Drahá pomoc příbuzných v obchodě. Stát chtěl 100 tisíc

Tomáš Fránek
29. 5. 2012 5:30
Nejvyšší správní soud zrušil pokutu pro majitelku obchodu, které pomáhali její příbuzní

Brno - Pokud chce stát drobné živnostníky tvrdě trestat za to, že umožňují nelegální práci, musí jednoznačně dokázat, že u nich lidé skutečně načerno pracují.

Nelze udělit pokutu automaticky jen na základě výsledků jedné kontroly, která v obchodě našla při práci příbuzné majitele.

V důležitém verdiktu o tom rozhodl Nejvyšší správní soud.

Majitelka drogerie a potravin v Praze uspěla v soudním sporu s ministerstvem práce a sociálních věcí. Cizinka tak nemusí platit stotisícovou pokutu za to, že kontroloři v obchodě objevili dva příbuzné, kteří majitelce v té chvíli pomáhali.

Nezpochybnitelný případ to není

Při kontrole zaměřené na nelegální práci cizinců našli celníci v jednom z pražských obchodů ženu a muže s dlouhodobým pobytem v Česku. Přestože v obchodě dohlíželi na zákazníky a pomáhali přesouvat krabice ve skladu, žádné povolení k práci neměli.

Podle ministerských úředníků šlo o nezpochybnitelný případ nelegální práce cizinců.

Majitelka obchodu však uvedla, že jde o jejího bratrance a sestřenici, v obchodě prý byli vůbec poprvé. "Nemám s nimi uzavřenou smlouvu, jednalo se o výpomoc v rámci příbuzenského vztahu, neplatila jsem jim žádnou mzdu. K tomu není povolení k zaměstnání potřebné," uvedla.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ale takovou obranu neuznalo a rozhodlo, že majitelka obchodu má zaplatit sto tisíc korun pokuty. Podle úředníků je nelegální práce nejzávažnějším prohřeškem a nikde v zákonech není stanoveno žádné vymezení co do rozsahu či pravidelnosti práce, ani není určena podmínka prokázání finanční odměny.

To poté potvrdil i Městský soud v Praze. Majitelka obchodu se proto obrátila na Nejvyšší správní soud. "Ojedinělá, krátkodobá, jednorázová a neformální činnost ve formě výpomoci, kterou mohl vykonat i kdokoli jiný, bezúplatně a mezi příbuznými není závislou prací ve smyslu zákoníku práce, a nešlo proto o pracovněprávní vztah. Nemohlo tedy jít ani o nelegální práci," uvedla žena v soudní stížnosti.

Projednejte to znovu

Nejvyšší správní soud ženě vyhověl, zrušil všechna rozhodnutí včetně udělené pokuty a nařídil nové projednání celého případu. Podle soudců totiž výsledky kontroly jednoznačně nedokazují, že by příbuzní majitelky obchodu skutečně vystupovali jako pracovníci - obsluha prodejny či pomocník ve skladu. A trest je tak nespravedlivý.

Kontrola celníků přitom může podle soudců sloužit pouze jako poklad pro zahájení řízení a nemůže být jediným důkazem k udělení pokuty. Úřady totiž nevedly žádné vlastní dokazování a nedokázaly nijak vyvrátit tvrzení majitelky obchodu, že šlo jenom o výpomoc příbuzných, za kterou jim nebyla vyplacena žádná finanční protihodnota - tedy mzda, plat nebo jiná odměna.

Za nelegální je podle Nejvyššího správního soudu možné označit pouze takovou práci, kterou cizinec, jenž nedisponuje příslušným povolením, vykonává soustavně, podle pokynů a za mzdu, plat nebo odměnu. "Není cílem zákona o zaměstnanosti potírat bezúplatnou jednorázovou pomoc mezi příbuznými," rozhodli soudci.

Ministerstvo nyní kromě toho, že musí celý případ spravedlivě rozhodnout znovu, zaplatí také přes 20 tisíc korun na soudních výlohách.

Za krátkou dobu jde o druhý případ, kdy se živnostník ubránil pokutě za údajně nelegální práci. Vloni živnostník z Brněnska s definitivní platností unikl trestu za to, že nechal ve své masně stát dočasně za pultem svoji družku.

Nejvyšší správní soud tehdy zamítl stížnost ministerstva práce a sociálních věcí, které chtělo živnostníka za umožnění nelegální práce potrestat pokutou 11 tisíc korun. Platit měl i přes to, že ženou přistiženou za pultem byla jeho družka na mateřské dovolené a za prodávání nic nedostala.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy