Brno - Ministr zemědělství Petr Bendl navrhuje největší změnu kontrol potravin v Česku od vstupu země do Evropské unie.

Jeho záměry, které by už zítra měla projednat vláda, však budí odpor a protesty od části ministrů, expertů, hygieniků i obchodníků.

Zpřísnění a zlepšení kontrol má vést k tomu, aby z českých a moravských obchodů zmizely stále časté nekvalitní a nebezpečné potraviny. A je to také reakce na metanolovou aféru.

Kromě nezpochybnitelných bodů, které vyplývají z evropských směrnic a týkají se třeba zlepšení označování potravin v češtině (pokud jde o složení či původ zboží), obsahuje návrh novely zákona o potravinách body, které mohou kontroly potravin ve výrobě, obchodech i restauracích prodražit a zkomplikovat.

Ministerstvo totiž chce, aby potraviny živočišného původu (maso, mléko nebo vejce) v obchodech kontrolovala nově Státní veterinární správa.

Kdo co zkontroluje

Bendl navrhuje, aby veterináři v obchodech přebrali část kompetencí inspektorů Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Veterináři by sledovali výrobu a prodej živočišných produktů ve všech fázích - tedy od výroby až po prodej výrobků. Potravinářům by zůstala povinnost kontrolovat v obchodech ostatní potraviny.

Obchody a provozovny (30 tisíc provozoven v Česku, které prodávají maso a mléko), by tak musely počítat s dvojími kontrolami. A to podle obchodníků, ale také zástupců ministerstva financí a vládních expertů z komise posuzující dopady zákonů může kontroly místo zlepšení stavu prodražit a znepřehlednit.

Co návrh, který má platit od začátku roku 2014, přinese?

Zvýší se náklad na platy, dopravu a provoz kontrolních úřadů (budou se totiž muset přijmout noví inspektoři u Státní veterinární správy).

Bendlův úřad odhaduje, že půjde o nárůst o osm milionů ročně, počítá ale s kontrolou u každého z obchodníků jednou za tři až pět let. Při častějších kontrolách, jejichž frekvence vychází z toho, jak dnes systém funguje (tedy nejméně jednou za rok), ale budou náklady výrazně vyšší.

Naroste také byrokratická zátěž u více jak 30 tisíců podnikatelů - tedy opak toho, co dosud Nečasova vláda slibovala.

Majitelé obchodů tak třeba budou mít povinnost registrace podnikatelské činnosti (zahájení, změna, ukončení) u dvou úřadů namísto jednoho.

"Tato změna přinese zásadní nárůst administrativní zátěže pro tisíce podnikatelů v oblasti maloobchodu s potravinami. Tento krok je zcela nesystémový," uvedl ve svém stanovisku v rámci připomínkového řízení Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Hygienici stále protestují

Obchodníci se také bojí, že v případě kontrol prováděných dvěma různými úřady budou řešit problémy s dvojím výkladem zákona i dvojí praxí v postihování.

Obtížně jde rozdělit u některých potravin i to základní. Tedy - kdo je vlastně má kontrolovat. Část potravin totiž obsahuje jak rostlinnou, tak živočišnou složku.

Nejde o jediné sporné body navrhované změny. Jídlo ve stravovacích zařízeních, například v restauracích nebo ve fastfoodech, by už podle návrhu zákona nekontrolovali hygienici, zjišťovali by jen dodržování zákazu kouření, úroveň pracovního prostředí nebo stav vody. Podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty, jehož úřad spadá pod ministerstvo zdravotnictví vedené Leošem Hegerem, ale změna ze zdravotnického hlediska přináší samá negativa a ještě se prodraží.

A vládní komise RIA, které funguje dva roky a jejím hlavním úkolem je nezávislé posuzování vlivu zákonů, vidí právě změnu kontrolních pravomocí jako nejkritičtější bod celé změny potravinového práva.

Podle komise je jednoznačně výhodnější, aby v Česku začal fungovat pouze jeden úřad na kontrolu potravin. "Koncepčně podstatně vhodnější by bylo vytvořit jeden potravinový úřad, čímž by došlo k výraznější úspoře rozpočtové, ale i snížení administrativní zátěže pro příslušné instituce i kontrolované provozovatele," uvedli vládní experti.

Novela zákona počítá také s vyššími pokutami za nekvalitní potraviny. Současná sankce za administrativní prohřešky má stoupnout z jednoho na tři miliony korun. Pokuta za nedodržení kvality potravin a uchování se zvyšuje z tří na deset milionů korun. Pro nejzávažnější prohřešky zůstane hranice padesát milionů korun.

V praxi se ale zatím příliš nevyužívají ani současné nižší pokuty. Řetězce totiž dostávají za prodej nekvalitních potravin pokuty v řádech stovek tisíc korun.