Statistiky nehodovosti mladým řidičům a řidičkám příliš nelichotí. Podle nich vloni řidiči vlastnící průkaz do pěti let způsobili 17 procent nehod a na nehodách s úmrtím se podíleli téměř ze čtvrtiny. Metodika průběhu získávání řidičského oprávnění je přitom v Česku léta neměnná. Čím to?
Asociace autoškol ČR, největší organizace, která sdružuje v Česku jejich provozovatele, je toho názoru, že současný průběh zkoušek je nedostatečný a nereflektuje měnící se nároky na schopnosti řidiče v reálném, v posledních letech stále houstnoucím provozu.
Autoškol je navíc v Česku mnoho (zhruba 3000) a v mnoha krajích, kde je pro budoucí šoféry důležitější nižší cena kurzovného než lepší kvalita výuky, se o klienty přetahují cenovým podbízením se.
Nároky ze strany ministerstva na držitele řidičského oprávnění i na kvalitu autoškol jsou podle Aleše Horčičky, majitele tří autoškol v Mladé Boleslavi a v České Lípě, nízké.
"Mnoho žáků ke kurzu přistupuje následovně: na stránkách ministerstva dokolečka prochází těch zhruba 872 otázek, které se pak v písemném testu objeví. Mnohdy to jsou méně důležité věci z údržby nebo legislativy a často je ta nejdelší otázka správná. A pak přijdou k teoretické zkoušce a myslí si, že takové vědomosti stačí. Ano, kurz udělají, ale to z nich dobré řidiče zdaleka neudělá," dodává Horčička.
Pro získání řidičského oprávnění skupiny B, tedy na osobní auto, musí absolvovat ještě 28 jízd, ovšem ne všichni učitelé jsou poctiví, odjedou s žáky všechny hodiny a nešidí je. "Nejhorší je, že jsou i tací, kteří jsou rádi, když s nimi učitelé odjezdí méně, že se nemusí kurzu tolik věnovat," říká Horčička.
Podle něj je práce s budoucím řidičem v Česku nesystematická a na provoz bychom ho měli připravovat už mnohem dříve, rovnou v mateřských školách, pak samozřejmě na základních i středních školách, učit, jak bezpečně se má chovat chodec, pasažér v autě, cyklista… I dítě by se mělo brzy naučit, jak se správně poutat do sedačky. A získání řidičáku by se nemělo obejít bez intenzivnější výuky.
Že je potřeba s nevyježděnými řidiči a jejich podílem na nehodách něco dělat, si uvědomuje i ministerstvo dopravy, jenže trnem v oku Asociace autoškol je fakt, že úřad to bere za opačný konec - místo prevence přistupuje k represi.
Ministerstvo v únoru letošního roku totiž zveřejnilo novelu silničního zákona, se kterou chce upravit bodový systém (nově by se za přestupky udělovaly buď čtyři, nebo šest bodů a zpřísnily by se pokuty za vážné přestupky), spolu s tím v ní ale navrhuje také zavedení tzv. řidičáku na zkoušku.
Novela navržená ještě pod vedením ministra Dana Ťoka (ANO) by pro řidiče začátečníky stanovila po dobu dvou let od získání řidičského průkazu pouze šestibodovou hranici namísto běžných dvanácti trestných bodů. Jakmile by tedy udělali jeden vážný přestupek za šest bodů, přišli by na rok o řidičský průkaz. Ministerstvo se údajně inspirovalo britským systémem a také v sousedním Rakousku.
Zajímavé je, že o rakouském systému mluví pozitivně i Aleš Horčička, ten však vyzdvihuje přístup rakouských autoškol a tamních úřadů v jiné snaze - prevenci a edukaci. "S komorou autoškol v Rakousku i tamními úřady dlouhodobě jednáme. Mladí řidiči podle jejich informací najezdí v průměru 3000 kilometrů, než řidičák získají. U nás je to zhruba šestkrát méně, a to pouze v případě, že se nešidí. Vím to, v našich cvičných vozech máme instalované GPS monitorovací systémy a elektronickou knihu jízd," vysvětluje Aleš Horčička.
Rakušané totiž povolují, abyste si už od 17 let věku mohli na auto nalepit příslušnou značku a řídit pod dozorem zkušeného rodiče, a tak jsou mladí absolventi kurzu mnohem vyježděnější. A šoféři s čerstvým řidičákem musí povinně absolvovat kurzy bezpečné jízdy.
Asociace autoškol proto vydala odborné stanovisko, které zmíněný návrh novely kritizuje. "Pouhé zvýšení represivního přístupu k začínajícím řidičům bez edukativní části nezvýší jejich kvalitu v době zákazu řízení, možná dokonce zhorší jejich řidičské návyky," zní v prohlášení na stránkách asociace.
Ta by raději viděla, kdyby se zvedly standardy řidičských kurzů v Česku a aby se zlepšení řidičských schopností mladých posílilo povinnou edukací. I proto se v dubnu konal pilotní projekt Start Driving, který pořádalo Centrum bezpečné jízdy spolu s Asociací autoškol ČR. Kurzem prošlo 25 žáků škodováckého učiliště a na polygonu v Sosnové u České Lípy absolvovali kurz zaměřený na bezpečnost a trénování chování v krizových situacích.
