Srážek se srnkami a dalšími přibývá. Pomoci by mohly i jízdní asistenty, ukázal test

Martin Přibyl Martin Přibyl
28. 4. 2020 12:21
Srážek se srnami, divokými prasaty a další lesní zvěří je čím dál více a jejich následky jsou dražší. Může za to přemnožená spárkatá zvěř i nejrůznější čidla asistenčních systémů moderních aut. Podle německého autoklubu ADAC by ale do budoucna právě asistenční systémy mohly srážkám zabránit.
Crash test ADAC s maketou divokého prasete.
Crash test ADAC s maketou divokého prasete. | Foto: ADAC

Centrum dopravního výzkumu (CDV) společně s Generali Českou pojišťovnou na základě dat od policie sestavuje průběžně tzv. Srna index. Jedná se o relativní míru, která vyjadřuje celkové škody (majetkové i ty na zdraví) způsobené srážkou se zvěří k celkové délce silniční sítě. Od roku 2010 jeho hodnota neustále roste. CDV dokonce vypracovalo mapu nejrizikovějších míst, kterou naleznete na webu srazenazver.cz.

Podobné problémy mají i v Německu nebo Rakousku. Tamní autokluby ADAC a ÖAMTC proto společně připravily speciální crash test, který měl simulovat srážku s divokým prasetem. Postarší BMW řady 3 se v něm v osmdesátikilometrové rychlosti střetlo s maketou 180kilové bachyně.

Následky pro posádku, kterou v tomto případě tvořil kaskadér, nebyly fatální, řidič z auta vystoupil nezraněn. Horší je ale situace, kdy se šofér snaží zvířeti vyhnout. Nad autem snadno ztratí kontrolu, může skončit v nedalekém stromě nebo v jiném autě v protisměru a při takových haváriích posádka jen stěží vyvázne bez zranění, naopak často bývají tragické.

Brzdná vzdálenost v závislosti na rychlosti. Před srnkou v šedesátimetrové vzdálenosti zastavíte z rychlosti 80 km/h, ze stovky již ne.
Brzdná vzdálenost v závislosti na rychlosti. Před srnkou v šedesátimetrové vzdálenosti zastavíte z rychlosti 80 km/h, ze stovky již ne. | Foto: Denis Chripák

ADAC řidičům radí, aby byli především obezřetní. Pokud byste zvíře viděli na vzdálenost 60 metrů, testy ukazují, že pokud zvolníte na osmdesát, pak zastavit zvládnete, ale bude to doslova "o chlup". Ve vyšších rychlostech se již srážce nevyhnete. Zvířata jsou navíc často vidět na poslední chvíli, schovávají se v podrostu. "V lesních úsecích a u remízků se vyplatí zpomalit," píše v tiskové zprávě ADAC.

Největší pozor by měl řidič dávat ráno a v podvečer, kdy zvěř hledá potravu a nejčastěji musí přejít silnici. "Jakmile se zvířata objeví na kraji silnice, zabrzděte, zastavte, zatrubte a poté pomalu pokračujte vpřed," doporučuje ADAC. Nekontrolované úhybné manévry nemusí skončit dobře - zmíněným nárazem do stromu nebo auta v protisměru.

Systém nočního vidění v Peugeotu 508.
Systém nočního vidění v Peugeotu 508. | Foto: Peugeot

ADAC se nicméně rozhodl vyzkoušet, jak by v podobných situacích fungovaly asistenční systémy. Ty jsou na jednu stranu problematické, protože při srážce se zvěří jsou pochopitelně jejich drahé radarové senzory první na ráně a prodražují cenu opravy, na druhou stranu by ale mohly nehodě zabránit.

Jako nejsmysluplnější z těchto systémů ADAC označuje tzv. noční vidění. Auta v takovém případě mají v přídi infračervené senzory, které v noci odhalí objekty (chodce, zvířata) díky teplu, jež vydávají. ADAC systém zkoušel v Peugeotu 508 a vůz ho přesvědčil tím, že dokázal s dostatečným předstihem varovat před číhajícími srnkami se sebevražednými sklony.

Problém je ale v tom, že tímto systémem bývají vybaveny zejména dražší, luxusní vozy (Audi A8 atd.) a většinou ještě za příplatek. Peugeot 508 je jedním z nejlevnějších podobně vybavených aut, jeho cena začíná na 785 tisících korun, za "noktovizi" se ale připlácí dalších 38 tisíc korun. Z tohoto důvodu se podle ADAC nedá očekávat, že by se podobné systémy staly v dohledné době častou, nebo dokonce standardní výbavou aut.

To ale naopak neplatí o aktivním nouzovém brzdění, které bude od roku 2022 povinné ve všech nových autech prodávaných v Evropské unii a které dnes již řada vozů má, aby dosáhla na nejvyšší hodnocení v testech EuroNCAP. Radarové systémy přitom nabízejí možnost, jak včas odhalit nebezpečnou zvěř i při zhoršené viditelnosti.

Dosud se ale jejich reakce na zvířata příliš netestovala, podobné systémy jsou v současné době většinou nastaveny na detekci ostatních aut, chodců nebo cyklistů. Snad jen systém u Volva dokáže od roku 2017 rozpoznat velké druhy zvířat - losy, soby nebo koně. Podle informací výrobce začne systém sám brzdit a rychlost sníží před nárazem až o 15 kilometrů za hodinu. Při nevyhnutelném nárazu pak předepne řidiči a spolujezdci pásy.

ADAC vyzkoušel, jak budou na maketu prasete reagovat systémy nouzového brzdění ve Volkswagenu T-Cross a Mitsubishi Eclipse Cross. Ani jeden z nich nedokázal nárazu zcela zabránit, v určitých situacích se ale rozblikalo upozornění před srážkou a došlo i na podporu řidičova brzdění zvýšením tlaku v brzdném okruhu.

Podle názoru ADAC by se tak při vývoji podobných systémů mělo se střetem se zvěří počítat. Přispěje to bezpečnosti a zvýší to účelnost takových systémů, které nyní ve své podstatě jen prodražují cenu opravy po takové srážce.

 

Právě se děje

Další zprávy