Brno - Zedníci a truhláři pracovali dobrovolně na stavbě jako živnostníci, stát ale chce zaplatit daně z příjmů po firmě, které svou práci odevzdávali.
Až k Nejvyššímu správnímu soudu doputovaly tři spory mezi berními úředníky a firmou z Boskovicka, pro niž zedníci a truhláři pracovali na živnostenské listy a pouze na ústní dohodu o díle.
Podle finančního úřadu jde totiž o skrytý zaměstnanecký poměr, takzvaný švarcsystém. Po faktickém zaměstnavateli tak chce doplatit daně z příjmů v řádech stovek tisíc korun, které by za klasické zaměstnance musela odvést.
Úředníci to nezkoumali...
Jak celý spor začal? Finanční úřad v Boskovicích kontroloval u firmy daň z příjmů a zjistil, že pro ni pracovali na stavbě lidé jako zedníci a truhláři. „Svoji činnost deklarovali jako živnost a vystavovali faktury za vykonanou práci," uvedli v kontrolním nálezu berní úředníci.
Podle nich šlo jednoznačně o skrytý zaměstnanecký poměr (švarcsystém), a proto za ně měla firma platit zálohy na daň z příjmů.
„Všichni živnostníci vykonávali pro firmu na základě ústně uzavřených smluv různé na sebe navazující soubory zednických, izolatérských, přípravných a dokončovacích stavebních prací. Uvedli, že práce zadávala, přebírala a kontrolovala firma," uvedl boskovický finanční úřad ve svém verdiktu, který pak potvrdilo i Finanční ředitelství v Brně.
Firma se ale obrátila na soud. Krajský soud v Brně jí vyhověl a rozhodnutí úřadu o vyměření daní zrušil.
Podle soudců se totiž finanční úřad vůbec nezabýval tím, zda zedníci či truhláři pracovali jako živnostníci dobrovolně. Úředníci podle soudců také nedokázali zdůvodnit, proč takové počínání považují za nezákonné.
„Absentuje posouzení, o jaký typ jednání v posuzovaném případě jde - zda jde o simulovaný právní úkon, obcházení zákona či zneužití práva," konstatovali soudci.
... soudci to nevysvětlili
Zástupci Finančního ředitelství v Brně se pak ale ještě obrátili na Nejvyšší správní soud. Podle nich šlo jednoznačně o skrytý pracovní poměr - "živnostníci" totiž nedodávali žádné ucelené dílo, ale dělali práce na základě příkazů firmy.
„Tito pracovníci neprováděli určité dílo ve smyslu obchodního zákoníku, jako fyzické osoby nevyvíjeli soustavnou činnost samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, nýbrž jim byla práce zadávána, přebírána a kontrolována," uvedli zástupci finančního ředitelství ve své stížnosti.
A Nejvyšší správní soud jejich stížnosti vyhověl. Předchozí verdikty krajského soudu zrušil pro nesrozumitelnost a nedostatečné zdůvodnění, současně nařídil nové projednání všech tří sporů.
Podle Nejvyššího správního soudu musí soudci znovu konkrétně a jednoznačně uvést, proč si nemyslí, že šlo o skrytý zaměstnanecký poměr, a kde jsou podle nich nedostatky v dokazování ze strany finančního úřadu.
Na konci loňského roku už přitom Nejvyšší správní soud podobný spor o daně z příjmů řešil. Desítky živnostníků chodily několik let pravidelně den co den na směny do jedné z firem na severu Moravy. Dělali přitom práci určenou zaměstnancům - jezdili s jeřáby, montovali a svářeli stroje.
Soudci potvrdili, že firma musí za takové pracovníky daně odvést. Živnostníci totiž svou práci vykonávali jenom na jednom místě po několik let, firma jim poskytovala pracovní nástroje, sociální zázemí i stravování.
"Z četnosti fakturace je zřejmé, že se nejednalo o činnost jednorázovou, sezónní či krátkodobou, nýbrž o činnost dlouhodobou," uvedli tehdy soudci v rozhodnutí.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