Málokterý absolvent kurzu v autoškole dostane příležitost si natrénovat, jak se chovat, kdyby jeho auto dostalo smyk. Kdo absolvuje řidičský kurz v létě, nedostane příležitost vyzkoušet si, jak auto zkrotit na sněhu nebo ledu.
Se stejnou skupinou žáků učiliště se v červnu absolvuje druhá fáze kurzu, zaměřená na zlepšování řidičských dovedností u čerstvých absolventů - tou dobou totiž už budou vlastnit řidičský průkaz.
Přesně taková metoda se totiž aplikuje v Rakousku - řidičák na zkoušku neznamená jen přísnější tresty za přestupky, ale povinnost absolvovat dopravněvzdělávací kurzy a také dopravněpsychologický seminář.
Podle Asociace autoškol je však prevence a zlepšení standardů v autoškolách základem pro zlepšení schopností majitelů čerstvých řidičských průkazů v Česku, represe nestačí. I proto opakovaně vyzývá ministerstvo dopravy, aby zvedlo standardy nejen pro výuku, ale i kvalitu autoškol.
"Pálíme si do vlastních řad, když chceme, aby se učitelé museli povinně sebevzdělávat, když už ne pravidelně přezkušovat," řekl již dříve Hospodářským novinám Ondřej Horázný, předseda zmíněné Asociace autoškol ČR, která sdružuje zhruba 300 provozovatelů.
Ministerstvo dopravy na dotazy Hospodářských novin odpovědělo, že zvýšení minimálních standardů pro autoškoly neplánuje. Nyní, po více než půl roce, reaguje následovně: "V současnosti řešíme možné varianty vzdělávání řidičů a způsoby, jakými dosáhnout vyšší kvality budoucích řidičů. Snahou je zaměřit se na provádění závěrečných zkoušek v autoškolách," říká tisková mluvčí Ministerstva dopravy Lenka Rezková.
Organizace sdružující provozovatele autoškol se snaží zlepšit standardy z vlastní iniciativy, před časem spojila se Škodou Auto, zda by se největší domácí automobilka chtěla podílet na edukaci učitelů.
"Povedlo se nám poprvé od revoluce realizovat speciální kurz pouze pro učitele v autoškolách, aby se sebevzdělali v oblasti bezpečnosti a konstrukci moderních aut a v nabídce rozmanitých moderních bezpečnostních asistentů. I proto, aby mohli tyto informace svým mladým žákům předat," říká Aleš Horčička, jeden z organizátorů akce, která se konala v dubnu v prostorách Škody Auto.
Podle jeho slov se plánovala dva roky, původně pro 40 lidí, během prvních dnů se ale přihlásilo 100 provozovatelů autoškol. I proto se kapacita akce zvedla na 60 míst a na podzim proběhne druhé kolo, aby se dostalo i na další zájemce.
"Dopravní výchově a prevenci se věnujeme dlouhodobě. Na zlepšení řidičských dovedností mladých motoristů se mohou podílet hlavně instruktoři v autoškolách, a i proto vznikl projekt "ŠKODA AUTOškolám", který si klade za cíl podílet se na obnově vozového parku autoškol, vzdělávání budoucích a nových řidičů a instruktorů v autoškolách," říká tiskový mluvčí automobilky Vítězslav Pelc.
Asociace autoškol i Profesní společenství autoškol v ČR, tedy dva největší subjekty, které zde firmy sdružují, svorně tvrdí, že učitelé by se rádi vzdělávali, kdyby měli kde.
"Jde o specifické řemeslo. Vnímám, že se mu věnuje jedna skupina, které říkám srdcaři, jsou to často starší šoféři, kteří učí třeba třicet let, začínali vyučovat ještě ve Svazarmu. Ale patří mezi ně i mladší, kteří autoškolu převzali po svých rodičích. Jde totiž často o rodinné firmy," říká Aleš Horčička. Ten autoškolské řemeslo převzal po svém otci.
Trendy v moderních autech a technice ne každý takový "srdcař" stíhá pochytit, a tak kurz ve Škodě Auto podle Horčičky hodnotili velmi pozitivně. "Je mi ale jasné, že učitel by měl docházet třeba i na kurzy rétoriky nebo didaktiky či že by měl mít i jakési pedagogické minimum. Zaujmout dnešní mladé není jednoduché, tištěné materiály je podle našich zkušeností nezajímají, a když jim rozdáme knížky, vím, že mi je vrátí, aniž by je otevřeli. Vítali bychom moderní formy vyučování, třeba i s pomocí 3D brýlí," uvažuje Aleš Horčička.
O modernější způsob výuky se snaží projekt Bezpečné cesty, který cílí i na edukaci v dopravních předpisech u nejmenších dětí. Materiály jsou veřejně přístupné a projekt mohou využívat i učitelé na školách. Škoda také provozuje web Bezpečný pátek, na kterém publikuje informace, kterými chce vzdělávat o dopravní bezpečnosti rodiny s dětmi, žáky i jejich pedagogy ve školách, mladé řidiče, ale také seniory.
