Bez práce, s podporou osm tisíc měsíčně. Analýza ukázala, jak se vede nezaměstnaným

Kateřina Hovorková ČTK Kateřina Hovorková, ČTK
8. 6. 2021 6:10
Buď jedenáct tisíc měsíčně nebo čtyři, ale také nic. S podporou v nezaměstnanosti si “z kopýtka” nevyhodíte. Vyplácené částky jsou většinou nižší než minimální mzda. Pokud tedy vůbec na podporu dosáhnete. Státní peníze dostanete jen za určitých podmínek a na pár měsíců.
Foto: Thinkstock

Nezaměstnanost se pohybuje posledních několik měsíců kolem čtyř procent. To představuje zhruba 300 tisíc uchazečů o zaměstnání. Třetina z nich pobírá podporu v nezaměstnanosti. 

Analýza MPSV o vývoji zaměstnanosti za loňský rok ukázala, kolik lidé bez práce dostávají od státu peněz. Nejčastěji jde o částku 11 500 korun, kterou dostávala zhruba pětina žadatelů. Další zhruba pětina nezaměstnaných pobírá částku mezi 3500 a 4500 korunami. Průměrně je tak vyplácena částka 8534 korun. Přitom nejvyšší možná podpora je letos 20 tisíc korun, loni činila cca 19 300 korun. Výše podpory odpovídá určitému procentu z výdělku, dá se tedy říci, že lidé s vyššími výdělky se na úřad práce hlásí méně. 

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před rokem po nástupu epidemie řekla, že při skokovém růstu nezaměstnanosti navrhne navýšení částky. Ačkoliv řada personalistů a odborníků na pracovní trh odhadovala vyšší růst nezaměstnanosti, nakonec se podíl lidí bez práce zvedl jen mírně. V průměru dosahoval 3,5 procenta, meziročně byl tak vyšší o 0,7 procentního bodu. Na konci prosince činila nezaměstnanost čtyři procenta.

Ani letos se žádné skokové navýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové pandemii zatím nekoná. V dubnu dosáhla 4,1 procenta. Zřejmě ale začne stoupat po ukončení programu Antivirus, který pomáhá zaměstnavatelům s mzdovými náklady na zaměstnance. V tuto chvíli program platí do konce června.

Na podpory stát v minulém roce vydal 10,57 miliardy korun. Meziročně je částka o 30 procent vyšší, tedy o 2,42 miliardy korun.

Podporu pobírá víc žen, mají ale méně než muži

Podporu na konci loňska pobíralo 50 200 žen a 47 400 mužů. Kvůli nižším výdělkům dostávají ženy zhruba o pětinu nižší částku. Průměrné uchazečce o práci loni připadlo 7771 korun měsíčně, průměrnému uchazeči 9337 korun.

V prvním pololetí se vyplácená podpora zvedala, pak poklesla. "Zpomalení nárůstu průměrné podpory, které je patrné zejména ve druhém pololetí 2020, souviselo s příchodem uchazečů o zaměstnání z odvětví s nižšími výdělky," uvádí analýza. Vyjmenovává ubytování, pohostinství, stravování a obchod. 

Podpora v nezaměstnanosti se lidem do 50 let vyplácí za určitých podmínek pět měsíců, lidem od 50 do 55 let osm měsíců a lidem nad 55 let 11 měsíců. Částka se u zaměstnanců stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední dva roky, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z vyměřovacího základu.

První dva měsíce se vyplácí 65 procent, další dva měsíce 50 procent a ve zbytku času 45 procent. Pokud člověk odejde z práce bez vážného důvodu sám, nebo "na dohodu", dostává 45 procent. Při rekvalifikaci, kterou zajistí úřad práce, je podpora vyšší. Činí 60 procent. 

Naopak v případě, že jste z práce odešli kvůli zvlášť hrubému porušení pracovních povinností, podporu nedostanete vůbec. Stejně tak na ni nemáte nárok, pokud jste pracovali méně než 12 měsíců za uplynulé dva roky. 

Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok i lidé, kterým končí rodičovská dovolená, jen výpočet je jiný a podpora nižší. První dva měsíce se platí 15 procent z průměrné mzdy, která je pro rok 2021 stanovena na 35 441 korun. Další dva měsíce je to 12 procent a pátý měsíc a dále 11 procent. 

Podporu ovšem nedostanou studenti, kteří přicházejí na úřad práce rovnou ze školy. Nesplňují totiž podmínku práce v délce 12 měsíců za předchozí dva roky a placení sociálního pojištění. Mohou ale požádat o pomoc při hledání práce a zároveň ušetří na zdravotním pojištění. 

Nejvyšší možná částka v nezaměstnanosti dosahuje 0,58násobku celostátní průměrné mzdy. Letos je to 20 075 korun, loni to bylo 19 389 korun, předloni 18 111 korun. Při rekvalifikaci může být maximální částka ještě vyšší, a to 0,65násobek celostátní průměrné mzdy.

Celkem 58 procent příjemců bylo pod průměrnou částkou, podíl se proti předchozímu roku mírně zvýšil. Maximální měsíční částku 19 389 korun dostávalo na konci prosince 4100 nezaměstnaných. O rok dřív tehdejší nejvyšší možnou podporu 18 111 korun pobíralo 3800 osob. 

