reklama
 
 

Kapitán autoprůmyslu Václav Klement: Škoda Auto vznikla i díky osobní urážce

7. 7. 2019 6:37
Syn chudého velvarského cestáře a postilióna Václav Klement se musel životem probíjet sám. Vyučený knihkupec se z nadšeného cyklisty stal výrobcem jízdních kol, motorek i automobilů. Díky vizionářství, houževnatosti a maximalismu vybudoval největší automobilku v celém Rakousko-Uhersku, za svými zaměstnanci stál i za první světové války. Na prahu sedmdesátky zemřel jako vážený podnikatel.

Je pátek 16. října 1868, když na velvarském náměstí, v domku číslo 43, přichází na svět Václav Klement. Jeho otec se probíjí všelijak, třeba jako cestář nebo postilión, tedy kočí poštovního dostavníku. O matku Vašík přijde v jedenácti. Macechu napadne, že by kluk mohl kováři rozvážet zboží vozem s kravským potahem.

Naštěstí si talentovaného Václava všimne učitel Ctibor a doporučí jej do učení na knihkupce. Klement spává na tvrdé sklopné pryčně na chodbě, kde v zimě nepříjemně profukuje, ale díky knihám i lidem kolem nich se dostává do kontaktu s vlastenci a místní lepší společností.

Po vyučení přechází Klement do Prahy a v osmnácti do Mladé Boleslavi. Na splátky odkoupí místní knihkupectví, přivydělává si prodejem kol a cyklodílů. V obchodě mu vydatně pomáhá manželka Antonie, ostatně Toniččino věno padne na umoření dluhu za obchod.

Klement momentálně jezdí na kole Germania drážďanské firmy Saidel & Naumann. V červenci 1894 porouchaný bicykl pošle vlakem na garanční opravu do zastoupení v Ústí nad Labem - spolu s česky psaným průvodním dopisem, podepsaným V úctě Václav Klement, a garančním listem č. 20 594.

Lakonická odpověď zní: "Chcete-li od nás odpověď, požadujeme sdělení v jazyce nám srozumitelném." Český vlastenec Klement vidí rudě: "Českým penězům rozumějí, české řeči nikoli?" Nehodlá se doprošovat, začne vyrábět kola sám!

Ve stejné době má ve stejném městě podobný nápad o tři roky starší Václav Laurin, introvertní mechanik s báječnou technickou intuicí. Proč si na malém městě konkurovat, když se s impulzivním vizionářem Klementem tak dobře doplňují?

Plácnou si před Vánocemi 1895. Začínají skromně, v Benátské ulici č.p. 149/III si pronajmou dílnu o 120 m2. Mají dva dělníky a učně, obráběcí stroje pohánějí nožně. Od oprav brzy přejdou k výrobě kol Slavia.

Splácení garantuje kněz
Ceníky Klement zdarma rozesílá všem zájemcům, kteří dodají ofrankovanou obálku. Novinkou roku 1897 je prodej na splátky. Na regulérnost dohlíží komise, složená z místních respektovaných osobností, převážně státních zaměstnanců. Nechybí však ani kněz. Pokud se cyklista-čekatel rozhodne od smlouvy odstoupit, je mu naspořená částka vrácena v plné výši.

Václav Klement se houževnatě věnuje upomínání dlužníků, které většinou - z úsporných a zároveň propagačních důvodů - osobně objíždí na bicyklu vlastní výroby. Pracuje prý od pěti hodin ráno do jedenácti večer. Shání zákazníky, ale sepisuje i první pracovní řád o jedenácti bodech.

Příchod na pracoviště se již eviduje kontrolním číslem, které musí být nejpozději tři minuty po začátku pracovní doby zavěšeno na háčku ve skříňce u vrátnice. Pracovní řád nezapomíná ani na nemocenské a úrazové pojištění zaměstnanců, zároveň však od nich vyžaduje loajalitu k firmě, například zakazuje bez předchozího svolení majitelů "sbírati různé podpisy, konati sbírky, kolportovati tiskoviny a p." Paní Klementová zatím vede veškerou administrativu.

