Neškodný jako čaj a káva? Omyl, v mozku "nasedá" na stejná centra jako opiáty, říkají adiktologové o kratomu. Vytváří se na něm navíc závislost a může poškodit játra. Užívání kratomu se v poslední době rozšířilo hlavně mezi dětmi. A proto se stát rozhodl zakročit a prodej výrazně omezit. Experti ovšem říkají, že rozhodnutí přichází příliš pozdě.
"Není na co čekat, musíme jednat hned. Jinak nás postihne demografická katastrofa," varuje šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek. Česko se totiž blíží do momentu, kdy v populaci skokově naroste počet nemohoucích seniorů. Postavit dost zařízení, kde by se o ně starali profesionálové, se přitom nestihne. Možné řešení: Stát na péči o seniory "zaměstná" jejich příbuzné. Bude jim za péči platit.
Kratom a jeho extrakt se budou moci od středy v Česku prodávat jen dospělým ve speciálních obchodech s licencí. Prodej v automatech bude zakázaný. Začne platit nařízení vlády, které látku řadí na seznam psychomodulačních substancí s regulovaným prodejem. Na svém webu o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.
Je to jeden z nejmocnějších mužů českého zdravotnictví. Rozhoduje totiž nejenom o tocích miliard, ale také o bytí, či nebytí lékařských ordinací a nemocnic – některým smlouvu dá, jiným ne. Řeč je o řediteli Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňkovi Kabátkovi, který stojí v čele největší tuzemské pojišťovny bezmála třináct let. Čtrnáctého roku ve funkci už se ale možná nedočká.
Většina lidí si ho vybaví jako někoho, kdo vybojoval lékařům statisícové platy. Navíc velmi razantními protestními akcemi. Během té první Česko brázdila černobílá sanitka s provokativním mottem Náš exodus - váš exitus, za té druhé lékaři odmítali sloužit přesčasy. A jak se zdá, šéf České lékařské komory Milan Kubek bude moci ve své "jízdě" pokračovat i dál. V čele stavovské organizace zůstává.
Rakovina úst a krku je zrádná: zraje plíživě až 10 let. Jakmile se na ni přijde, pacient už mívá metastázy. Podle lékařského ředitele Národního ústavu pro výzkum rakoviny Mariána Hajdúcha by se přitom dalo rozvoji těchto tumorů zabránit. Spouští je totiž papilomaviry (HPV), které se dají detekovat. Hajdůch proto vyvíjí kloktací testy, které by spolu s vyšetřením krve pacienty v riziku zachytily.
Milan Kubek, který již 19 let vede Českou lékařskou komoru (ČLK), byl na sobotním sjezdu opět zvolen prezidentem. Ve druhém kole volby proti němu neuspěl Zdeněk Mrozek, který vede vědeckou radu komory. Z prvního kola nepostoupil Jan Přáda, který byl dosud viceprezidentem. Sjezd rozhodl, že jeho nástupce volit nebude, volbu odložil na příští rok.
V lednu začne platit novela zákona o zdravotních službách, která klade větší důraz na práva pacientů na důstojné zacházení a soukromí. Pokud je lékař poruší, může ho stihnout tvrdá sankce - až milion korun. "Pro obyčejného ambulantního doktora může být likvidační," říká šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Pomoci ochránit pacienty před prodejci falešných a neúčinných léků má projekt Lékošmejdi.cz, který v úterý představil lékař a senátor Jan Pirk (za TOP 09). Projekt podpořila Všeobecná zdravotní pojišťovna a Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Lidé si na webu mohou prostřednictvím testu ověřit, zda odhalí podvodné prodejce léků a umí rozeznávat klamavou reklamu.
Žádný špitál nezanikne bez náhrady. Na jeho místě vždy vyroste zařízení, které lidem poskytne jednodenní chirurgii a ambulantní péči. To vždycky tvrdily zdravotní pojišťovny. Jenomže teď se ukazuje, že toto pravidlo nemusí platit. "V Neratovicích skončila nemocnice, pojišťovny ale většinu původních oborů ambulantně zachovat nechtějí," říká Dalibor Štambera z Asociace poskytovatelů jednodenní péče.
Léčba neplodnosti způsobuje velmi vysokou psychickou zátěž, vysvětluje Alena Dvořáková. Fyzickou zátěž spojenou s léčbou podle ní ženy snáší poměrně dobře, ačkoliv nejde o nic snadného. Psychická zátěž je ale mnohem větší. Právě to prý mohlo vést u Markéty Pekarové Adamové – která otevřeně mluví o tom, že se s manželem o početí potomka neúspěšně pokoušeli deset let – až na práh únavového syndromu.
Skoro všichni se s ním během života setkáme. Třem tisícům Čechů ale nadobro změní život: vyvolá u nich rakovinotvorné bujení. Řeč je o takzvaném papilomaviru (HPV), který může za nádory na děložním čípku, penisu nebo hltanu. "Celá tato skupina zhoubných tumorů by přitom nemusela vůbec existovat. Stačilo by, aby se lidé nechali proti těmto virům naočkovat," upozorňuje lékař Marián Hajdúch.
V příštích pěti týdnech dorazí do Česka mimořádná dodávka 125 tisíc vakcín proti žloutence typu A pro děti i dospělé. Tento týden se do ordinací rozváží dalších 20 tisíc dříve objednaných dávek. Ve čtvrtek to sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Vymyká se to kontrole, hodnotí letošní epidemii žloutenky typu A místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Počty nakažených už podle něj vystoupaly nad 2,1 tisíce, 28 lidí zemřelo. Nejmladšímu bylo teprve 35 let. Dalším lidem museli lékaři transplantovat játra. Očkování, které mohlo nárůst případů zbrzdit, přitom pokulhává. S dodávkami vakcín jsou totiž už od léta problémy.
Z malých špitálů zmizí běžná medicína. Takový dopad bude mít podle šéfa nemocniční asociace Michala Čarvaše verdikt Ústavního soudu. Ten rozhodl, že regionální nemocnice nejsou diskriminované, když dostávají za některé výkony až dvakrát nižší platby oproti velkým nemocnicím. Čarvaš chce proto jednat s novým ministrem zdravotnictví, aby platby přenastavil. A kandidát za ANO Adam Vojtěch souhlasí.
Počet lidí trpících cukrovkou se v posledních letech zvyšuje. V současnosti se s ní potýká již zhruba každý desátý Čech. Přitom jde tomuto onemocnění, které může postupem času způsobit poškození vnitřních orgánů, mnohdy předejít. Jaké potíže mohou cukrovku provázet? A co patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory? Sledujte třetí díl nové série První příznaky.
Z týden se nechalo proti žloutence A očkovat 15 tisíc lidí, od ledna už bylo podáno přes 127 tisíc dávek vakcín. Loni to byla zhruba polovina za celý rok. Vyplývá to z dat, které poskytlo ministerstvo zdravotnictví. Kvůli velkému zájmu není vakcín dostatek, a to už od léta. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na webu uvedl, že do Česka míří mimořádné dodávky.
Pojišťovny chystají pořádný řez: počty pohotovostí hodlají seškrtat na polovinu. Místo dosavadních 208 pracovišť už proplatí provoz jen v 98 zařízeních. Lékařská pohotovost se totiž nově soustředí jen do nemocnic, které mají urgentní příjmy. Některá města už proto protestují, chtějí pohotovosti zachovat. A nadšené ze změny nejsou ani záchranky a nemocnice.
Malé regionální nemocnice nejsou diskriminované, když dostávají až dvakrát nižší platby oproti velkým nemocnicím. Rozhodl o tom Ústavní soud. Jako důvod uvedl, že pokud ministerstvo zdravotnictví zvýhodňuje velké nemocnice, dělá to kvůli zlepšení kvality poskytované péče. Nikoliv svévolně.
Ústavní soud ponechal úhradovou vyhlášku ve zdravotnictví beze změn. Návrh senátorů na zrušení dvou jejích klíčových příloh zamítl a svůj nález, který podpořili všichni soudci, veřejně vyhlásil. Senátoři poukazovali na diskriminaci regionálních poskytovatelů zdravotní péče oproti vysoce specializovaným centrům. Kvůli takzvanému koeficientu centralizace dostávají za některé výkony méně peněz.
