Ruská invaze na Ukrajinu urychlila několik změn v politice vlády Petra Fialy (ODS). Kabinet prosadil v Poslanecké sněmovně odchod Česka ze dvou postsovětských bank, které podle odborníků představují bezpečnostní riziko. Kabinet také úspěšně vyzval sdružení spravující tuzemské internetové domény k zablokování osmi dezinformačních webů.
Ministryně obrany Jana Černochová nyní podle zjištění Aktuálně.cz plánuje dosud nejvýraznější změnu. K připomínkám do mezivládního kolečka poslala návrh, aby se kabinetu uvolnily ruce při rozhodování týkajícím se dočasného vyslání a přijímání ozbrojených sil. Její předloha počítá s úpravou ústavy. Zmizet z ní mají omezující podmínky.
"Je nezbytné, aby stát mohl v těchto nových podmínkách reagovat flexibilně, rychle a efektivně (…). Současné znění ústavy omezuje možnosti vysílání ozbrojených sil České republiky na základě rozhodnutí vlády s následnou parlamentní kontrolou na velmi úzký okruh operací, který neumožňuje dostatečně rychlou reakci na současná rizika," stojí v návrhu, jejž Aktuálně.cz získalo.
Volné ruce vládě
Vláda má podle ústavy kompetenci vyslat armádní síly do zahraničí na 60 dní, na stejně dlouhé období také může povolit pobyt spojeneckých jednotek v Česku. Ústava však toto právo omezuje ve dvou rovinách. Zaprvé o takovém usnesení musí neprodleně informovat parlament, bez jehož souhlasu se rozhodnutí kabinetu ruší.
Současně vláda o tomto kroku, uvolnění domácích jednotek do zahraničí nebo přijetí spojeneckých jednotek na domácí půdě, může rozhodnout jen za tří okolností. Pokud jde o plnění mezinárodních smluv o společné obraně, účast na mírové misi, nebo nasazení vojáků při odstraňování následků živelní katastrofy.
"Ústavní změna vládě umožní v případě krizové události rychle vyslat naše vojáky do zahraničí, aby mohli například ochránit a evakuovat české občany, pomoci jiným státům při zvládání epidemií, či organizované migrace, jako tomu bylo v Polsku. A pro řešení podobných událostí může být vyžadována přítomnost partnerů u nás. Takovéto akce je totiž nezbytné provádět v řádu hodin či maximálně dnů, přičemž současný schvalovací proces takovouto rychlost neumožňuje. Afghánistán a covid nám snad všem ukázaly, jak moc je tato změna zapotřebí. Návrh nikterak neruší kontrolní pravomoc Parlamentu. Vláda to smí udělat maximálně na 60 dnů a Parlament může rozhodnutí vlády zrušit."
Podstatou návrhu Černochové je, aby vládu nebrzdila žádná z uvedených omezení. Jednak chce z ústavy vypustit všechny tři uvedené podmínky jako plnění mezinárodních smluv či účast na mírové misi. Z konstituce má také zmizet povinnost vlády informovat parlament "neprodleně", nahradit ho má výraz "bez zbytečného odkladu". Druhé sousloví otvírá podle zvyklostí časový prostor až šest týdnů.
Experti: Zefektivnit ano, zrušit omezení ne
Coby hlavní důvody své předlohy uvádí ministryně nárůst nestátních aktérů ohrožujících svobodný svět, zintenzivnění bezpečnostních hrozeb, jako je terorismus, nelegální migrace a nestabilita ve státech poblíž Evropské unie a NATO, a na prvním místě aktuální ruskou okupaci Ukrajiny, jež podle Černochové představuje pro Česko bezprostřední bezpečnostní riziko.
"Podle dosavadní úpravy by například bylo mimořádně obtížné včasné vyslání ozbrojených sil ČR za účelem záchrany životů občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí nebo občanů, jejichž životy jsou v ohrožení v důsledku živelních katastrof, průmyslových havárií a jiných událostí s podobnými důsledky," uvádí pak konkrétní příklad, v čem by uvolnění podmínek pomohlo.
