U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé sněmovny, a to ještě před vyhlášením prezidentských voleb. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle soudu není možný.
Rohanová uvedla, že nečekala, že ji soud ze seznamu kandidátů vyřadí. "Půjdeme cestou Ústavního soudu, protože jsem přesvědčena o tom, že pravda je na naší straně," řekla. Blíž verdikt nechtěla komentovat, protože zatím neviděla jeho podrobné odůvodnění. "Alespoň v mém případě se k soudu nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek," podotkla jen.
"Končící poslanci či senátoři nemohou uspět s pokusem natáhnout svůj politický vliv a uplatnit svá oprávnění spojená s mandátem daleko za jeho konec. To by bylo v příkrém rozporu s ústavním principem vlády na vymezený čas," uvedl soudce Tomáš Langášek. Jde podle něj o natolik samozřejmou věc, že ji není třeba výslovně zmiňovat v právní úpravě. Vnitro nemělo kandidátní listinu Rohanové brát v potaz, natožpak ji registrovat. Soud se kandidaturou Rohanové zabýval na základě podnětu podaného skupinou senátorů, kteří podpořili Marka Hilšera.
Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes hranici 50 tisíc občanských podpisů vyžadovaných pro kandidaturu na Hrad. V jeho petičních arších bylo podle soudce Iva Pospíšila na první pohled mnoho smyšlených údajů, údajů o neexistujících osobách, žijících na neexistujících adresách.
"My samozřejmě podáme odvolání k Ústavnímu soudu," řekl Janeček. Zásadní problém podle něj je ten, že jsou nefér a špatně nastavená pravidla. "Práce ministerstva vnitra nebyla v pořádku," uvedl.
Diviš v televizi CNN Prima News řekl, že má radost z toho, že se ukázalo, že v Česku funguje nezávislá justice. Soud podle něj přijal argumenty, že ministerstvo vnitra nepracovalo při ověřování podpisů na kandidátních listinách v souladu s danou metodikou. "Pokud by soud i rozhodl jinak, tak bychom asi šli k Ústavnímu soudu," uvedl.
U Diviše ovšem uznání některých mylně vyřazených podpisů vedlo ke změně původního rozhodnutí vnitra. Těsně přesáhl hranici 50 tisíc podpisů. Soud poukázal na elementární chyby ministerstva, zpravidla způsobené nesprávným automatickým rozpoznáváním textu, které prováděl počítačový program. "Toto pochybení pak zcela nepochopitelně neopravil při manuální kontrole ani operátor," řekl soudce Radan Malík.
"Samozřejmě z toho radost nemám. Nejsou to úplně rovné podmínky, ale především mám radost, že Nejvyšší správní soud rozhodl tak jak rozhodl. Že se ukázalo, že v Česku funguje nezávislá justice, která ukázala, že ministerstvo vnitra pochybilo," uvedl Diviš na dotaz Aktuálně.cz, zda dobu do rozhodnutí soudu nevnímá jako zdržení v kampani.
"Nejvyšší správní soud uznal naše argumenty, dokonce poměrně jasným výrokem všech sedmi soudců. Takže mám radost a budu se teď snažit to dohnat a pokusit se o něco jako třeba australský rychlobruslař Steven Bradbury v Salt Lake City v roce 2002, kdy čtyři hlavní soupeři byli v cílové rovince a on nakonec vyhrál, protože všichni popadali," dodal.
Správní soud obdržel k registračnímu procesu pro prezidentskou volbu 13 podnětů, nyní jsou už všechny vyřízené. Soud ale doporučil, že by se právní úprava sběru podpisů pro kandidáty na prezidenta republiky měla změnit, systém pokládá za neudržitelný.
Kromě zmíněných kandidátů, kteří se obrátili na soud, dále kandidují předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. První kolo prezidentských voleb se koná 13. a 14. ledna 2023, případné druhé kolo pak o dva týdny později.
