Při propuštění si dejte pozor, co podepisujete. Výše odstupného se může zásadně lišit

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
8. 7. 2021 8:21
Peníze navíc po odchodu ze zaměstnání se vždy hodí. Lidé mají čas si hledat nové uplatnění beze strachu, že zůstanou bez příjmů. Jenže zákonné odstupné má svá pravidla a ne vždy ho zaměstnavatel musí vyplatit. Poradíme, jak ho získat, jaká je jeho výše a co z něj musíte zaplatit.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Odstupné náleží jen těm zaměstnancům, kteří odejdou z práce, aniž by za to mohli. Dostanou tedy výpověď od zaměstnavatele nejčastěji z takzvaných organizačních důvodů, tedy topornou řečí zákona, když:

  • se ruší zaměstnavatel nebo jeho část
  • se přemísťuje zaměstnavatel nebo jeho část
  • se zaměstnanec stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách

Odstupné se přiznává i v případě odchodu z práce ze zdravotních důvodů, kdy zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku vykonávat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. 

Výše odstupného záleží na počtu odpracovaných let. "Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku. U pracovního poměru v délce jeden až dva roky náleží dvojnásobek průměrného výdělku a u pracovního poměru v délce minimálně dva roky náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku," říká daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Doplňuje, že nárok na odstupné mají v případě splnění zákonných podmínek i pracující starobní důchodci.

Odstupné většinou firmy vyplácí v nejbližším výplatním termínu, pokud se tedy písemně nedohodnou se zaměstnanci třeba na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu.

Pokud se však dohodnete na odchodu "po dobrém", dávejte si velký pozor, co podepisujete. Odstupné totiž firma vyplatit nemusí, pokud zaměstnanec odejde takzvaně "na dohodu" a v této dohodě o rozvázání pracovního poměru není sjednán nárok na odstupné a chybí důvod rozvázání pracovního poměru. "Na to by si lidé, kteří odcházejí z práce, měli dát pozor, aby nebyli nemile překvapeni," doplňuje Ivanco. 

Pojištění si musí lidé z odstupného platit sami

Odstupné není mzda. Takže ačkoliv se od výše původní mzdy odvíjí, není vyplaceno ve stejné výši. "Ze zákonného odstupného se vždy platí 15procentní daň z příjmů fyzických osob. Sociální pojištění a zdravotní pojištění se však ze zákonného odstupného neplatí, a to ani v případě, že je například z důvodu nadbytečnosti vyplaceno vyšší odstupné, než činí minimum stanovené v zákoníku práce," říká daňová poradkyně.

Navíc upozorňuje, že tím, že se z odstupného neplatí pojištění, nepočítá se tento příjem ani do budoucího důchodového konta zaměstnance. 

Výpočet odstupného se provádí z hrubé mzdy za dané tři měsíce v rozhodném období a z počtu odpracovaných hodin, včetně práce přesčas. Pokud by tedy hrubá mzda za tři měsíce činila 90 tisíc korun, odstupné by se rovnalo 76 500 korun (90 000 Kč minus daň 13 500 Kč).

Jestliže se zaměstnanec hned po skončení pracovního poměru zaeviduje na úřadu práce, zdravotní pojištění za něj platí stát. Pokud se však zaměstnanec po ztrátě zaměstnání neregistruje na úřadu práce, tak je pro účely placení zdravotního a sociálního pojištění "osobou bez zdanitelných příjmů".

"V takovém případě musí sám platit měsíční zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z minimální mzdy, což pro rok 2021 činí 2052 korun. Povinnost platit sociální pojištění ale není," dodává Ivanco.

Jak radí Iwona Navrátilová z VZP, pokud propuštěný zaměstnanec nemá hned novou práci, kdy pojistné platí nový zaměstnavatel, doporučuje obrátit se na úřad práce co nejdříve. A to i když není vzhledem k odstupnému bez příjmu.

"Stát za něj začne hned první měsíc platit pojistné na zdravotní pojištění. Nesmí ale zapomenout se u zdravotní pojišťovny přihlásit mezi pojištěnce, kteří mají nárok na platbu pojistného státem - využít může jednoduchý webový formulář," dodává Navrátilová. Stejně tak je nutné vyplnit jiný formulář, pokud si pojištění platí člověk sám. 

Lidé, kteří dostanou odstupné a zároveň se hned přihlásí na úřad práce, případnou podporu v nezaměstnanosti nedostanou hned. "Odstupné odkládá nárok na podporu v nezaměstnanosti, tu začne úřad práce vyplácet až poté, co skončí doba krytá odstupným. Nezkracuje se ale celková podpůrčí doba, tedy počet měsíců, po které náleží podpora v nezaměstnanosti," uvádí Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR. 

Upozorňuje, že člověk vždy žádá na úřadu v první řadě o zprostředkování zaměstnání. "Nelze žádat jen o podporu v nezaměstnanosti. Také nelze požadovat zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání jen z toho důvodu, aby splnil podmínku pro poskytnutí sociální dávky nebo měl zajištěnou platbu zdravotního a sociálního pojištění," dodává Beránková. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Francie zadržela britskou rybářskou loď, spor kolem práv na rybolov se stupňuje

Francie v noci na čtvrtek zadržela britskou rybářskou loď, která podle místní vlády lovila u ústí řeky Seiny bez patřičného povolení. Média incident spojují s eskalujícím sporem mezi Británií a Francií o právo na rybolov v britských vodách v návaznosti na brexit.

Paříž vyhrožuje sankcemi za to, že Britové podle ní nevydali francouzským rybářům dostatečný počet licencí, Londýn ve čtvrtek slíbil odvetu a hovořil o porušení mezinárodního práva. Londýn oznámil, že si chce předvolat francouzskou velvyslankyni v Británii.

Zadržená britská loď skončila v přístavu Le Havre, kde mohou úřady zkonfiskovat úlovek a plavidlo zadržovat do uhrazení poplatku, píše zpravodajská společnost BBC. Francouzská státní tajemnice pro námořní otázky Annick Girardinová sdělila, že hlídka v zálivu u ústí Seiny narazila ještě na jedno britské plavidlo, jehož posádka dostala slovní varování. Posádky obou lodí zároveň podle vládního prohlášení dostaly pokuty.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Zemřel nejstarší fotbalový reprezentant, Pazderovi bylo 92 let

Zemřel bývalý fotbalový útočník Arnošt Pazdera, jenž byl v 92 letech nejstarším žijícím reprezentantem. S odkazem na rodinu o tom ve čtvrtek informoval oficiální web Fotbalové asociace České republiky.

Pazderovo jméno je spojeno především se Spartou Praha, v jejímž dresu odehrál 597 zápasů a vstřelil 114 gólů. Na Letné získal v letech 1952 a 1965 mistrovské tituly.

V národním mužstvu odehrál Pazdera v 50. letech 19 zápasů a vstřelil tři branky. Nezapomenutelný byl jeho gól po sólu z půlky hřiště v utkání v Budapešti v roce 1956, kde Československo vyhrálo 4:2 a uštědřilo hvězdným Maďarům první domácí porážku po 13 letech.

Zdroj: ČTK
Další zprávy