Brno - Stavba důležitých dálnic na jihu Moravy za miliardy korun, které mají například spojit Česko s Rakouskem nebo odvést část dopravy z okolí Brna na sever, dostala vážnou ránu.
Nejvyšší správní soud totiž zrušil Zásady územního rozvoje - tedy základní plán Jihomoravského kraje počítající se stavbou dálnic a rychlostních silnic na jihu regionu. Kraj podle soudu neposoudil kumulativní vliv jednotlivých staveb na životní prostředí a veřejné zdraví.
Jde zatím o největší zásah soudu do územního plánování. Za nezákonný soud označil postup politiků při výběru trasy silnice R43, která má odvést z Brna část tranzitní dopravy na sever.
Kraj totiž zvolil variantu takzvané Hitlerovy dálnice (tedy cesty, kterou plánovalo postavit nacistické Německo) místo trasy R43, která vyšla z posuzování jako nejvýhodnější.
"Výběr variant koridorů nelze dle názoru soudu opírat o rozhodnutí politického tělesa (zastupitelstva kraje). Stavební zákon předpokládá, že výběr variant se provádí výlučně na základě odborných kritérií," uvedli soudci.
Obce i lidé proti
Kraj také důkladně neposoudil vliv, který na lidi v několika obcích u Brna bude mít šest pruhů rozšířené dálnice D1, rychlostní silnice R43 a takzvané jihozápadní tangenty (propojky), které mají ulehčit přetížené dálnici D1 a vést auta na Vídeň.
Zástupcům čtrnácti obcí i lidem, kteří plán kraje zažalovali, se nelíbily plány na stavbu silničních koridorů, například rychlostních komunikací R43, R52 a dálničních tangent kolem Brna.
Jejich vybudování v navržených koridorech by výrazně ovlivnilo zejména život v jižní části brněnské aglomerace, už nyní silně zasažené hlukem a imisemi.
Mezi nespokojenými obcemi jsou také sídla na sever od Brna. Podle plánů v jejich těsné blízkosti povede nová silnice R43 mezi Brnem a Svitavskem.
Silnice R52 zase patří mezi nejkontroverznější rychlostní trasy v Česku. Stát i kraj prosazují trasu přes Mikulov, zatímco část expertů a nevládních sdružení by chtěla trasu do Rakouska vést po dálnici D2 a obchvatem u Břeclavi.
Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu dokonce uvedli, že jde o stavbu, která by neměla vůbec vzniknout.
Proč tudy?
Stavba je podle kontrolorů vedena v nejhorší možné variantě, když mimo jiné vede v blízkosti Chráněné krajinné oblasti Pálava a ohrožuje Lednicko-valtický areál. Námitky proti dálnici do Vídně tak soud neuznal. Podle soudu ale právě trasa přes Břeclav má vážná rizika pro chráněné lokality v okolí Břeclavi, a proto nebyla posuzována.
Advokát kraje všechny výtky odmítal, úředníci podle něj postupovali podle zákona, srovnali všechny dostupné varianty a uvažovali také o kumulativním vlivu staveb. Postup kraje při svědeckých výpovědích podpořily pracovnice krajské hygienické stanice a ministerstva životního prostředí.
