armáda

Obrana by příští rok mohla mít rozpočet 110 miliard korun, o 21 miliard víc než letos

Ministerstvo obrany by mohlo příští rok hospodařit se 110 miliardami korun. Počítá s tím návrh rozpočtu, který ve čtvrtek do připomínkového řízení poslalo ministerstvo financí. Je to téměř o 21 miliard korun více než letos. Na rok 2024 chce ministerstvo financí pro ministerstvo obrany vyčlenit 130 miliard korun a o rok později o dalších 25 miliard korun více. V roce 2025 by tak Česko na svou obranu vydávalo 1,9 procenta svého HDP.

Vládní koalice se v programovém prohlášení přihlásila k dříve danému slibu NATO, že do roku 2025 budou výdaje ve výši dvou procent HDP.

Ministerstvo financí v materiálu uvedlo, že výdaje na obranu jsou směrovány na modernizaci armády a na rozvoj obranných schopností. Peníze půjdou na rozvoj pozemních i vzdušných sil včetně nadzvukového letectva a logistické podpory.

Rozpočet počítá s dalším náborem vojáků, jejich počet by se měl zvýšit příští rok o 1100. Na začátku roku mělo Česko k dispozici 26 928 vojáků z povolání. Náklady na platy by se na ministerstvu obrany měly zvýšit o 580 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Slovensko nakoupí finská obrněná vozidla, české Pandury v hodnocení skončily druhé

Slovensko uzavřelo kontrakt s Finskem na nákup kolových armádních obrněných vozidel Patria, oznámil slovenský ministr obrany Jaroslav Naď po schůzce se svým finským kolegou Anttim Kaikkonenem. Slovenská vláda už v březnu rozhodla, že země nakoupí 76 obrněnců Patria AMVXP za 447 milionů eur, tedy za zhruba 11 miliard korun. Kabinet premiéra Eduarda Hegera tehdy dal přednost finské nabídce před vozy Pandur II od české společnosti Tatra Defence Vehicle, které v hodnocení ministerstva obrany skončily na druhém místě.

První vozidlo Patria typu 8×8, kterými Slovensko zmodernizuje vybavení své armády, má země dostat v příštím roce. Další dodávky budou podle Nadě pokračovat do roku 2027. Na kontraktu se z více než 40 procent mají podílet slovenské firmy.

"Po letištních radarech, vedle 3D radarů, vedle nových vrtulníků pro speciální jednotky, jsme završili další velký modernizační projekt pro ozbrojené síly," řekl Naď na tiskové konferenci.

Zdroj: ČTK

Zahraniční mise české armády loni stály více než miliardu korun

Zahraniční mise české armády stály loni více než jednu miliardu korun. Výdaje byly asi o 67 milionů korun vyšší než v předchozím roce, vyplývá z vládní informace pro Sněmovnu. Nejdražší dlouhodobě bylo působení českých vojáků v Afghánistánu, loni tato spojenecká mise pod vedením Spojených států skončila.

Afghánská mise stála v posledním roce 508,8 milionu korun proti 525,8 milionu korun předloni. Na dalších 21,3 milionu korun loni vyšla ochrana českého zastupitelského úřadu v Kábulu, meziroční pokles činil asi 12,4 milionu korun. Druhé nejnákladnější byly mise v africkém Mali, loni stály 319,7 milionu korun. Náklady meziročně vzrostly o 80 milionů korun.

Na 117,1 milionu korun loni vyšlo působení českých vojáků v Pobaltí, konkrétně v Litvě a v Lotyšku. Jde o misi nazvanou Posílená předsunutá přítomnost NATO, která má vyjadřovat spojeneckou solidaritu a odhodlání ke společné obraně. Česko zařazuje tuto misi mezi prvořadé. Předloni na ni vydalo 63,4 milionu korun.

Meziročně klesla částka na přípravu zahraničních misí v Česku. Loni na ni vydalo ministerstvo obrany 2,9 milionu korun, o rok dříve to bylo 4,7 milionu.

Zdroj: ČTK

Senát souhlasil s nasazením až 1200 českých vojáků na východní hranici NATO

Na východní hranici Severoatlantické aliance asi bude moci být v příštích dvou letech nasazeno kvůli posílení obrany až 1200 českých vojáků ročně. Počítá s tím plán zahraničních armádních misí do roku 2024, který dnes schválil Senát. Souhlas s vysláním musí dát také Sněmovna. Celkem by v zahraničních misích mohlo v roce 2023 a 2024 působit podle vládního návrhu až 1362 vojáků. Současné mise jsou platné do konce letošního roku.

Plán je výrazně ovlivněn ruskou agresí vůči Ukrajině, řekla senátorům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Až 1200 vojáků má podle návrhu působit "v rámci posílení obrany východní hranice" NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Vládní plán počítá také s vyčleněním 20 vojáků "na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině", kteří budou moci odcestovat okamžitě po schválení mandátu a budou chránit zastupitelský úřad v Kyjevě, uvedla ministryně.

Ve velitelských strukturách NATO, EU a OSN by podle plánu, jehož součástí je i možnost nasazení až 56 spojařů, mohlo v zahraničních operacích sloužit až 25 vojáků. Plán počítá také s možností krátkodobého pobytu jednotek dalších zemí NATO na českém území v počtu do 800 vojáků. V žádném případě to neznamená mandát pro jejich trvalé působení nebo zřízení základny na českém území, ujistila senátory Černochová. Náklady na mise mají podle ní činit ročně zhruba 1,4 miliardy korun, což je méně než v uplynulých dvou letech.

Zdroj: ČTK
Pokračovat