120 let motorů
Na podzim 1898 se Klement vydává do Francie, zjistit nejnovější trendy. Snad v Buloňském lesíku spatří jednu z "pramotorek", motocykletu bratrů Michela a Eugena Wernerových. Benzinový motor umístěný nad poháněným a zároveň řízeným předním kolem má řidič stále na očích, což se hodí i při častém hašení požárů.

Zapalování benzinu totiž obstarává trubička rozžhavená otevřeným plamenem. Klementem do Čech přivezená motocykleta je k zlosti, Laurin si při zkušební jízdě vyrazí přední zuby. Z gruntu ji překonstruuje, motor se ocitne na dodnes uznávaném místě v dolní části rámu.

Nabídka jízdních kol Slavia se rychle rozšiřuje, před 120 lety nabídku příslušenství doplňuje pomocný benzinový motorek a 18. listopadu 1899 se na Bubenské dráze v Praze představuje první mladoboleslavská motorka Slavia typ A o výkonu 1 ¼ k (0,9 kW), nabízená za 460 zlatých.

Na jaře 1900 se Klement za obchodem vydává do největšího města na světě, Londýna. Tamní proslulý velkoobchodník Henry Hewetson sídlí na adrese 59 Mark Lane. Neohlášený Klement si na něj počká před vchodem, anglický gentleman cizinci neznalému angličtiny dá férovou šanci předvést nabízené zboží. Zavolá jednoho ze svých zaměstnanců, prý zkušeného cyklistu.

Pokud jej Klement dokáže v pěti minutách naučit obsluhovat motocykl, bude to důkaz praktické použitelnosti výrobku. Klement prý furiantsky opáčí, že mu budou stačit tři minuty. Uspěje.

Henry Hawetson svůj slib dodrží, objedná neslýchaných 150 motorek neznámé značky. Budoucnost firmy tím ale ještě není zajištěna, chybí provozní kapitál na nákup materiálu. České banky odmítnou, Klement s Hewetsonovou objednávkou uspěje až u německého ústavu. 

Pan továrník, reinvestující zisk do rozšiřování podniku, sází na nejúčinnější propagaci na závodních tratích. Sám vítězí třeba v květnu v dolnorakouském závodě do vrchu Exelberg. Zakázek přibývá, jenže s ní i tlak zaměstnanců. Roku 1903 vypukne první stávka, během níž dělnictvo manifestačně opustí výrobní provozy a odebere se do nedalekého hostince "U Vodků". Václav Klement se s nimi nad pivem domluví.

Za největší životní úspěch později označí vítězství "svého" jezdce Václava Vondřicha v neoficiálním mistrovství světa v Dourdanu. Pan šéf dělá onoho léta 1905 ve Francii manažera, i když jej revmatické bolesti na čas zkroutí do vozíku pro invalidy. Na vrcholu slávy firmu přesměruje od motorek k autům. Výsledkem je dvouválec Voiturette typu A, představený v roce 1905 a brzy nabízený za velmi vstřícných 3600 korun.

Přes své vlastenecké cítění získává Václav Klement špičkové odborníky bez ohledu na národnost. Výsledkem je působivá série sportovních úspěchů, rozmach exportu i do zámoří a triumf na domácím trhu: v roce 1908 nese 90 % všech aut nižší třídy prodaných v monarchii značku L&K! Firma ale proniká i do vyšších segmentů.

Tou dobou už je továrna akciovou společností, bez přílivu kapitálu by totiž expanzi nezvládla. Pod Klementovým vedením se jí daří i díky serioznímu přístupu k zaměstnancům. Nová pracovní smlouva z prosince 1913 například odstupňuje minimální hodinovou mzdu dělníků podle doby od jejich vyučení: po roce 31 haléřů, po dvou 35 h, po třech 38 h. Jsou-li u firmy déle než dva roky a nejméně pět let vyučeni, mohou být podle svých schopností a "uvážení šéfa oddělení" ohodnoceni ještě vyšší částkou.

