Brno - První majitel domu v Česku má v ruce zatím ojedinělý rozsudek. Díky němu už ví, o kolik ho stát připravil regulací nájemného.

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že Ministerstvo financí musí doplatit 98 tisíc korun za činži, o kterou majitel přišel za dva roky, kdy mohl vybírat jenom základní nízké nájemné za byt v centru Prahy. Dostat musí i úroky z prodlení z této částky.

Pro stát je to dvojnásob nepříjemná situace, protože podobných žalob leží na soudech tisíce.

Ukazuje se tak, že nečinnost vlády a poslanců, kteří několik let vůbec neřešili situaci kolem deregulace nájemného, připravila majitele domů o stovky milionů korun a oni je nyní mohou úspěšně získat zpátky.

Situaci nezavinil, plaťte

Přiznaná částka také naznačuje, jak vysoké by mohlo být celkové odškodnění, pokud Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vyhoví žalobám českých majitelů domů. Ti na soud poslali 5500 žádostí o odškodnění.

O co šlo v případu z Prahy? Majitel domu nedaleko centra Prahy dostával od nájemnice v letech 2004 až 2006 za jednopokojový byt činži ve výši 1386 korun. Nájemné kvůli tomu, že se politici nedokázali shodnout na tom, jak dál regulovat činže v Česku, zvyšovat nemohl.

Obvyklé nájemné ale v této lokalitě bylo podle znaleckého posudku, který si nechal vypracovat soud, 5850 korun měsíčně.

Majitel domu se proto obrátil na Ministerstvo financí s tím, aby mu rozdíl v nájemném doplatilo. Ministerstvo to ale odmítlo, zpochybnilo jednak částku, kterou chtěl majitel domu získat, ale i to, že má vůbec na peníze nárok. Rozhodnutí Ústavního soudu o protiústavnosti regulace nájemného neznamená podle zástupců státu, že majitelé domů mají automaticky nárok na doplacení činží.

Soudkyně Adéla Kaftanová ale v rozsudku, které má deník Aktuálně.cz k dispozici, rozhodla jednoznačně ve prospěch majitele domu. Podle soudkyně neměl majitel domu možnost nájemné zvýšit, protože neexistoval kvůli nečinnosti vlády a poslanců žádný zákon či vyhláška, která by to umožňovala.

Žádný rozumný důvod pro diskriminaci

Dohodu s nájemníci bytu s levným nájemným soud označil za téměř nemožnou, stejně tak jako to, že by v té době o zvýšení nájemného rozhodl soud.

Majitel domu s regulovaným nájemným byl tak podle soudkyně Kaftanové jednoznačně znevýhodněn proti jiným vlastníkům, na které se regulace nevztahovala a nemohl do svého majetku investovat. "Pro takové zatížení majitele domu nebyl žádný rozumný důvod," rozhodl soud s tím, že celá situace se odehrávala dva a půl roku poté, co ústavní soudci politikům nařídili, aby se regulací nájemného zabývali. Marně.

Podle soudu tak musí majitel domu dostat zpět peníze,  o které byl skutečně protiústavním počínáním politiků připraven.

Soudkyně odmítla také argument Ministerstva financí, podle kterého je tržní nájemné, které soud bral v potaz při výpočtu, spekulativně vysoké a zisky majitelů domů při vybírání takových činží jsou nepřiměřené.

Podle soudkyně totiž tento stav zavinil stát svou nečinností. "Soud považuje za vhodné připomenout, že tento jev má svůj původ v nepřiměřeně dlouhé regulaci nájemného u některých bytů," uvedla soudkyně.

A i když protiústavní postup politiků způsobil deformaci trhu a také vysoké zisky majitelů domů s neregulovaným nájemným, nemůže na to doplatit majitel domů, který musel vybírat nízké nájemné. "Majitel domu poškozený celou situací přišel právě o rozdíl mezi tržním a regulovaným nájemným," rozhodla soudkyně. Ministerstvo financí se proti verdiktu odvolalo.

Česku stále hrozí kromě porážek u tuzemských soudů také mezinárodní odsouzení počínání politiků vůči vlastníkům domů.

Jak to dopadne v Evropě?

U Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se totiž v současnosti domáhá odškodnění na státu kolem 5500 majitelů domů z Česka, rozhodnutí soudu padne s největší pravděpodobností letos.

O jak vysokou částku půjde, pokud soud vyhoví stížnostem majitelů domů, zatím není jasné.

Napovědět už ale může takzvaný pilotní případ Jana Vomočila, který je jedním z majitelů soudících se ve Štrasburku.

Na základě letošního dotazu evropského soudu advokátka Klára Samková z rozdílu mezi místně obvyklým a regulovaným nájemným spočítala, že mu regulace v letech 1996-2004 způsobila škodu 6,75 milionu korun. "Toto je částka, kterou stěžovatel Vomočil bude žádat jako náhradu škody od České republiky," uvedla advokátka.