Úřady berou děti z rodin. Nový zákon říká: Tudy ne

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
17. 8. 2008 17:15
Nový občanský zákoník dává ústav až na poslední místo
Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Česko je evropskou velmocí v počtu dětí, které vyrůstají v ústavech. Nový občanský zákoník by to měl změnit.

Chystaná klíčová norma stanovuje pro soudce i sociální pracovníky jasné pravidlo: Na prvním místě je výchova v rodině, až potom ústav.

"Jasně se stanoví, že například svěření dítěte jiné osobě má přednost před ústavní výchovou. Podobné je to u svěření do pěstounské péče. To je rovněž na prvním místě. Zřetelně je řečeno, že ústavní výchova je až poslední možností," vysvětluje Ondřej Frinta z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který se na tvorbě nového občanského zákoníku podílel.

Čtěte více: Nový občanský zákoník přehledně: co všechno změní?

Ústavní péčí přitom nejsou myšleny jen dětské domovy či diagnostické ústavy, ale i krizová zařízení typu Klokánek.

Souvislosti

Deník Aktuálně.cz již dlouho na situaci upozorňuje. Přečtěte si výběr z našich článků:

Nový občanský zákoník zdůrazňuje, že dítě je možné z rodiny odebrat jen z vážných důvodů a že má v ústavu strávit jen naprosto nutnou dobu.

Budou se úřady novým nařízením, pokud projde parlamentem, skutečně řídit? Bude pro ně závazná? "Já na jejich místě bych si to tak vykládal. Je to regule, jak postupovat," dodává Frinta.

Tvůrci občanského zákoníku se ovšem s odborníky z praxe shodují, že je nezbytné přistupovat ke každému případu individuálně.

"Existují i případy, kdy je pro dítě kvalitní ústavní výchova v danou chvíli tím úplně nejlepším řešením. Je ale určitě správné, aby zákony zdůrazňovaly, že není možné automaticky řešit problém v rodině tím, že dítě putuje do ústavu," říká Věra Bechyňová ze sdružení STŘEP - českého centra pro sanaci rodiny, které pomáhá rodinám v obtížných situacích.

Podle Bechyňové je nezbytné, vedle legislativních změn, zlepšit i vzdělávání soudců a sociálních pracovníků. "Měli by se umět i z psychologické stránky vžít do rodiny. Také kontroly v rodinách by neměly být jen formální, ale praktické."

Dětí v domovech neubývá...

Česko se stalo terčem kritiky za "proústavní" politiku už před několika lety.

Dětí odebraných z rodin ale neubývá, naopak. "Kojenecké ústavy jsou stále naplněny na sto procent. Starších dětí v ústavní výchově dokonce přibývá," říká Bechyňová.

Věra Bechyňová ze sdružení STŘEP - českého centra pro sanaci rodiny
Věra Bechyňová ze sdružení STŘEP - českého centra pro sanaci rodiny | Foto: Ludvík Hradilek

Zkušenost s odebíráním dětí popsala před časem Aktuálně.cz i bývalá zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová, která prošetřovala na čtyřicet takových případů.

"U většiny jsem došla k závěru, že šlo o nepřiměřený zásah do rodinného života ze strany sociálních pracovníků a soudů," říká Šabatová. "Téměř u všech rodin mohli zvolit jiný postup než odebrání dětí."

Šabatová při své práci často narážela na to, že sociální pracovníci "házejí rodinám klacky pod nohy".

"Pouze u třech případů bylo jasné, že měly být děti odebrány," uvedla Šabatová. "U ostatních ale sociální pracovníci rodinám nepomohli, někdy se dokonce snažili dát děti do dětského domova co nejdál od rodičů."

Podle Šabatové nemusí být na vině úmysl, ale fakt, že někteří sociální pracovníci neumí s rodinami v tíživé situaci pracovat. "Protože to neumí, brání se represí. To je pro ně nejjednodušší."

ČTĚTE VÍCE:

Vážení čtenáři, vzhledem k tomu, že se v diskusi objevovaly urážlivé a vulgární příspěvky, redakce se rozhodla ji uzavřít. Omlouváme se všem slušným diskutujícím.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy