Po vyhlášení některých omezení se dalo očekávat, že automobilová doprava na území České republiky klesne. Přesto data Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z některých sčítacích úseků na dálnicích D1, D2 a D5 ukazují výrazný meziroční úbytek automobilů.
Obecně lze ze získaných čísel zjistit v době od 12. března výrazný pokles lehké dopravy (osobní auta a dodávky), meziročně v řádu desítek procent. Na mnoha úsecích lze hovořit o více než polovině a například na dálnici D2 v úseku mezi Břeclaví a státní hranicí se Slovenskem je patrný meziroční pokles lehkých automobilů o více než 80 procent.
Také úsek na dálnici D1 mezi Říčany a Všechromy, tedy v okolí Prahy, vykazuje meziročně výrazný pokles. Zaměříme-li se jen na období po 16. březnu, je pokles lehké dopravy meziročně více než poloviční (v příslušném grafu v galerii jde o jeho závěr). Také v úseku na dálnici D5 mezi Rudnou a Loděnicí, opět v okolí Prahy, klesal podíl od zmiňovaného data o zhruba 35 procent či více.
Týdenní pokles osobní dopravy, v porovnání před vypuknutím koronavirové krize a po ní, potom naznačuje, že mnoho lidí využilo možnosti pracovat z domova. Zároveň se na číslech, lépe řečeno poklesu intenzity lehké dopravy, pravděpodobně podepisují i zavřené školy na všech úrovních vzdělávání. Například již zmíněný úsek mezi Rudnou a Loděnicí v otázce osobní dopravy padal ve všední dny i o více než 40 procent. Řeč je přitom o podílu mezi 10. a 17. či 12. a 19. březnem.
Ostatně pokles dopravy v Praze potvrzuje i mluvčí Technické správy komunikací Praha Barbora Lišková. "Celkový pokles dopravy v centru Prahy je o 2,2 procenta a ve vnějším pásmu Prahy je doprava nižší až o 4,7 procenta," říká.
"Nejvýraznější pokles zaznamenáváme zejména na hlavních tazích, jako jsou Evropská, Plzeňská anebo Rozvadovská spojka. Jediný nárůst, který jsme v těchto dnech (data k závěru minulého týdne - pozn. red.) zaznamenali, je v ulici Resslova z Jiráskova nábřeží směrem na Karlovo náměstí," doplňuje Lišková.
Situace ve druhém největším městě v České republice, v Brně, je podobná, přestože konkrétní data neexistují. "Na brněnských silnicích je provoz minimální, nikde se netvoří kolony. Tento stav v podstatě trvá právě od vyhlášení nouzového stavu v ČR," konstatovala mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová.
Nabídnout lze alespoň pohled na dálnici D1 v úseku Brno, centrum a Brno, jih. Tam se tento stav prakticky potvrzuje. Lehká doprava tam ve všedních dnech po 16. březnu klesla z týdne na týden i o více než 45 procent. Opět lze předpokládat, že výraznou roli na tomto stavu budou mít lidé pracující z domova i ti, kteří nevozí děti do škol.
Pokud se vrátíme zpátky k celostátnímu měřítku, lze konstatovat ještě jeden fenomén v osobní dopravě. Například na již zmiňovaném úseku mezi Říčany a Všechromy byla v úterý 17. března denní intenzita dopravy (lehké i těžké) 45 769 vozidel (podobná byla čísla i v dalších dnech).
Při posledním sčítání dopravy v roce 2016 byla na stejném úseku průměrná denní intenzita dopravy v pracovní den na úrovni 89 949 vozidel a v roce 2010 potom 80 509 vozidel. I z tohoto lze minimálně pro daný úsek konstatovat, že intenzita dopravy se v současném stavu, kdy platí omezení volného pohybu osob, dostává hluboko pod rok 2010.
Tuto hypotézu potvrzují i data například z úseku dálnice D5 mezi Rudnou a Loděnicí, dálnice D2 mezi Hustopeči a Podivínem či z úseku dálnice D5 Plzeň, západ a Nýřany. I tam je denní intenzita dopravy nižší než průměr v roce 2016 a maximálně srovnatelná (platí to pro D5 v okolí Plzně) s průměrem z roku 2010.
Naproti tomu v těžké dopravě, kam řadíme především nákladní vozidla či autobusy, nelze v datech pozorovat takový meziroční pokles jako u lehkých vozidel. Ba naopak v některých úsecích, ke kterým má redakce Aktuálně.cz od ŘSD příslušná data, je možné konstatovat nejprve meziroční růst, následně se začátkem krize způsobené koronavirem stagnaci a až v posledních dnech, k nimž se data vztahují, mírný pokles.
Výraznější výjimku představují pouze státní hranice. Především v úseku dálnice D2 mezi Břeclaví a hranicí se Slovenskem je od 16. března, kdy vláda zavřela hranice (ačkoliv například řidiči kamionů dostali výjimku), patrný výrazný úbytek intenzity těžké dopravy. Ve středu 18. března dokonce meziročně o více než polovinu.
Roli v tomto pravděpodobně sehrálo také postupné zavírání některých firem včetně automobilek. Na Slovensku produkují koncern Volkswagen, Kia i Jaguar Land Rover. V Česku pro změnu zavřely Škoda, TPCA a jako poslední také Hyundai.
Na dálnici D5 v úseku mezi Kateřinou a hranicí s Německem na druhou stranu tak významný úbytek ani po 16. březnu patrný není. Stav tam byl meziročně víceméně stabilní a ani v porovnání mezi dny před začátkem omezování kvůli koronaviru a po něm nelze sledovat výraznější pokles. Nicméně platí, že jde o data nejpozději z konce minulého týdne. Situace v dnech a týdnech následujících se může výrazněji změnit.
Přesto i v datech o těžké dopravě lze najít ještě jednu zajímavost. Vláda totiž 13. března kvůli koronaviru povolila kamionovou dopravu i v neděli, kdy je jinak běžně omezená. V neděli 15. března tak téměř na všech sledovaných úsecích stoupl podíl těžké dopravy, nejvíce mezi Říčany a Všechromy, o více než třetinu. Výjimku představovaly dva úseky na dálnici D5, kde byl ale meziroční pokles naprosto minimální.
A ještě jeden ukazatel podporuje data ŘSD o poklesu dopravní intenzity. Klesl totiž také počet dopravních nehod, jak vyplývá z denních statistik Policie ČR. Obecně se dá konstatovat, že nehodovost klesla (porovnání týdne od 9. do 15. března s týdnem od 16. do 22. března) klesla většinou o více než třetinu, v některých dnech i o výrazně více. O více než třetinu ubylo také lehce zraněných. Například ve čtvrtek 12. března se na celém území Česka stalo 252 dopravních nehod s 51 lehce zraněnými. O týden později, 19. března, bylo nehod 174 a 34 lehce zraněných.