Vláda pod menší kontrolou
Stávající omezení pro vládu při rozhodování o nakládání s vojenskými silami, jejich vyslání nebo přijetí, po dobu 60 dní vypadá podle příslušného článku 43 ústavy následovně:
- plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení
- účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
- účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.
Podle návrhu Jany Černochové mají zmíněné regule zmizet. Upravit se má také způsob povolení průjezdu a přelet cizích armád přes české území. Z dosavadní formulace v ústavě plyne, že vláda má schvalovat každý jeden z nich, což vzhledem k jejich počtu není proveditelné. Proto chce ministryně schvalovat "průjezdy a přelety".
Experti oslovení Aktuálně.cz souhlasí s tím, že by se vojenské pravomoci vlády měly zefektivnit. Na druhou stranu se vyslovili proti odbourání veškerých regulí. "Dostáváme se do situace, kdy bychom potřebovali možnost operativní reakce na něco, co není formalizované. Ale nejsem si jistý, jestli je dobré umožnit takovou reakci bez jakéhokoliv omezení," říká bezpečnostní expert Jan Ludvík.
Podle něj by naopak bylo vhodné, aby se v ústavě definovala nová riziková situace, za které by mohl kabinet své právo nakládat s vojenskými silami uplatnit. Podobně uvažuje ústavní právník Jan Wintr. "Povolit pobyt cizích vojsk bez omezení se jeví jako problematičtější, je to citlivá věc. Mělo by se hlídat, aby se role parlamentu v tomto ohledu nevyprazdňovala," upozorňuje.
Přidat podmínku ohrožení českých životů
Černochová předložila totožný návrh naposledy coby poslankyně v létě 2019, provázely ho podpisy sedmi desítek poslanců z tehdejší koalice i opozice. Její návrh však plénum Poslanecké sněmovny ani neprojednalo. Zasekl se ve sněmovní komisi pro změny ústavy, která se předloni v září vyslovila jasně. "Nedoporučuje přijetí ústavního zákona v předloženém znění," uvedla tehdy.
Členové komise tehdy doporučili totéž, o čem nyní mluví experti Ludvík a Wintr. Tedy rozšířit výčet situací, kdy může vláda konat. Tehdejší místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) v tomto duchu reagoval vlastní předlohou. K vyslání jednotek na 60 dní by vládě mohla nově sloužit nutnost ochrany českých občanů v zahraničí. Současně by zachoval povinnost informovat parlament "neprodleně".
"Změnou získá vláda pravomoc flexibilně zasáhnout, jsou-li ohroženy životy českých občanů v zahraničí," uvedl tehdy. Vysvětlil také, proč se nemá odkládat povinnost vlády zpravit parlament. "V řadě případů je následné zrušení nežádoucí, a právě proto, že se jedná o otázky, ve kterých nelze na rozhodnutí parlamentu čekat, těžko hledat důvod k oslabování informační povinnosti."
Vzorem bylo Německo po válce
Původní ústava, platná od vzniku Česka, veškeré pravomoci spojené s využíváním vojenských sil svěřovala pouze parlamentu. Vycházela z německé zkušenosti ve druhé světové válce, kdy armáda byla nástrojem vlády. "Prosadila se koncepce, že armáda je parlamentní a že každé nasazení vojenské síly musí být pod významnou demokratickou kontrolou," vysvětluje Wintr.
Teprve v roce 2000, rok po vstupu Česka do NATO, přijal parlament změnu ústavy, jež vládě za zmíněných tří situací dovoluje vyslat jednotky za hranice nebo přijmout spojenecké jednotky po dobu 60 dní. Zákonodárci rozhodovali právě s vědomím, že parlament se v otázkách akutní bezpečnostní hrozby jen stěží postaví vládě, proto je nutné její pravomoc omezit hned na počátku zmíněnými podmínkami.
K současnému návrhu ministryně Černochové se mají jednotlivé vládní resorty vyslovit do pátku, právo vznést připomínky mohou ministerstva vnitra, zahraničí či spravedlnosti. Obrana podněty může následně do svého návrhu zapracovat, potom ho předloží Legislativní radě vlády. Následně by o něm rozhodoval kabinet, po jehož stanovisku by se začal projednávat v Poslanecké sněmovně.
