Už více než dva týdny uběhly od doby, kdy ministerstvo vnitra oficiálně oznámilo devítku kandidátů, kteří budou 13. a 14. ledna usilovat o hlasy voličů v prezidentských volbách. Nyní však Nejvyšší správní soud vrátil do hry Karla Diviše a naopak z ní vyřadil Denisu Rohanovou, která se spoléhala na podporu bývalých poslanců. Výrazné chyby vnitro udělalo také u Karla Janečka, tomu však i po kontrole nakonec do potřebných 50 tisíc chybělo 80 podpisů občanů.
Ministerstvem vyřazení kandidáti Diviš a Janeček si stěžovali, že jim úředníci nezapočítali podpisy, které byly podle nich správné. Janečkovi neuznali ani jeho vlastní podpis, protože nečitelně opsal číslo občanského průkazu. Vnitro ještě před rozhodnutím soudu uznalo, že v případě Janečkova podpisu skutečně pochybilo. Jenže nebyla to jediná chyba, jak ukázal soudní přezkum.
Vnitro totiž vyřadilo i další podpisy, ačkoliv splňovaly všechny podmínky - tedy kromě podpisu obsahovaly také jméno občana, adresu bydliště, datum narození a číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu. Například u Karla Diviše ministerstvo uvedlo, že z celkem 17 tisíc náhodně vybraných podpisů, které vnitro kontrolovalo, se 253 lidí nepodařilo dohledat v evidenci obyvatel.
Když se ale soud tyto osoby sám pokoušel najít, bez problémů se mu to podařilo u 34 z nich, u kterých seděly veškeré údaje. "Tito petenti měli být bez jakýchkoliv pochybností ministerstvem uznáni. Soud zjistil, že se ministerstvo u těchto petentů dopustilo zcela elementárních chyb," stojí v soudním usnesení.
Vyřazené podpisy měl kontrolovat úředník
Kandidáti, kteří shánějí 50 tisíc podpisů občanů, je sbírají převážně v ulicích. Do petic se veškeré údaje vypisují ručně. Jejich kontrola na ministerstvu pak probíhá pomocí programu na automatické rozpoznání textu. Ten ale často chyboval. Soud například uvádí příklad, kdy program uvedl jméno petenta jako "Luďěk" místo "Luděk", bez problému lidským okem čitelné příjmení "Pflegerová" přeložil jako "Peleserová" či zřetelně čitelné datum narození 1986 rozpoznal jako 1989.
Podpisy, které vyřadí stroj, by však měl ještě procházet úředník ministerstva a překontrolovat, zdali je daný podpis skutečně chybný. "Tato pochybení pak - pro Nejvyšší správní soud zcela nepochopitelně - nenapravil při manuální kontrole ani operátor, a petenti tak byli neoprávněně vyřazeni pro neexistenci podepsané osoby," uvádí soud.
Každý vyřazený podpis z kontrolního vzorku je přitom pro kandidáty důležitý. Ministerstvo totiž nekontroluje údaje všech lidí, kteří uchazeče o Hrad podpořili. Z časových důvodů by to ani nebylo možné. Prověřuje maximálně 17 tisíc podpisů a chybovost, na kterou přijde, poté přepočítá na všechny podpisy. Například u Diviše, který odevzdal 61 tisíc podpisů, to znamená, že za každý chybný podpis ministerstvo jednoduše řečeno odečte ještě další dva a půl podpisu z nekontrolovaného zbytku.
Po neoprávněném vyřazení minimálně 34 Divišových podpisů se celkový počet uznaných záznamů přepočítal a o sedm překročil stanovenou 50tisícovou hranici. Soud proto další kontrolu už neprováděl, ačkoliv upozornil, že fakticky Diviš získal ještě o několik uznatelných podpisů více.
Janeček udělal ještě více chyb než ministerstvo
Podobně ministerstvo chybovalo také u Karla Janečka, kterému vyřadilo 5618 záznamů. Podle soudu však 433 z nich nesprávně. I po této opravě Janeček dosáhl jen na 49 920, ačkoliv odevzdal takřka 72 tisíc podpisů. Jejich chybovost však byla přes 30 procent. I k tomu směřovala jedna z Janečkových námitek, podle kterého není matematicky možné, aby jeho podpisy vykazovaly tak velkou chybovost, zatímco u kandidátů Petra Pavla a Danuše Nerudové byla desetkrát menší.
Trojice soudců však uvedla, že "nepořádek v petičních arších kandidáta Karla Janečka byl stále o něco větší než nepořádek při kontrole ze strany ministerstva vnitra". Janeček například odevzdal velké množství zcela evidentně vymyšlených údajů.
"Pokud navrhovatel opakovaně poukazuje na statistické nemožnosti, pak jistě také není statisticky možné, aby nešlo ztotožnit ani jednu osobu na celém petičním archu. Takových archů se v petici navrhovatele nacházejí desítky," upozornil soud.
Soudce Ivo Pospíšil ale poznamenal, že zákon v této oblasti není dokonalý, protože kandidáti musí spoléhat na to, že jim lidé nelžou. "Kandidát je závislý na tom, zda jsou občané ochotní mu sdělit osobní údaje a zda si údaje nevymýšlí, ať už záměrně s cílem jej poškodit, nebo jenom proto, že nejsou na ulici připraveni dát komplexní paletu údajů," řekl Pospíšil.
Janečkův tým však podle soudu neudělal nic, aby případné chyby odstranil. Například vyloučil ty, kteří uvedli neexistující adresy. Na jednom z archů všichni podepsaní údajně žijí v Jasmínové ulici v Mostě, přičemž první podepsaný na čísle popisném 3048, další 3049 a tak dále až po 3053.
"Uvedené údaje na první pohled vzbuzují pochybnosti, zda si je vyplňující osoba jen nevymyslela. Taková čísla popisná ani orientační se v dané ulici nenachází," uvedl soud. Jinde zase lidé uvedli, že bydlí na místě, kde jsou jen garáže, nebo v ulicích, které vůbec neexistují.
Legitimita komunistů a sociálních demokratů je už nulová
Vnitro pochybilo i v případě uznání registrace Denisy Rohanové. Ta svou kandidaturu na ministerstvu podala už před více než rokem - tedy v době, kdy ještě volby nebyly ani vyhlášené. Potřebných dvacet podpisů měla od poslanců, kterým v té době končil mandát. Podpořilo ji šest poslanců ANO, ale také sedm komunistů a šest sociálních demokratů. Tedy stran, které ve volbách neuspěly a už přes rok nemají ve sněmovně žádného zástupce.
Ministerstvo přesto kandidaturu Rohanové uznalo, ačkoliv se tomu ústavní právníci podivovali. Nejvyšší správní soud ale nyní její registraci zrušil. Argumentuje tím, že politická legitimita již bývalých poslanců je nyní nulová.
"Nemohou doufat, že se jim 'chytračením' na poslední chvíli podaří natahovat svůj odcházející politický vliv na měsíce, nebo dokonce na léta za svůj časově omezený mandát," uvedl soud.
Není to poprvé, kdy Nejvyšší správní soud změnil výčet kandidátů na Hrad. Před deseti lety, při první přímé volbě prezidenta, ministerstvo vnitra špatně počítalo nesprávné podpisy - místo zprůměrování chybovost sčítalo. Kvůli tomu chybně vyřadilo z voleb Janu Bobošíkovou. Ta se nakonec voleb mohla zúčastnit, skončila na posledním místě. Se stížností naopak neuspěli Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý.
Devítka kandidátů pro lednové prezidentské volby je po nynějším zásahu soudu definitivní. O Hrad bude kromě Karla Diviše usilovat také Danuše Nerudová, Petr Pavel, Andrej Babiš, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Josef Středula, Jaroslav Bašta a Tomáš Zima.
