Praha - Pokud poslanci podle očekávání schválí novelu zákona o potravinách, připlatí si velcí výrobci potravin desítky milionů korun.

Součástí novely, jejíž návrh v dubnu přijala vláda, je totiž přesnější definice informací, které musí výrobci uvádět na obalech. Česká republika se tak přidá k pravidlům stanoveným předpisy Evropské unie.

Novela stanoví, že velikost písma má činit alespoň 1,2 milimetru. Dosavadní zákon v tuzemsku žádné minimum nestanovil - nejde tedy o "zvětšení", jak se občas nepřesně uvádí.

Evropská komise původně navrhovala alespoň tři milimetry, ale po tlaku členských států se požadavek zmírnil. Unijní legislativa je tak mírnější než v USA, kde musí být písmo na obalech potravin "vysoké" alespoň 1,6 milimetru.

Novela dále stanoví, že informace musí být "snadno čitelné", bližší podrobnosti však nakonec neuvádí - podle ministerstva se tak může stát například formou kontrastu tisku a pozadí. Na obalech také musí být zvýrazněny alergeny.

Za nedodržení informační povinnosti má podle návrhu hrozit pokuta až deset milionů korun místo dosavadních maximálně tří milionů.

Už se to tam nevejde

Zejména největší potravinářské firmy už přemýšlejí, jak si s chystanou změnou poradí a na kolik je přijde.

"Změna jednoho designu, jichž máme řádové kolem dvě stě padesáti, vyjde na částku 100 až 150 tisíc korun. V tom jsou obsaženy poplatky za tvorbu redesignů, tiskové přípravy i ztráty z odpisu nevyhovujících obalů," říká mluvčí mlékárenské společnosti Madeta Marta Faktorová.

"Tyto změny nás samozřejmě budou stát úsilí týmu našich i externích odborníků, naše náklady s tím spojené jdou do milionů korun," očekává Marcela Mitáčková ze společnosti Hamé.

"Nejde jen o samotnou změnu obsahu na etiketách. Zvýšené náklady se týkají i grafických úprav, musíme připravit nejen papírové etikety, ale i zcela nové litografie potištění plechovek. U některých výrobků také musíme přistoupit k rozdělení etikety na českou a slovenskou, protože velikost písma nám nedovoluje v nové variantě umístit oba texty na jednu etiketu," upřesňuje Mitáčková.

Problémem také je, že balení některých potravin se v uplynulých letech zmenšovala. Pro výrobce tak bude problém všechny potřebné informace na tyto obaly dostat. V obchodech tak brzy mohou být k vidění netradiční řešení.

"Jde například o jogurty nebo paštiky. Tam se zvětšené nápisy prostě nevejdou a výrobci tak připravují různé skládačky, které dají k výrobkům. Problémy mají i výrobci nápojů, uvažují o změně designu některých láhví," říká mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.

Další velké firmy zatím finanční odhady nemají, některé už své obaly začaly částečně měnit. "Některé nové obaly jsme už novým pravidlům přizpůsobili," říká například mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová. První výrobky se změněnými obaly už produkuje i Hamé. "Etikety některých našich produktů, například Extra džemy, máme uzpůsobeny podle této nové legislativy," potvrzuje Mitáčková.

Novinové písmo stačí

O změně ve značení potravin rozhodli europoslanci už v roce 2011, platnost nařízení ale stanovili na konec roku 2014. Důvodem pro přijetí změny byl fakt, že údaje na obalech jsou často psány miniaturním písmem a jsou nepřehledné.

Český spotřebitelský časopis dTest dokonce svým předplatitelům nabídl lupu určenou na čtení miniaturních nápisů. Spotřebitelská sdružení nicméně nejsou spokojená ani se současnou úpravou. Nově stanovených 1,2 milimetru je podle nich nedostatečná velikost, Evropská komise původně navrhovala tři milimetry.

Podle potravinářů je ale velikost písma na obalech dostatečná. "Je to velikost novinového písma a to je podle našeho názoru dostatečné," tvrdí Večeřová z Potravinářské komory.

"Informací na obalech potravin je již dnes docela dost a je pravda, že se z některých etiket může stát tak trochu čítanka," dodává Mitáčková z Hamé.