Od Sodomky po Kabaně: Po stopách československého automobilového designu

Od Sodomky po Kabaně: Po stopách československého automobilového designu
Josef Sodomka, designér a podnikatel. Karosárna Sodomka byla založena ve Vysokém Mýtě a zejména ve 30. letech se stala velmi úspěšnou, karosovala vozy mnoha značek a často také pro úspěšné a známé osobnosti tehdejší doby.
Reprezentační limuzína Walter 4B karosovaná v roce 1930 firmou Sodomka měla například potah sedaček z květovaného plyše.
Tatra T600 kabriolet s karoserií od Josefa Sodomky.
Tatra 77 Pavla Kasíka na Pebble Beach 2014. Tatry jsou dnes považovány za jedna z nejelegantnějších aut historie automobilismu. Zobrazit 11 fotografií
Foto: Radek Laube
Radek Laube
26. 12. 2020 6:36
Bohatá karosářská tradice prvorepublikového Československa dnes už dávno nestačí. Kteří Češi a Slováci ovlivňují světový automobilový design dnes a jak moc důležité jsou pro úspěch mladých designérů správné školy?

Jména jako Sodomka, Uhlík, Jech, Brožík nebo Petera dnes většině lidí už mnoho neříkají, ve své době to ale byli mezi karosáři špičkoví mistři oboru. V jejich dílnách vznikaly kreace na šasi renomovaných značek jako Bugatti, Mercedes-Benz, Hispano Suiza nebo Rolls-Royce.

Podobných firem vyrábějících karoserie na zakázku bylo v meziválečném Československu několik desítek. Vedle nich samozřejmě nelze opomenout značky jako Laurin & Klement, Tatra, Praga, Walter a další, které vyráběly celé automobily. Zejména kopřivnická Tatra patřila mezi tvarově nejprogresivnější a dodnes její modely poutají velkou pozornost všude, kde se objeví.

Bohatá tradice československého automobilového designu a kultury je neoddiskutovatelná a je na co navazovat. Problémem je, že v tak špičkovém odvětví, jako je automobilový design, jde vývoj dopředu velice rychle a i krátké (natož dlouhé) přerušení může znamenat, že jste mimo hru a začínáte prakticky od nuly.

Dnes nás sice může těšit, že jakákoliv Tatra přiveze z výstavy Concorso d’Eleganza spolehlivě minimálně jednu z cen, ale české nebo slovenské osobnosti, které ovlivňují, nebo dokonce určují současné trendy v automobilovém designu, by se daly spočítat na prstech jedné ruky.

Pomineme-li Škodovku, kde podíl českých a slovenských designérů je přirozeně vyšší (Škoda nedávno oznámila Petera Olaha jako nového vedoucího interiérů), pokud se alespoň trochu zajímáte o auta, určitě vás napadlo jméno Jozef Kabaň.

Slovenský designér v současnosti vede design Volkswagenu, ale prošel i značkami BMW, Rolls-Royce, Audi, samozřejmě Škodovkou a nejde opomenout jeho autorství Bugatti Veyron, kterým se ve věku 26 let nesmazatelně zapsal do historie automobilového designu.

Ještě jako student bratislavské Vysoké školy výtvarných umění (VŠVU) se Kabaň zúčastnil designérské soutěže vypsané koncernem VW / Škoda Auto, a přestože skončil na druhém místě, ve VW rozpoznali talent, přizvali jej na stáž a tím odstartovali Kabaňovu hvězdnou kariéru.

K soutěži se váže jedna historka ze zákulisí. V tehdejší porotě byl kromě zástupců VW designu a dalších odborníků i Václav Capouch, který v podstatě zakládal novodobý Škoda design ještě před vstupem koncernu VW. Kabaňův postup do finále prý nebyl úplně hladký a zajistila ho až Capouchova přímluva. Ten v té době jistě netušil, že se vlastně přimlouvá za svého budoucího šéfa, který pak přišel do Škoda designu o několik let později z pozice šéfa exteriérů Audi.

Čeští automobiloví designéři
Vraťme se ale zpátky k českým a slovenským designérům ve vedoucích pozicích automobilek. Jestli jste Kabaňovo jméno vypálili bez dlouhého lovení v paměti, další jména už budou trochu náročnější a spojení trochu zašmodrchanější.

Martin Uhlárik, který vede londýnské studio společnosti Tata Motors, v jejímž portfoliu najdete i značky Jaguar a Land Rover, se narodil v Kanadě česko-slovenským rodičům. V minulosti pracoval pro Nissan, ale samozřejmě prošel i Škodovkou, kam nastoupil hned po studiích ve švýcarském Vevey.

Třetím jménem, které jste v minulosti mohli zaslechnout zejména ve spojení se značkou Toyota, je Jaromír Čech. Absolvent brněnského VUT a londýnské Royal College of Art nyní v Turíně vede interiérový design čínské automobilky Changan. A jak asi správně tušíte, v jeho CV najdete i mladoboleslavskou Škodovku, což jen znovu potvrzuje, jak důležitou roli domácí automobilka ve výchově budoucích designérů hraje.

Poslední osobnost, kterou je třeba jmenovitě zmínit, je Braňo Maukš. Prošel designem Fordu, několik let pracoval pro Pininfarinu, pak ale v Mladé Boleslavi založil studio Aufeer Design. To je dnes v Česku v podstatě jediné fungující nezávislé studio, jež tvoří design pro automobilky, ale má samozřejmě přesah i do dalších průmyslových odvětví.

Z výše uvedeného by se mohlo snadno zdát, že pokud nejste přímo génius designu nebo jste se nenarodili a nestudovali v jiné zemi, případně jste ze země nevydupali nezávislé studio, tak nemáte na poli designu mnoho šancí.

Naštěstí je tu ještě mladší generace designérů, kteří na své kariéře právě usilovně pracují, ať už je to Ondřej Jirec v Aston Martinu, Martin Kostovčík u Opelu, Zdeněk Borýsek v Hyundai, Boris Grell ve VW, Jana Bonková v Audi, Peter Chovanec v Jaguar Land Roveru, nebo Marek Piano a Vojtěch Stránský v některé z dravých čínských automobilek, a určitě i mnozí další, na které jsme zapomněli. Doufejme, že alespoň někteří z nich také výrazněji prorazí a budou dělat dobré jméno své rodné zemi a navazovat tak na své předchůdce.

Nic z toho se ale nebude dít bez podpory fungujících vysokých škol pevně navázaných na automobilky. To se dlouhodobě daří hlavně bratislavské VŠVU, odkud často studenti míří na stáže do designových studií zejména koncernu VW. Ale také pražské UMPRUM nebo plzeňský Ústav umění a designu ZČU dávají studentům průpravu, díky níž mohou jít dál za svým snem. Což znamená většinou ještě pokračování na některé z prestižních zahraničních univerzit zaměřených na automobilový design (Royal College of Art Londýn, Hochschule Pforzheim, Art Centre College Pasadena, IED Milán a další).

Když se dnes ohlédneme, tak na stejné pozici vlastně startovaly všechny národnosti bývalého východního bloku. Mezi předními světovými designéry v současnosti najdeme silnou enklávu ruských designérů (např. Sasha Selipanov - šéfdesignér Koenigseggu, předtím Genesis, Bugatti, VW), případně mnoho talentovaných tvůrců z bývalé Jugoslávie (Domagoj Đukec - šéfdesignér BMW, Kemal Curić - šéfdesignér Lincolnu nebo třeba Omer Halilhodžič, který má za sebou zkušenosti z Ferrari, vedl exteriérový design evropského Mitsubishi a ve Škodě Auto nechal výrazný otisk na Superbu a Enyaqu).

Nejkrásnější na tom ale je, že jakmile se jednou ocitnete v tomto světě, tak je vlastně jedno, odkud jste. Jde většinou o pestrý mix všech možných národností, z nichž většina si už vyzkoušela život ve dvou třech zemích, a tak nějak automaticky se počítá, že žádná destinace ani značka není ta poslední.

 

Právě se děje

Další zprávy