Jak jsou ale podobné dodávky bezpečné? Během posledních let jejich řidiči dobrou pověst nezískali. V Británii jim říkají "muži v bílé dodávce", neustále pospíchají, protože honí svůj rozvážkový plán, a s tím je spojené i telefonování za volantem a to, že si usnadňují život při nastupování a vystupování. "Jsou známí porušováním rychlostních omezení, nedostatečnou pozorností nebo tím, že si nezapínají bezpečnostní pás," píše na svém webu organizace Euro NCAP.
NCAP sice připouští, že "bílé" dodávky nebourají častěji než jiné druhy vozidel, ale následky takových nehod bývají horší, s odkazem na údaje Evropské komise uvádí, že ve čtyřech procentech případů při nich dochází ke smrtelným nebo vážným zraněním. Nejčastější příčinou takových nehod je ztráta kontroly nad vozidlem při čelních střetech nebo nárazech zezadu.
Jaká je však vůbec bezpečnost aut jako takových? Testy Euro NCAP ukazují, že nikterak valná. Odborníci dvakrát simulovali čelní náraz Nissanu NV400 (identickou dodávku koupíte i jako Renault Master a Opel Movano) s padesátiprocentním přesahem a v rychlosti 50 km/h. Jednou se auto střetlo s částečně deformovatelnou mobilní bariérou (to je od roku 2020 standardní součást crash testů) a podruhé s Nissanem Juke.
Ač přitom posádka dodávky seděla v podstatně těžším autě, NV400 byla naložena na polovinu svého užitečného zatížení, a vážila tedy 2848 kilo, zaznamenaly senzory na obou figurínách vysoké nebezpečí poranění hrudníku, kolen, stehenních kostí a pánve.
Příčinou může být i to, že dnes naprosto běžné prvky pasivní bezpečnosti se dodávkám vyhýbají. NCAP upozorňuje na to, že jen šest z devatenácti dodávek, které firma celkově posuzovala, má standardně dva čelní airbagy (tedy nejen pro řidiče, ale i spolujezdce), boční airbagy se standardně nemontují do žádné.
"Nejvíce se opomíjí především bezpečnost spolujezdce, chybí upozornění na nezapnutý pás, omezovače tahu pásů a airbagy," píše organizace. Zajímavé je, že osobní verze dodávek těmito prvky běžně disponují.
Druhou stranou mince pak je to, že dodávky nejsou stavěné ani partnersky. Jejich vysoká hmotnost a tuhá konstrukce mohou být při nehodě nebezpečné pro druhou stranu, tedy posádku druhého vozu.
Během crash testu s Nissanem Juke (při havárii naložen na 1548 kilogramů) pronikl přední podélný nosník NV400 hluboko do přídě malého crossoveru. O poznání horším následkům pro posádku Juku zabránilo to, že crossover sám o sobě je velice bezpečný. V roce 2019 si z crash testu odnesl pět hvězdiček a za ochranu posádky získal 94 procent.
Podle NCAP však v případě staršího nebo menšího auta, případně nárazu ve vyšší rychlosti, mohou být následky o poznání horší. Organizace proto výrobcům jasně doporučuje, aby při návrhu svých lehkých užitkových vozidel brali větší ohled na jejich partnerské chování při srážce.
Organizace však poslední dobou klade důraz i na nejrůznější aktivní bezpečnostní systémy, jejichž úkolem je havárii zabránit. Jedná se například o nouzové brzdění, monitorování slepého úhlu a další.
V případě těchto systémů se však ukázalo, že jimi většina lehkých užitkových aut v Evropě nedisponuje. NCAP si navíc stěžuje na to, že z marketingových podkladů často není jasné, co vše se v základní výbavě nabízí a jak se tato bezpečnostní výbava liší země od země.
Pokročilé systémy aktivní bezpečnosti tak jsou většinou dostupné za příplatek. Nejlepší nabídku má Ford, VW a Mercedes-Benz, nejhorší naopak Fiat, Nissan a Renault.
Během testů funkčnosti těchto aktivních systémů se pak ukázalo, že často nefungují na stejné úrovni jako u osobních aut. Například nouzové brzdění u dodávek často neumí rozeznat chodce nebo cyklistu. Další asistenti jako samočinné udržování v jízdním pruhu, varování před jeho opuštěním nebo hlídání slepého úhlu pak často nejsou tak účinní jako u osobáků. Stejně tak autům chybí informace o aktuálním rychlostním omezení, které by získávaly z navigace nebo značek.
To vše je pochopitelně dáno i dlouhým modelovým cyklem užitkových vozů, který je často dvakrát tak dlouhý než u běžného osobního auta. V technologické výbavě tak "užitkáče" snadno ztrácí krok. Mezi další důvody patří vysoký tlak na cenu ze strany zákazníků, takže se tyto systémy často do základní výbavy nedávají, aby lehká užitková vozidla zbytečně neprodražovaly.
Co se aktivních jízdních asistentů týče, NCAP přidělil testovaným modelům dokonce hodnocení: zlaté, stříbrné, bronzové nebo žádné. Na kompletní výsledky se můžete podívat do galerie, jako nejlepší dodávky byly oceněny VW Transporter, Ford Transit a Mercedes-Benz Vito.
Naopak nejhorších výsledků dosáhly příbuzné Fiat Talento a Renault Trafic a další trojice sourozenců Renault Master, Opel Movano a Nissan NV400. U některých z nich dokonce nejsou asistenční systémy dostupné vůbec.