Odbory nastavení podpor dlouhodobě kritizují. Na výši částek začaly poukazovat znovu před rokem kvůli koronavirové krizi. Dočasné navýšení pak navrhovala i část členů Národní ekonomické rady vlády (NERV). Zaměstnavatelé naopak byli proti. Podle nich by to ještě zhoršilo nedostatek pracovních sil v některých oborech. 

Nejčastěji vyplácená podpora ve výši kolem 11 tisíc korun je víc než dva tisíce pod hranicí příjmové chudoby. U jednotlivce jde o částku 13 640 korun. Minimální mzda je pro letošní rok stanovena na 15 200, loni byla 14 600 korun. 

 

Právě se děje

před 7 minutami

Slavná sopranistka tvrdí, že s ní francouzská policie jednala jako se zločincem

Jihoafrická sopranistka Pretty Yende tvrdí, že s ní francouzští policisté při kontrole na letišti Charlese de Gaulla v Paříži zacházeli jako se zločincem. "Svlékli mě a prohledali, jako bych byla zločinec, a umístili mě do cely," tvrdí zpěvačka.

Ta podle policistů přicestovala v pondělí z Milána na jihoafrický pas, v němž neměla vízum. "Nebyl tam ani v jedné chvíli žádný incident," tvrdí policejní zdroj a popírá, že by se sopranistka kvůli letištní kontrole musela svléknout. Z místnosti, kde čekala na vyřízení případu, vyšla po hodině a půl s vízem, které jí povolovalo vstup na francouzské území, a barva její kůže nehrála žádnou roli, řekl zdroj z letiště agentuře AFP. "Pro lidi, jako jsem já, je policejní násilí skutečné," tvrdí naopak pěvkyně. Do Francie přiletěla proto, že zpívá Belliniho operu Náměsíčná v Théâtre des Champs-Élysées.

Zdroj: ČTK/AFP
před 10 minutami

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce trati za 2,6 miliardy Kč

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce železniční trati, díky níž tudy vlaky budou moci projíždět až stošedesátikilometrovou rychlostí. Zrychlí se tak cestování mezi Prahou a Plzní. Součástí akce byla i obnova berounského nádraží a stanice Králův Dvůr a modernizace zabezpečovacího zařízení. Náklady jsou přes 2,6 miliardy bez DPH, tři čtvrtiny pokryla dotace z Evropské unie.

Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody se zlepšil komfort pro cestující a vznikl i bezbariérový přístup na nástupiště v Berouně i Králově Dvoře. "Zvýšila se traťová rychlost na 160 kilometrů v hodině a zkrátily se jízdní doby. Myslím si, že se už skutečně jedná o koridorovou trať se vším všudy," řekl Svoboda při dnešním slavnostním ukončení prací. Poukázal na to, že nyní je hotová rekonstrukce celého třetího koridoru z Berouna až do Chebu, včetně průjezdu plzeňským uzlem.

Práce na 5,7 kilometru dlouhém úseku mezi Berounem a Královým Dvorem začaly v roce 2016. V první etapě stavbaři opravili osobní nádraží v Berouně. Součástí byla obnova kolejiště, vznikl nový podchod, nástupiště a přístřešky. Přístup na nástupiště pro handicapované zajišťují výtahy. Železniční stanice byla také vybavena informačním systémem pro slabozraké a nevidomé. Dělníci vyměnili technologická zařízení a obnovili kolejiště na seřaďovacím nádraží.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Průměrný obrat regionálních obchodních center loni klesl o 25,5 procenta

Průměrný roční obrat regionálních obchodních center (OC), vyjma Prahy, loni po šesti letech růstu podle analýzy společnosti CBRE meziročně klesl o 25,5 procenta. Nejvíce byly v centrech zasažené gastronomické provozy, u kterých propad proti roku 2019 činil 36 procent. Návštěvnost regionálních OC se v uplynulém roce meziročně snížila o 29 procent, lidé ale v centrech více utráceli. Hodnota průměrného nákupního koše vzrostla o 5,7 procenta na 233 korun za jednu návštěvu. Vyplývá to z analýzy Shopping Centre Index, kterou letos podeváté připravila společnost CBRE.

Gastronomie byla v nákupních centrech podle CBRE nejdynamičtějším odvětvím posledních tří let, jež v minulosti zaznamenávalo dvouciferný růst. Prostor pro stravovací provozy se v centrech rozšiřoval. Podle vedoucího maloobchodního sektoru a oddělení správy OC v CBRE Tomáše Míčka byla gastronomie v minulém roce v důsledku protiepidemických opatření uzavřená zhruba 130 dní.

"Vloni sehrál rozhodující roli podíl, jaký měly na celkové ploše obchodních center ty obchody a služby, které mohly být i přes vládní omezení v provozu. Právě tito nájemci nakonec ovlivňovali celkovou návštěvnost centra i jeho ekonomické výsledky," řekl Míček.

Móda, která je na nákupní ploše typického regionálního centra (bez započítání Prahy) zastoupená nejvíce, když zaujímá 37 procent plochy, loni zaznamenala propad obratu o 34 procent, hned za ní byly doplňky s poklesem zhruba 32 procent. U těchto kategorií podle CBRE sehrála roli sezonnost. Prodejci kvůli zásobám neprodaných kolekcí neměli dostatek peněz na nákup nového zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy