firma

Obuvnická firma Vasky ze Zlína chce koupit značku Botas, jedná s majitelem firmy o podmínkách. Peníze na odkup chce získat výprodejem některých svých modelů, uvedl zakladatel zlínské společnosti Václav Staněk v tiskové zprávě. Obuv pod názvem Botas se vyráběla ve Skutči na Chrudimsku od roku 1963. Firma je od letoška v likvidaci, podle vedení podniku za to mohlo zdražení energií i nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.

"Díky hodnotám, které se stávajícími majiteli Botas sdílíme, se nám otevřela možnost značku odkoupit. Zájem jsme projevili a vypadá to, že jsme na dobré cestě. Avšak nyní nemáme dostatek prostředků na její odkup. Proto jsme se rozhodli udělat Vasky výprodej pro Botas. Od toho si slibuji, že se nám nakonec podaří tento sen uskutečnit," uvedl Staněk.

Některé modely bot firmy Vasky jsou zlevněné až o 33 procent. Podle Staňka by mělo stačit prodat osm tisíc párů, aby zlínská společnost mohla značku Botas koupit a pokračovat ve výrobě, jen pod jiným majitelem.

Ukrajinská doručovací skupina Nova Pošta, která sdružuje logistické podniky, chce na jaře otevřít pobočky v největších městech v Německu a také v České republice a v Rumunsku. Dnes o tom informoval server Interfax-Ukrajina. Firma už působí v Polsku, a to pod názvem Nova Post.

"Plánujeme to v Německu: prvním městem bude Berlín, pak Mnichov, Kolín nad Rýnem, Hamburk a zhruba desítka dalších. První otevřeme v dubnu," napsal na facebooku spoluvlastník firmy Volodymyr Poperešňuk. V případě České republiky mluví o začátku druhého čtvrtletí, v případě Rumunska o druhém čtvrtletí.

Nova Pošta na svých internetových stránkách uvádí, že patří k dvaceti největším plátcům daní na Ukrajině. V zemi provozuje zhruba 10 tisíc poboček a více než 13 tisíc výdejních schránek. V současné době tam zaměstnává více než 32 tisíc lidí, a patří tak mezi největší zaměstnavatele na Ukrajině.

Americkému výrobci čipů Intel klesly ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 32 procent na 14 miliard dolarů (zhruba 307 miliard korun). Firma navíc zveřejnila výhled pro aktuální čtvrtletí, který zaostal za očekáváním analytiků. Její akcie proto na výsledky a výhled zareagovaly oslabením téměř o deset procent.

Firmu tvrdě zasáhl pokles trhu s osobními počítači, oslabuje ale také podnikání v oblasti datových center. Ve čtvrtém čtvrtletí podnik vykázal ztrátu 664 milionů dolarů po zisku více než 4,6 miliardy dolarů o rok dříve.

V byznysu s čipy pro osobní počítače klesly tržby téměř o 36 procent na 6,6 miliardy dolarů. Provozní zisk divize klesl na 699 milionů dolarů přibližně ze 3,8 miliardy dolarů o rok dříve. V případě technologií s datovými centry tržby klesly zhruba o třetinu na 4,3 milionu dolarů. I zde nastal propad zisku na 371 milionů dolarů z 2,3 miliardy USD před rokem.

Vláda ve středu schválila zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Ty budou v příštím roce platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Vláda už na podzim stanovila cenové stropy energií, a to konkrétně na 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky.

Maximální ceny vláda dříve schválila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a firmy bez obchodní povahy. Nyní se tak opatření rozšířilo i na zbývající velké podniky. Celkově by podle vládních materiálů mělo zavedení cenových stropů pro všechny odběratele vyjít státní rozpočet na maximálně 170 miliard korun.

Ženy jsou majoritním vlastníkem 15 procent českých firem, jejich podíl stagnuje. Kolem 56 procent firem ovládá muž a ve 28 procentech právnická osoba většinového majitele nemá nebo je v rukou jiné právnické osoby. Vyplývá to z analýzy vlastníků tuzemských firem, kterou zveřejnila poradenská společnost Dun & Bradstreet.

V Česku je aktuálně registrováno 559 434 společností s ručením omezeným a akciových společností. "Podíl podnikatelek je v českém byznysu stále nízký a dlouhodobě stagnuje kolem 15 procent. Například na Slovensku ženy ovládají 18 procent společností a v sousedním Polsku každou třetí firmu vlastní a řídí žena, což je jeden z nejvyšších podílů v rámci EU," uvedla analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.

Největší, zhruba pětinové zastoupení žen, jako majoritních majitelek, je u subjektů s ročními tržbami do pěti milionů korun. "Obecně platí, čím jsou tržby společnosti vyšší, tím je v rámci podnikatelské základny nižší podíl 'ženských' firem," doplnila Štěpánová.  Ženy se nejčastěji soustředí na podnikání v oblasti zdravotní péče, vzdělávání a služeb. Naopak stavebnictví, informační a komunikační činnosti či doprava a skladování jsou sektory, kde jednoznačně převažují subjekty s mužskými vlastníky.

Podporu kvůli vysokým cenám energií bude moci čerpat více velkých firem, vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství. Na tiskové konferenci po středečním jednání vlády to oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podporu ale nezískají obory, u nichž se zvažuje daň z neočekávaných zisků, a podniky, na které se vztahuje zastropování cen elektřiny a plynu.

Program vznikl na základě takzvaného dočasného krizového rámce, který státům Evropské unie umožnil okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí. Vláda jedná o jeho prodloužení do konce roku 2023. U energeticky náročných firem podle dosavadních informací bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun. Na program bylo připraveno 30 miliard korun.

Podpora se dosud měla týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, ale také zemědělství, rybářství či lesnictví.

V Česku bylo letos za sedm měsíců vyhlášeno 416 bankrotů společností, což bylo o 21 méně než před rokem. Počet bankrotů podnikatelů ve stejném období klesl meziročně o 585 na 3201. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.

"Od ledna do července tohoto roku zbankrotovalo 416 firem. To je méně než za stejné období loňského roku, ale více než v roce 2020, kdy od ledna do července vyhlásilo bankrot jen 391 společností. Nízký počet bankrotů společností poukazuje na skutečnost, že firmy jsou zatím schopné se vyrovnat se ztíženými podmínkami podnikání. Odhadovat vývoj ve druhém pololetí je však obtížné," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Také u živnostníků lze podle ní pozorovat klesající tendenci počtu bankrotů.

Osobní bankrotů bylo vyhlášeno 8348, což bylo o 11 procent méně než před rokem. Zároveň bylo podáno 8457 návrhů na osobní bankrot, o deset procent méně než ve stejném období loni. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.

"Celá Česká republika dosahuje průměru 13,5 osobního bankrotu na 10 tisíc obyvatel. Počet osobních bankrotů se meziročně snížil o devět procent," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V Česku bylo v lednu vyhlášeno 54 bankrotů obchodních společností, což bylo stejně jako v prosinci. Rovněž bylo vyhlášeno 481 bankrotů podnikatelů, o 43 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau. Počet podaných návrhů i vyhlášených firemních bankrotů přitom v lednu bývá zpravidla vyšší než v prosinci.

Počet návrhů na bankrot společností klesl o 15 na 71, u fyzických osob podnikatelů se snížil o 70 na 427 návrhů. Počet firemních insolvenčních návrhů tak byl nejnižší od ledna 2021. Mezi podnikateli byl nižší počet insolvenčních návrhů podán naposledy v květnu 2019.

V lednu bylo také v Česku vyhlášeno 1170 osobních bankrotů, což je o 144 více než v prosinci. Zároveň bylo podáno 1041 návrhů na osobní bankrot, o 127 méně než v předchozím měsíci. Jde zároveň o druhý nejnižší počet od června 2019, kdy vstoupila v účinnost současná úprava insolvenčního zákona.