Veteránem se pomalu stávají běžná auta. 30 let slaví třetí VW Golf i první Opel Astra

Jan Matoušek Jan Matoušek
3. 1. 2021 6:32
Hranice pro to, aby mohlo být auto považováno za veterán a dostat, při splnění celé řady podmínek, veteránské značky, je 30 let. Letos se tak do této hranice dostávají auta vyrobená v roce 1991. A to znamená i modely, které lze dodnes běžně vídat na silnicích nebo v autobazarech. Vybrali jsme některá zajímavá auta, která letos slaví třicátiny. Podívejte se do galerie.
Foto: Audi

Audi 80 B4

Na podzim roku 1991 se představila poslední generace Audi 80 s interním označením B4. Šlo o výraznou modernizaci předchozí B3 a zároveň poslední model se čtyřmi kruhy střední třídy bez označení A4. Standardně nabídka obsahovala karoserie sedan a kombi (to se představilo v roce 1992), příbuzné byly i verze s karoserií kupé a kabriolet. Pod kapotou modelů z prvního roku výroby lze narazit na benzinové čtyř-, pěti- nebo šestiválce, respektive naftovou devatenáctistovku. Samozřejmostí byl i pohon všech kol Quattro. V průběhu dalších let výroby se objevily i různé sportovní speciality, za zmínku stojí především Audi RS2 Avant, které má však zapsán rok výroby 1994 a na možnost veteránských značek si tak musí ještě chvíli počkat.

Narazit na nabídku sedanu z roku 1991 není až takový problém, ceny však mají značně rozdílnou výši podle počtu najetých kilometrů i stavu. V německé inzerci, kde je nabídka nepoměrně širší než v Česku, je tak možné narazit například na kousky za ceny v přepočtu kolem 11 tisíc korun, ale i více než 150 tisíc korun.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Inspekce obvinila detektiva NCOZ kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Horáčkem

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila detektiva Národní centrály proti organizovanému zločinu kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Tomášem Horáčkem, uvedla Česká televize. Obvinění podle ní čelí také jeden z bývalých policistů.

Severočeský podnikatel Horáček spolu s dalšími lidmi podle policie ovlivňoval přidělování zakázek v nemocnicích, za což měl žádat úplatky. Vedle Horáčka policie už dříve zahájila stíhání bývalé ředitelky Nemocnice na Bulovce Andrey Vrbovské, někdejšího ředitele nemocnice Františka Nováka nebo bývalého poslance ODS Marka Šnajdra.

Kvůli údajné manipulaci zakázek v některých pražských nemocnicích začali detektivové Horáčka stíhat v červnu 2018. Policisté v kauze prověřovali například veřejné zakázky na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut.

Kromě Horáčka, kterého policisté považují za ústřední postavu kauzy, bylo v červnu 2018 obviněno ještě dalších osm lidí. Okruh obviněných se ale později ještě rozrostl. Počátkem června 2019 státní zástupce Zdeněk Matula uvedl, že ve věci je stíháno šest právnických a 14 fyzických osob.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Žalobce navrhl vazbu pro tři lidi, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Státní zástupce navrhl vazbu pro tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. V tiskové zprávě o tom informoval Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba.

Bílý navrhuje na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky. Obviněným hrozí za trestný čin teroristického útoku až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Server Aktuálně.cz uvedl, že podle zjištění jeho a Respektu je mezi zadrženými předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy