměstnávání cizinců.
Celkem 71 procent respondentů uvedlo, že zaměstnávání cizinců je realitou, bez něho se česká ekonomika v řadě profesí neobejde. Především velcí zaměstnavatelé na základě svých předchozích zkušeností většinou chápou, že s růstem našeho blahobytu již Češi nemají a nebudou mít zájem vykonávat určitý typ prací, často spojený s fyzickou námahou, například v zemědělství nebo na stavbách. Stejný trend je přitom patrný i v ostatních vyspělých zemích.
"Celkem 29 procent účastníků ankety je pro maximální otevření pracovního trhu pro cizince, přičemž mezi velkými podniky je takových dokonce třetina (33 %). Jen zcela marginální počet účastníků ankety (4 %) se domnívá, že stávající vládní programy, například Program kvalifikovaný zaměstnanec pro nábor Ukrajinců, Srbů, Mongolů a dalších cizinců, jsou vyhovující. Právě o tento program je setrvale vysoký zájem," uvádí mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Podle něj firmy kritizovaly především zdlouhavost a administrativní náročnosti spojené se zaměstnáváním pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii. Vyřízení pracovních povolení trvá někdy i měsíce a stává se, že uchazeč kvůli zdlouhavému vyřizování českých úřadů do České republiky vůbec nepřijede a zvolí jinou práci třeba v Polsku.
Zaměstnávání zahraničních pracovníků řeší tři ministerstva. "Ministerstvo vnitra rozhoduje o dlouhodobých pobytech občanů třetích zemí. Přehled krátkodobých schengenských víz je v gesci ministerstva zahraničí a počet zaměstnaných občanů Evropské unie pak v gesci ministerstva práce a sociálních věcí," vysvětluje Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra.
Doplňuje, že zákonná lhůta pro vyřízení žádosti o zaměstnaneckou kartu pro pracovníky ze třetích zemí činí 60 dnů. Tato lhůta ale neběží, pokud je žadatel vyzván k odstranění vad náležitostí nebo doložení chybějících náležitostí. "To je v současné době ve 30 až 40 procent podaných žádostí. V zákonné lhůtě, která běží ode dne podání žádosti na zastupitelském úřadu, rozhodne ministerstvo vnitra většinu podaných žádostí," dodává Malá.
Zatímco zaměstnanci z Evropské unie nemají vesměs s vyřízením pracovního povolení problémy, pracovníci ze třetích zemí to mají náročnější. Jak uvádí web relokační agentury Foreigners, existují nyní tři programy, na základě kterých je možné přijmout pracovníky z následujících zemí: Ukrajiny, Černé hory, Srbska, Filipín, Indie, Kazachstánu, Moldavska a Mongolska. Jde o:
- Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec.
- Program kvalifikovaný zaměstnanec (určený pro středně a nízko kvalifikované migranty).
- Program klíčový a vědecký personál (určený pro specialisty a manažery nadnárodních firem investujících v ČR, výzkumných organizací, technologických společností a obchodních společností typu start-up).
- Program Mimořádné pracovní vízum pro státní příslušníky Ukrajiny pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví.
Foreigners zároveň připomíná, že od letošního ledna musí pracovníci ze třetích zemí absolvovat povinný adaptačně-integrační kurz, který je seznámí se životem u nás. Za absenci na tomto kurzu hrozí pokuta 10 tisíc korun.
