Veteránem se pomalu stávají běžná auta. 30 let slaví třetí VW Golf i první Opel Astra

Jan Matoušek Jan Matoušek
3. 1. 2021 6:32
Hranice pro to, aby mohlo být auto považováno za veterán a dostat, při splnění celé řady podmínek, veteránské značky, je 30 let. Letos se tak do této hranice dostávají auta vyrobená v roce 1991. A to znamená i modely, které lze dodnes běžně vídat na silnicích nebo v autobazarech. Vybrali jsme některá zajímavá auta, která letos slaví třicátiny. Podívejte se do galerie.
Foto: Bugatti

Bugatti EB 110

V roce 1987 koupil italský podnikatel Romano Artioli práva na používání značky či loga Bugatti a přesunul její výrobu i vedení do italského městečka Campogalliano. Sám se stal přirozeně šéfem staronové automobilky, která navazovala na slavnou minulost. Cíl byl jasný, vrátit jméno Bugatti zpátky na výsluní, k čemuž měla pomoci nová továrna a v ní produkovaný nový supersport EB 110. Dnes jde o ikonický model, v 90. letech ale jeho popularita, i kvůli globální horší globální ekonomické situaci, nebyla zdaleka tak vysoká.

Poprvé se supersport s dvanáctiválcovým motorem uprostřed, který byl přeplňovaný čtyřmi turbodmychadly, objevil v roce 1991. Velkolepá premiéra se uskutečnila 15. září, v den 110. narozenin Ettore Bugattiho (proto má auto jméno EB 110), v Paříži. Kupé ve své základní verzi mělo 412 kW a na všechna kola přenášel výkon šestistupňový manuál. Z 0 na 100 km/h se dostalo za méně než 3,5 sekundy a jelo až 342 km/h. O pár měsíců později, na jaře 1992, se objevila ještě silnější verze se 450 kW - z ní ale veterán ještě být nemůže. 

Ač tedy velkolepé, plány na znovuoživení Bugatti Artiolimu rychle zhořkly. Automobilka se dostala do finančních potíží a v roce 1995 musela ukončit svou činnost. Na druhou stranu tato epizoda alespoň částečně napomohla oživení Bugatti pod křídly Volkswagenu. To už je ale jiný příběh. Celkem vzniklo jen 139 kusů EB 110, pokud se někdy nějaký z nich objeví v aukci, rozhodně nejde o levnou záležitost.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 20 minutami

Inspekce obvinila detektiva NCOZ kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Horáčkem

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila detektiva Národní centrály proti organizovanému zločinu kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Tomášem Horáčkem, uvedla Česká televize. Obvinění podle ní čelí také jeden z bývalých policistů.

Severočeský podnikatel Horáček spolu s dalšími lidmi podle policie ovlivňoval přidělování zakázek v nemocnicích, za což měl žádat úplatky. Vedle Horáčka policie už dříve zahájila stíhání bývalé ředitelky Nemocnice na Bulovce Andrey Vrbovské, někdejšího ředitele nemocnice Františka Nováka nebo bývalého poslance ODS Marka Šnajdra.

Kvůli údajné manipulaci zakázek v některých pražských nemocnicích začali detektivové Horáčka stíhat v červnu 2018. Policisté v kauze prověřovali například veřejné zakázky na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut.

Kromě Horáčka, kterého policisté považují za ústřední postavu kauzy, bylo v červnu 2018 obviněno ještě dalších osm lidí. Okruh obviněných se ale později ještě rozrostl. Počátkem června 2019 státní zástupce Zdeněk Matula uvedl, že ve věci je stíháno šest právnických a 14 fyzických osob.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Žalobce navrhl vazbu pro tři lidi, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Státní zástupce navrhl vazbu pro tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. V tiskové zprávě o tom informoval Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba.

Bílý navrhuje na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky. Obviněným hrozí za trestný čin teroristického útoku až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Server Aktuálně.cz uvedl, že podle zjištění jeho a Respektu je mezi zadrženými předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy