Praha - Zvíře už podle nového občanského zákoníku nebude věc. To je klíčová, ale ne jediná změna "právního postavení zvířat", kterou přináší návrh přináší.

"Podle současné právní úpravy je pes totéž co stůl. V novém zákoníku má zvíře speciální právní postavení a nelze s ním jako s věcí zacházet," vysvětluje Eliáš.

S tím je spojeno i to, že zvíře si nebude moci koupit každý: děti do patnácti let budou ve zverimexu moci nakupovat pouze s rodiči, byť by chtěly koupit třeba jen akvarijní rybičku.

Návrh občanského zákoníku, který by se měl v prosinci dostat na stůl vládě, zná několik různých právních postavení zvířat - zvířata mohou být divoká, zkrocená, chovná, určená k zájmovému chovu či hospodářská či bez pána.

Divoké, bez pána, zkrocené, chovné,... 

"Zajaté zvíře se stane zvířetem bez pána, jakmile získá znovu svobodu a jeho vlastník je bez prodlení a soustavně nestíhá ve snaze je znovu zajmout. Takové zvíře se však zvířetem bez pána nestane, je-li označeno takovým způsobem, že lze jeho vlastníka zjistit," píše se například v občanském zákoníku.

Naproti tomu divoké zvíře je bez pána, dokud žije na svobodě. "Zvíře v zoologické zahradě a ryba v rybníku nebo podobném zařízení, které není veřejným statkem, bez pána není."

Různá právní postavení zvířat mají své praktické dopady. Například když uteče chovné zvíře, může jej jeho majitel podle návrhu občanského zákoníku honit i na cizím pozemku bez souhlasu majitele, zvíře ze zájmového chovu ne.

"Pokud se tedy někomu na sousedův pozemek zaběhne pes (kterého jistě za chovné zvíře označit nelze) pak na sousedův pozemek vstoupit nemůže, ale pokud se tam zaběhne například koza, pak ano," ptá se ve svém blogu na Aktuálně.cz místopředseda ústavněprávního výboru sněmovny Stanislav Křeček.  

Zákoník pamatuje i na sousedova jablka

Pozornosti zákoníku neunikají vedle zvířat ani rostliny.

"Plody, které pozemek vydává sám od sebe, aniž je obděláván, náleží vlastníkovi pozemku. Totéž obdobně platí i o přirozených plodech jiných nemovitostí," stanovuje zákoník.

Jinak je to třeba s jabloní, která sice roste na jednom pozemku, ale větve jí zasahují i na sousední parcelu.

"Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem," píše se v zákoníku.