Bývalý knihkupec mistrně využívá konexí akcionářů z řad přední aristokracie. Za první světové války je třeba odvrátit nebezpečí ochromení továrny odvodem asi dvou třetin zaměstnanců mladšího a středního věku do armády. Klement jich po jednáních ve Vídni většinu vyreklamuje zpět, odvrátí i převzetí podniku státem "pro vlastizradu" - poté, kdy většina zaměstnanců ruské filiálky přejde do československých legií.

Manažer Klement se snaží zaměstnancům situaci ulehčit "drahotními přídavky" (zvýšením mzdy částečně kompenzujícím inflaci), centralizovaným nákupem potravin a jejich rozprodáváním i pod nákupní cenou. Zřizuje tovární prodejnu - konzum. V laboratořích automobilky, zařízených spíše na analýzu složení ložiskové kompozice a podobných materiálů, teď ověřují třeba i tučnost mléka, aby je dodavatelé nešidili mlékem ředěným vodou.

Pod křídla Škodovky
Válka je minulostí, monarchie se rozpadla a Češi se Slováky i dalšími národnostmi budují demokratickou první republiku. Jenže export se skoro zastavuje, domácí trh je válkou zbídačen, republika bojuje o vlastní hranice.

Zaměstnanci si vynucují zkrácení pracovní doby, zvyšování platů bez ohledu na produktivitu a váznoucí odbyt, klesá kázeň. Obrovským problémem je nedostatek materiálu i jeho vysoké ceny. Přesto se firma v zájmu zachování zaměstnanosti již v listopadu 1918 rozhodne vyrábět na sklad.

Ještě že pracují již tři podnikové vodní elektrárny, šetřící nedostatkové uhlí. Václav Klement bije na poplach, varuje také před drtivou americkou konkurencí. Laurinka zatím ztrácí pozice, domácí jedničkou se stává Praga, divize mocného koncernu ČKD.

Laurin & Klement postihne další rána, v červnové noci roku 1924 vypuká v továrně ničivý požár. Zničí mimo jiné patrovou budovu vybavenou třemi sty obráběcími stroji. Výroba automobilů se díky zavedení vícesměnného provozu nezastavuje, navíc se v krátké době daří uskutečnit akvizice nových technologií, převážně amerického původu.

Vzniklé škody prohlubují úvěrové zatížení automobilky. Záchranou se stane vstup silného strategického partnera. Stává se jím plzeňský strojírenský a zbrojařský gigant Škoda, vlastněný francouzským kapitálem. Ministerstvo vnitra fúzi schvaluje 12. září 1925. Šestapadesátiletý Václav Klement dostává víceméně čestný titul generálního rady.

Zásadní modernizaci továrny a jejímu návratu na pozici domácí jedničky ve výrobě i exportu napomůže uspořádáním a vedením studijní cesty vybraných odborníků do USA. Od července do listopadu 1927 si osvojují aspekty velkosériové výroby s částečnou automatizací, učí se standardizaci modelových řad, zajímají se o logistiku, prodej, servisní služby atd. Podaří se také vytipovat optimální dodavatele technologií pro Škodovku.

Václav Klement umírá 13. srpna 1938, tedy v době, kdy jeho původní podnik prožívá dynamický růst počtem prodaných vozů a sportovními úspěchy i na poli moderní konstrukce. Průkopník motorismu vyjádřil svůj vztah k Mladé Boleslavi třeba financováním výstavby místního sirotčince pro čtyřicet dětí, v závěti ustavil nadaci, která zajišťovala provoz ústavu i do budoucna.

Dále odkázal větší finanční částky Studentskému domovu v Mladé Boleslavi i místním chudým studentům a řadě dobročinných organizací. Pohřben je na mladoboleslavském hřbitově, v těsné blízkosti místa odpočinku Václav Laurina.

autor: Zdeněk Vacek | 7. 7. 2019 6:37

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama