Brno - Samotná kritika zaměstnavatelů nebo nadřízených nemůže být důvodem pro výpověď zaměstnance z práce.
A kritiku pronášenou veřejně před dalšími zaměstnanci není ani možné považovat za porušení pracovní kázně.
Konstatoval to Nejvyšší soud České republiky.
Odkázal přitom na předchozí rozhodnutí Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva a zdůraznil, že kritika zaměstnance na adresu zaměstnavatele je vzhledem k významu svobody projevu zásadně přípustná.
Nejvyšší soud rozhodoval spor mezi úřednicí a vedením Městského úřadu v Litvínově, který se vleče už pět let a ani tímto verdiktem nekončí. Výpověď kvůli samotné kritice je sice nepřípustná, soudy ale nyní musí znovu posoudit další důvody, které vedly zaměstnavatele k podání výpovědi.
Kdo kritizuje, nepracuje?
Nadřízení z městského úřadu, kde žena pracovala na personálním oddělení, nebyli s její prací spokojeni. Při kontrole zjistilo vedení úřadu, že chybí některé platové výměry zaměstnanců, dokumentace je vedena nepřehledně a chaoticky, navíc úřednice nechává spisy volně ležet na svém stole. Nadřízení proto ženu upozornili na možnost výpovědi.
Úřednice na výsledek kontroly reagovala tak, že ostatním zaměstnancům povídala, jak ji vedení úřadu šikanuje a vytýká nepravdivé skutečnosti. Tím však podle nadřízených porušila svoji povinnost plně využívat pracovní dobu, protože část pracovní doby údajně věnovala právě kritice vedení.
A kritika vedení úřadu a s ní spojené špatné využívání pracovní doby je podle nadřízených porušením pracovní kázně. Společně s předchozími výhradami, tedy chaotickou prací se spisy, nekvalitním plněním pracovním úkolů a několika pozdními příchody do práce, šlo podle nadřízených o pádné důvody k výpovědi.
Žena s tím nesouhlasila a obrátila se na soud, chtěla dosáhnout neplatnosti výpovědi.
Okresní soud v Mostě nejdříve výpověď potvrdil, když důvody uváděné zaměstnavatelem označil za vážné. Naopak odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem s takovým hodnocením nesouhlasil a výpověď zrušil.
"Jako porušení pracovní kázně nelze kvalifikovat vyjádření kritiky vůči postupu městského úřadu, adresované ostatním zaměstnancům, když uvedená kritika nijak nenarušila chod úřadu ani nevybočila ze společenských norem," rozhodli soudci. Podle nich se neprokázalo, že by žena svými kritickými výroky odváděla nebo zdržovala ostatní zaměstnance od práce. Také ostatní provinění byla podle soudců spíše méně závažná.
Svoboda kritiku umožňuje
Zrušení výpovědi se ale nelíbilo zástupcům městského úřadu, obrátili se tedy na Nejvyšší soud. Argumentovali, že není možné současně kvalitně pracovat a současně přerušit práci za účelem pronášení kritických výroků, a to i na pracovištích jiných osob. Výpověď proto měla platit.
Také Nejvyšší soud ale konstatoval, že samotnou kritiku zaměstnavatelů nepovažuje za důvod pro výpověď. "Odvolací soud - s odkazem na judikaturu Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva - správně dovodil, že kritika zaměstnance na adresu zaměstnavatele je vzhledem k významu svobody projevu zásadně přípustná," rozhodli soudci.
"Jinak řečeno, byla-li kritika zaměstnavatele úřednicí v projednávané věci přípustná, nemůže za ni zároveň žalobkyně být postihována," konstatoval Nejvyšší soud.
Žena ale přesto zdaleka nemá vyhráno. Nejvyšší soud totiž zrušil verdikt o neplatnosti výpovědi a nařídil nové projednání sporu. Soudci totiž musí znovu posoudit, jak vážná byla další provinění ženy týkající se kvality práce.
Teprve po vyhodnocení, zda šlo o méně závažná provinění, nebo o hrubé porušení pracovní kázně, je možné definitivně rozhodnout o platnosti či neplatnosti výpovědi.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Kde hledat volná pracovní místa?
