reklama
 
 

Štve vás teambuilding? O peníze nepřijdete, řekl soud

23. 4. 2013 6:25
Příplatek k platu lze sebrat jen při výrazném zhoršení pracovních výsledků

Brno - Sebrat pracovníkům osobní příplatek k platu mohou zaměstnavatelé jen v případech, že dojde k výraznému zhoršení jejich pracovních výsledků. Důvodem není odmítnutí účasti na vzdělávacích nebo teambuildingových akcích, které zaměstnavatel pro své pracovníky platí.

Rozhodl o tom Nejvyšší soud, který tak definitivně ukončil spor Ústeckého kraje a jedné ze zaměstnankyň krajského úřadu.

Příplatek k platu totiž podle soudců slouží především k oceňování pracovních výsledků, nikoliv k odměňování lidí, kteří jenom souhlasí se svými nadřízenými a plní všechna nařízení.

Jeřábem na kelímky

Žena pracovala jako jedna z vedoucích na oddělení pro řešení mimořádných situací a na základě pracovní smlouvy pobírala osobní příplatek k platu ve výši 4000 korun. Po dvou letech jí byl zvýšen až na 5500 korun. Po jedenácti měsících ale ředitel úřadu rozhodl, že ženě příplatek odebírá.

Důvodem pro odebrání příplatku přitom nebylo zhoršené plnění pracovních úkolů. Podle ředitele úřadu se jednalo o neplnění povinností zaměstnance - konkrétně fakt, že žena odmítla na teambuildingové akci uspořádané pro zaměstnance úřadu plnit jeden z úkolů zaměřených na spolupráci. Když odmítla přemísťovat kelímky ze stolu na stůl za pomoci malého jeřábu, byla z akce vykázána. Žena se také odmítla účastnit vzdělávacího programu „Rovné příležitosti" s tím, že účast na takové akci není v jejím zájmu - uvedla, že ke své práci podobné školení nepotřebuje.

Po odebrání příplatku žena úřad zažalovala a chtěla doplatit přes 55 tisíc korun. Krajský soud v Ústí nad Labem jí vyhověl a nařídil úřadu, aby jí peníze sebrané na příplatcích doplatit zpět.

Podle soudců mohou zaměstnavatelé snížit nebo odejmout osobní příplatek jen v případě významného zhoršení pracovních výsledků nebo snížení rozsahu pracovních úkolů. A přestože se žena podle soudců nezachovala zcela příkladně, nešlo o tak závažné porušení povinností, aby to vedlo k odnětí příplatku.

Soudci konstatovali, že příplatek slouží k oceňování zaměstnanců především kvůli jejich dovednostem, znalostem a míře či kvalitě odvedené práce. Nikoliv k oceňování lidí, kteří jsou především "za všech okolností loajální a nekonfliktní ve vztahu k přímému nadřízenému".

Není to podstatné

Ústecký kraj jako zaměstnavatel se ale ještě obrátil na Nejvyšší soud. Jeho právníci argumentovali, že není podstatné, o kolik se zhoršily pracovní výsledky úřednice, ale fakt, že neplnila všechny úkoly tak, jak jí nařizovali její nadřízení.

To ale soudce Nejvyššího soudu nepřesvědčilo.

Ke snížení nebo úplnému odebrání příplatku lidem, kteří dlouhodobě pracují velmi dobře, mohou podle soudců sáhnout zaměstnavatelé jenom tehdy, když dojde skutečně k výraznému zhoršení kvality nebo snížení množství odvedené práce.

„Odnětí osobního příplatku je odůvodněné při takové míře zhoršení výsledků práce zaměstnance, že jeho pracovní výsledky nelze nadále hodnotit jako velmi dobré," uvedli soudci.

Jestliže zaměstnanec porušil některé povinnosti, které mu nařizovali jeho nadřízení, ale nevedlo to ke zhoršení výsledků ani kvality odvedené práce, není to podle Nejvyššího soudu pro odebrání příplatku podstatné.

I kdyby bylo možné počínání ženy skutečně kvalifikovat jako porušení povinností, mohla o příplatek přijít jenom tehdy, pokud by v práci dosahovala horších výsledků, než bylo v době, kdy jí byly peníze na příplatcích přiznány. A to se podle soudců nestalo.

autor: Tomáš Fránek | 23. 4. 2013 6:25

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama