V ADAC plně naložili obytný vůz postavený na základech dodávky Fiat Ducato a poslali ho čelně proti Citroënu C5 Tourer. Obě auta se srazila s částečným přesahem v rychlosti 56 km/h a následky takového střetu by mohly být smrtelné pro obě zúčastněné strany. Posádky v Ducatu i C5 přitom seděly předpisově, připoutaná a vzorně naložená byla i většina nákladu v obytném Fiatu.
Podle závěrů zástupců autoklubu není příď upravené dodávky koncipována tak, aby pohltila energii nárazu, a navzdory tomu, že C5 dostala v roce 2009 pětihvězdičkové hodnocení v testu EuroNCAP, její deformační zóny nezabrzdí 3,5tunový obytný vůz. U obou aut tak nezůstane prostor pro cestující vcelku a je silně poškozen, např. pedály jsou zatlačeny hluboko do vozidla. Oběma řidičům hrozí těžké zranění.
Příď obytného vozu by tedy podle ADAC měla být navržena tak, aby dokázala nárazovou energii pohltit. Prostor pro cestující by pak měl při srážce zůstat stabilní a v jednom kuse tak, aby byla posádka při nehodě optimálně chráněna a měla maximální šanci na to přežít.
Test ale ukázal, že nebezpečí nehrozí jen samotnému řidiči obytného auta. Příčinou je nekvalitní konstrukce zadních sedadel. U většiny podobných vozů ji tvoří jen relativně slabé dřevo. Ve chvíli, kdy dojde k havárii, se konstrukce zhroutí a hlavy cestujících vzadu mohou přijít do kontaktu se sedadlem řidiče. Roste rovněž nebezpečí poranění břicha.
ADAC tedy výrobcům a úpravcům doporučuje, aby konstrukce zadních sedadel byla tak pevná, aby nemohlo dojít k jejich zhroucení v případě nehody. Jen tak se totiž dá zabránit tomu, aby bezpečností pás nesklouzl do měkké a špatně chráněné oblasti břicha. Kvůli tomu by se ostatně výrobci měli vyvarovat i příliš tlustého a měkkého čalounění, tělo v takovém případě není při havárii stabilní a následky jsou podobné.
Samotná obytná vestavba jinak při nárazu obstála rozporuplně. Dvě dvojité postele, koupelna i skříňky vzadu při crash testu vydržely na svých místech. To samé platí i o jisticích okách, které slouží k připoutání zavazadel pomocí popruhů. Zavazadla a případný obsah skříněk tedy při havárii posádku nikterak neohrozí.
Kladné hodnocení si odnáší i rozvod plynu. Při havárii se včas odpojil, a minimalizoval tak nebezpečí požáru.
Horší je to ale se skříňkami v kuchyni obytného vozu. V případě testovaného auta byly nedostatečně pevně uchyceny ke konstrukci vozu, byly jen vzájemně spojeny pomocí šroubů, a při nárazu se společně se svým obsahem rozletěly po celém interiéru auta. Zde je doporučení jasné: upevnit je důkladně ke karoserii.
Bezpečnosti obytného vozu může ale přispět i samotná posádka. Těžká zavazadla by měla přijít do odděleného zavazadlového prostoru a být zajištěna popruhy, místo porcelánového nebo skleněného nádobí je lepší vzít plastové, důležité je také nezapomenout vymontovat nebo sklopit stůl a nenechat žádné předměty jen tak volně ve voze. Při cestě by také posádka měla být bezpodmínečně připoutaná jako v klasickém osobáku.
