Brno - Zaměstnanec v Česku může dostat výpověď i v cizím jazyce a je platná. To, že je napsána například v němčině, totiž automaticky neznamená, že jde o nesrozumitelný, a tím i o neplatný dokument.
Pro posouzení platnosti nebo neplatnosti výpovědi sepsané v cizím jazyce je totiž důležité to, na jakém postu a v jaké firmě zaměstnanec pracoval.
Nepřeložím, co mi napsali
Krajský soud v Praze i Nejvyšší soud tak rozhodly ve prospěch německého majitele firmy působící v Kladně. Ten dal svému prokuristovi výpověď kvůli špatné ekonomické situaci firmy. Výpověď ale poslal pouze v němčině.
Další soudničky
- Soud: Osobní příplatek musí zaměstnavatel vyplácet
- Pojišťovny nesmějí odírat klienta, řekl Ústavní soud
- Ústavní soud: Ručitelé se měli hůř než dlužníci
- Ukradli jí služební auto. Zaplatí jen půl škody
- Obstavit účty kvůli podezřelému šéfovi? Ne neomezeně
- Prodělali jste na uzavírce silnice? Žádejte odškodné
- Leasing musíte platit i za to, co se teprve vyrábí
Zaměstnanec s výpovědí nesouhlasil a obrátil se na soud. "Z žádného smluvního ujednání nevyplývá, že by dokumenty týkající se jejich pracovního poměru mohly být sjednány v jiném než českém jazyce," bránil se u soudu s tím, že němčinu ovládá na komunikační úrovni a nebyl schopen si dokument přeložit.
Uspěl jenom u Okresního soudu v Kladně. Ten označil výpověď psanou v němčině za neplatnou. "Jedná se o nesrozumitelný úkon," rozhodli soudci.
Pražský krajský i Nejvyšší soud ale byly opačného názoru. Podle soudců krajského soudu byl zaměstnanec součástí vedení společnosti a s majitelem firmy komunikoval výhradně v němčině.
A právě to, o jakého zaměstnance se jedná, je podle soudců důležité pro posouzení platnosti výpovědi.
Schopnosti zaměstnance rozumět
Podstatné v tomto případě bylo, že se ve firmě používala němčina. "Je to jiné, než kdyby se tak stalo ve firmě, kde se německý jazyk ve vzájemné komunikaci neužívá a jeho znalost ani není u zaměstnanců vyžadována," uvedli soudci.
Tento názor potvrdil také senát Nejvyššího soudu pod vedením soudce Zdeňka Novotného.
"Sama okolnost, že právní úkon je sepsán (projeven) v cizím jazyce, neznamená, že právní úkon je bez dalšího neplatný pro nesrozumitelnost," uvedl ve svém verdiktu senát Nejvyššího soudu.
Podle soudců je zřejmé, že propuštěný zaměstnanec musel němčinu ovládat pro to, aby zajistil chod a řízení firmy.
"Bylo by podceňováním úrovně jazykových znalostí a schopností žalobce (propuštěného zaměstnance) uvěřit jeho tvrzení a uvažovat o tom, že z obsahu výpovědi neporozuměl, z jakého důvodu je mu dávána," uvedli soudci.
Podle soudců Nejvyššího soudu tak může být výpověď sepsaná v jiném jazyce než v češtině neplatná v případě, že se skutečně prokáže, že jí zaměstnanci nemohli rozumět.
