Nejvyšší správní soud

Povinné respirátory v dopravě byly v souladu se zákonem, bylo to přiměřené, rozhodl soud

Rozhodnutí vlády o povinnosti nosit respirátory v hromadné dopravě letos na jaře bylo přiměřeným opatření v boji proti šíření koronaviru, rozhodl Nejvyšší správní soud. Bylo to v souladu se zákonem. Soud zamítl návrh ženy z Prahy na zrušení části opatření, které bylo účinné od poloviny března. Nyní už v platnosti není, soud by tedy maximálně mohl zpětně konstatovat nezákonnost opatření ministerstva zdravotnictví.

Žena tvrdila, že ji povinnost zakrývat si nos a ústa omezuje, že riziko spojené s infekčními chorobami je v podstatě přirozená věc a že není úkolem státu, aby ji chránil proti její vůli.

Soud připomněl, že účelem povinného nošení respirátorů byla ochrana ohrožených skupin lidí, a to i za cenu určitého omezení práv ostatních. "Povinnost nošení respirátoru tam, kde v důsledku kumulace osob na jednom místě a ve stejném čase hrozí zvýšené riziko šíření koronaviru, se jevila být účinným, potřebným a přiměřeným nástrojem potlačování a předcházení epidemie onemocnění covid-19," stojí v rozhodnutí soudu.

Zdroj: ČTK

Správní soud obdržel první dva podněty související s registrací pro prezidentské volby

Nejvyšší správní soud v úterý obdržel první podněty související s registračním procesem pro prezidentské volby. V databázi soudu přibyla dvě nová řízení. Kdo podněty sepsal, soud prozatím nezveřejnil, záznamy v databázi jsou anonymizované. Lhůta pro zpochybnění rozhodnutí ministerstva vnitra o provedení či neprovedení registrace vyprší ve středu v 16 hodin. Soud pak zveřejní souhrnnou informaci. Poté bude mít 15 dní na rozhodnutí o jednotlivých podnětech.

Na soud se podle dřívějšího vyjádření chtějí obrátit podnikatelé Karel Janeček a Karel Diviš, které vnitro do voleb nepustilo. "Přeneseně řečeno, rozhodčí píská konec až 14. 12. 2022. Budu bojovat do poslední minuty. A věřím v úspěch," napsal v úterý na twitteru Diviš.

Na soud se ale mohou obracet i další nezaregistrovaní kandidáti, případně navrhující poslanci a senátoři či navrhující občané. Zákon také dává stejnému okruhu navrhovatelů možnost zpochybnit úspěšnou registraci jiného kandidáta.

Zdroj: ČTK

Nejvyšší správní soud odmítl stížnost obcí na Třebíčsku, týkala se úložiště jaderného odpadu

Oblast Horka na Třebíčsku je jednou z lokalit zvažovaných pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva. Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl kasační stížnost devíti obcí v okolí Horky, které s vybudováním hlubinného úložiště nesouhlasí. Stížnost konkrétně směřovala proti usnesení, kterým vláda v prosinci 2020 zúžila výběr možných lokalit na čtyři, schválila plány Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a aktualizovala některé úkoly a navazující kroky v přípravě.

Správní žalobu kvůli úložišti podal městys Budišov s obcemi Hodov, Nárameč, Oslavice, Oslavička, Osové, Rohy, Rudíkov a Vlčatín. Městský soud v Praze žalobu odmítl s vysvětlením, že samotné usnesení vlády ještě nijak nezasahuje do práv obcí. Vláda jeho prostřednictvím koordinuje činnost ministerstev a SÚRAO.

Následnou stížnost k NSS podaly všechny radnice kromě Vlčatína. Poukazovaly na to, že postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu by měla podle atomového zákona upravovat speciální norma, která ale dosud nevznikla. Stát podle obcí zneužívá absenci právní úpravy a opomíjí zájmy a názory lidí z dotčených lokalit. Obyvatelé prý mají obavy o zdraví, život a majetek.

Zdroj: ČTK

Rada České televize odvolala dozorčí komisi na návrh Lipovské neoprávněně, rozhodl soud

Rada České televize neměla oprávnění odvolat celou svou dozorčí komisi kvůli údajným výhradám k její práci. Nejvyšší správní soud vyhověl čtyřem odvolaným členům komise. Rozhodnutí, které bylo přijato v listopadu 2020 na návrh tehdejší radní Hany Lipovské, soud zrušil. Verdikt zpřístupnil na úřední desce. Členy dozorčí komise lze podle soudu odvolat jen na základě specifických zákonných důvodů.

Komise je poradním orgánem rady v záležitostech hospodaření televize. Proti svému odvolání se žalobou bránili čtyři z pěti členů, konkrétně Simona Holubová, Stanislava Hronová, Jiří Stránský a Jiří Staněk. Městský soud v Praze jejich žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že rada je oprávněná odvolat členy své dozorčí komise v zásadě z jakéhokoliv důvodu, který obstojí z hlediska ústavních principů.

Zákon o České televizi však podle soudu připouští jen konkrétnější důvody pro odvolání, například když přestanou členové komise splňovat předpoklady pro výkon funkce, když naruší závažným způsobem důstojnost funkce, když se dopustí něčeho, co by zpochybnilo jejich nezávislost nebo nestrannost, anebo když se nezúčastňují po dobu více než tří měsíců schůzí komise.

Zdroj: ČTK

Nejvyšším státním zástupcem se nemůže stát člověk zvenčí, rozhodl Nejvyšší správní soud

Nejvyšším státním zástupcem se může stát pouze člověk, který už v daném okamžiku zastává funkci žalobce. Zákon o státním zastupitelství sice podmínku výslovně nezmiňuje, vyplývá ale z komplexního výkladu normy ve všech souvislostech, který provedl Nejvyšší správní soud (NSS). Zákon výslovně říká to, že nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Podle NSS ale nemůže ministr navrhnout člověka, který stojí mimo soustavu státního zastupitelství. Rozhodnutí NSS je dostupné na úřední desce.

Justice se konkrétně zabývala žalobou pražského advokáta Václava Voříška, jenž zpochybnil loňské jmenování nejvyššího státního zástupce Igora Stříže kvůli tomu, že se nemohl procesu výběru nového šéfa žalobců nijak zúčastnit, přestože se o to snažil. I když advokát připustil, že zákon žádné výběrové řízení nepředepisuje, spatřoval v postupu ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) a vlády Andreje Babiše (ANO) porušení svého ústavně zaručeného práva na přístup k veřejné funkci za rovných podmínek.

Zdroj: ČTK

Soud odmítl stížnost na Zemana kvůli milosti pro Baláka. Nemá pravomoc jeho rozhodnutí přezkoumat

Prezident republiky při udílení milosti vystupuje jako ústavní orgán, správní soudy proto nemají pravomoc milost přezkoumávat, anebo dokonce rušit. Nejvyšší správní soud v úterý zamítl kasační stížnost muže z Prahy, který prostřednictvím správní žaloby zpochybnil milost udělenou prezidentem Milošem Zemanem šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, odsouzenému za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. 

V rozhodnutí senátu s předsedou Zdeňkem Kühnem se správní soud zabýval otázkou, zda je prezident při udělování milosti správním orgánem, a zda je tím pádem milost přezkoumatelná ve správním soudnictví. Dospěl k názoru, že nikoliv. Poukázal na to, že pravomoc k udělení milosti svěřuje prezidentovi ústava. Žádný jiný zákon ji neomezuje ani nereguluje.

"Prezident není vázán žádnými podmínkami, při jejichž splnění lze milost udělit, jeho úvaha je v tomto směru právně neomezená. Ani ten, komu má být milost udělena, nemusí splňovat žádné předpoklady," stojí v rozsudku.

Podle dokumentu prezident republiky při udílení milostí vystupuje jako ústavní orgán. Udělená milost je pak ústavním aktem a správní soudy nemají pravomoc takové akty přezkoumávat.

Nejvyšší správní soud poukázal také na starší usnesení Ústavního soudu, který v roce 2013 odmítl návrh na zrušení amnestie prezidenta Václava Klause. Uvedl tehdy, že jak hromadné amnestie, tak individuální milosti nepodléhají soudnímu přezkumu a nabízí se pouze politická odpovědnost prezidenta. Teoretickou výjimkou jsou "situace mimořádně extrémní".

Zdroj: ČTK

Soud potvrdil pokuty za 1,79 milionu pro sedm zdravotních pojišťoven

Nejvyšší správní soud definitivně potvrdil pokuty v celkové výši 1,79 milionu korun pro sedm zdravotních pojišťoven, které jim uložil v roce 2019 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněného na internetových stránkách soudu. Pojišťovny pokuty dostaly za chyby v zakázkách na dodávku očkovacích látek v letech 2018 až 2021.

Pokuty dostaly Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky a Zaměstnanecká pojišťovna Škoda.

Zdroj: ČTK

Nejvyšší správní soud zamítl stížnost magistrátu proti zrušení kolaudace části Blanky

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost pražského magistrátu proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, který zrušil kolaudační souhlas pro část tunelového komplexu Blanka. Jde o úsek mezi Špejcharem a Pelc Tyrolkou. Důvodem pro loňský zásah městského soudu bylo nedodržení jedné z podmínek stavebního povolení, konkrétně části protihlukových opatření - výměny oken. Rozhodnutí NSS je dostupné na úřední desce. Náměstek pražského primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě) uvedl, že Blanka zůstává v provozu a město o kolaudaci požádá znovu.

Úsek městského okruhu Špejchar - Pelc Tyrolka získal stavební povolení v roce 2006 s řadou podmínek, včetně protihlukových opatření na obytných a zdravotnických budovách v okolí. V září 2019 provedl magistrát závěrečnou kontrolní prohlídku stavby a v říjnu téhož roku vydal kolaudační souhlas.

Zdroj: ČTK
Pokračovat